78. plenární zasedání ESFRI Fóra

78. plenární zasedání ESFRI Fóra se uskutečnilo virtuálně v pondělí dne 6. prosince 2021. Naposledy mu předsedal Jan Hrušák, který tak uzavřel své tříleté období na pozici předsedy ESFRI (2019-2021).

 

Zahájení misí HE

Apostolia Karamali, (Evropská komise, vedoucí oddělení R&I Actors and Research Careers, RTD.A.3) představila Mise EU. Jedná se o nástroj k řešení některých velkých společenských výzev. Ambiciózní cíle by měly být naplněny do roku 2030. Výzkum a inovace získají novou úlohu v kombinaci s novými formami řízení, spolupráce a také díky zapojením občanů. Mise EU jsou novinkou programu pro výzkum a inovace Horizon Europe (2021–2027). Zaměří se na tato témata v prostoru Evropy: onkologická onemocnění, adaptace ke klimatickým změnám, klimaticky neutrální města a smart cities, obnova oceánů a užívání půdy. Cílem těchto misí je komplexní řešení stanovených výzev. Mise byly vyhlášený Evropskou komisí 29. září 2021.

Karamali uvedla, že „výzkumné infrastruktury (VI) mohou hrát při implementaci Misí důležitou roli, a to skrze poskytované služby. Jednotlivé VI a jejich zastřešující organizace by se měly připojit ke konkrétním komunitám, které mají v úmyslu se na Misích podílet.

 

Pakt pro výzkum a inovace v Evropě

Anna Panagopoulou (Evropská komise, ředitelka European Research Area & Innovation at the Research and Innovation Directorate-General) hovořila o nejnovějším vývoji v oblasti ERA. Rada EU přijala doporučení o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě a závěry o budoucí správě Evropského výzkumného prostoru.

Pakt definuje prioritní oblasti pro společnou činnost členských států na podporu výzkumu a inovací v Evropě, zaměřuje se na cirkulace výzkumných pracovníků a znalostí. Dokument shrnuje 16 prioritních oblastí spolupráce napříč tématy od podpory otevřené vědy a sdílení znalostí a dat až po posílení managementu vědy a excelentního výzkumu v EU za přispění všech evropských regionů a občanů. „Priority agendy ERA policy jsou relevantní i pro výzkumné infrastruktury, zejména Action 8 - Podpora udržitelnosti, dostupnosti a odolnosti VI v ERA“, zdůraznila Panagopoulou.

Závěry Rady shrnují agendu ERA policy stanovující 20 Actions, ke kterým se mohou členské státy v příštích třech letech dobrovolně přihlásit. Mezi tyto Actions patří podpora mezinárodního trhu znalostí, podpora účasti společnosti při implementaci ERA, přístup k excelentnímu výzkumu a inovacím, pokročilému výzkumu a inovací a reformy.  Panagopoulou svoji řeč uzavřela konstatováním: „Pakt a Závěry Rady přinášejí novou vizi a stanovující priority implementace ERA v souladu s EU a členskými státy. V neposlední řadě také nastiňuje strukturu řízení ERA.

 

Zpráva o hodnocení implementace nařízení o ERIC představená Carlem Rizzutem, předsedou ESFRI v letech 2006–2008

Dosud bylo zřízeno 23 výzkumných infrastruktur s právním rámcem ERIC, které vytvářejí excelentní vědu dobře propojující inovace a posilováním ERA a předávání zkušeností. 19 z nich představuje distribuované výzkumné infrastruktury, které pokrývají všechny oblasti vědy a propojují stovky výzkumných institucí a univerzit otevřených externím uživatelům. Doporučení zprávy se zaměřují na 1) posílení vědecké kompetence ERA; 2) překonání roztříštěnosti, zlepšení koordinace a posílení správy a udržitelnosti; 3) zlepšení vazeb se společností, ekonomikou a konkurenceschopností a 4) posílení globálního přístupu. Klíčoví hráči hrají důležitou roli - ESFRI strategickou roli, Výbor pro ERIC (ERIC Committee) řídící roli a EK katalytickou roli. Bottom-up přístup je uplatňován při diskuzích k tématům uchování dat a vytváření právních forem, aby byla tato témata pro členské státy srozumitelnější a efektivně je mohli implementovat.

 

Plány francouzského předsednictví EU v roce 2022

Francie převezme předsednictví Rady EU 1. ledna 2022 a to pro Portugalskou a Slovinsku předsedající v roce 2021. Francouzské ministerstvo pro vysoké školství, výzkum a inovace definovalo 3 prioritní osy: 1) Implementace znalostního pro posílení synergií mezi vysokými školami, výzkumem, inovacemi a službami pro společnost); 2) Mladá Evropa utvářející evropskou identitu skrze Alianci evropských univerzit do r. 2030 a 3) Globální Evropa ke strukturování mezinárodní dimenze evropské politiky v ERA. Francie bude v příštím roce hostit 79. plenární zasedání ESFRI Fóra (23. - 24. března 2022) a Konferenci k 20. výročí ESFRI (25. března 2022).

 

ESFRI Forum jmenovala nové členy Výkonného výboru a předsedy pracovních skupin

ESFRI Forum obdrželo na základě uveřejněné výzvy (10. září 2021) přihlášky pro obsazení Výkonného výboru ESFRI a předsedů jednotlivých pracovních skupin, které byly posouzeny v souladu se zadávacími podmínkami. Počet členů Výkonného výboru zůstává nezměněný, neboť se vzhledem k efektivitě práce v minulosti již osvědčil.

Jmenovaný Výkonný výbor bude v období 2022–2023 pracovat ve složení předsedy ESFRI, zástupce Evropské komise a dalších 8 členů (Karina Angelieva, Odd Ivar Eriksen, Inmaculada Figueroa, Elena Hoffert, Yannis Ioannidis, Gelsomina Pappalardo, Michael Ryan, a Peter Wenzel-Constabel).

Dále bylo jmenováno sedm předsedů pracovních skupin (Implementační skupina: Jeannette Ridder Numan; Energetika: Minh Quang Tran; Životní prostředí: Jean Marie Flaud; Zdraví a jídlo: Lucia Banci; Fyzikální vědy a inženýrství: Kristiaan Temst; Sociální a kulturní inovace: Georg Lutz). Složení Výkonné výboru a pracovních skupin je genderově i teritoriálně vyvážené.

Jana Kolar, nová předsedkyně ESFRI zvolená pro období 2022-2023, přivítala nové členy Výkonného výboru, předsedy pracovní skupin a v neposlední řadě také dva jmenované místopředsedy ESFRI, Inmaculadu Figuerovou a Petera Wenzela-Constabela. Jan Hrušák na závěr poznamenal, že „složení těchto orgánů úspěšně přispěje k plnění mise ESFRI“.

 

3. ESFRI workshop k výměně zkušeností se zaměřením na výzkumné infrastruktury a EOSC

Workshop podporující výměnu zkušeností se zaměřením na výzkumné infrastruktury a  EOSC se bude konat ve dnech 25. – 26. ledna 2022 v online a F2F formě, a to ve Francii, pokud tomu okolnosti dovolí. Workshop navazuje na 2nd ESFRI RIs-EOSC Workshop „Research Infrastructures shaping EOSC“. Tentokrát se zaměří na propojení VI s EOSC, a to nejen ESFRI VI. Workshop je organizován za spolupráce pracovní skupiny ESFRI Task Force on EOSC a projektu StR-ESFRI 2. Jan Hrušák ocenil dosavadní práci ESFRI Task Force. „Tato neformální pracovní skupina významně přispěla do politické diskuse, a to jak do psaní ESFRI Cestovní mapy, a tak i do strategických dokumentů jako je ESFRI White Paper“.

 

Předání předsednictví předsedou ESFRI

Výzkumné infrastruktury představují esenciální element nejen pro ESFRI, ale především pro dlouhodobou práci Jana Hrušáka. Jeho ambicí je, aby VI byly vnímány nejen jako centrum propojující vědu, přenos informací a podnikání přispívající k řešení společenských výzev, ale také jako strategická investice.

Jan Hrušák obhajuje roli VI v sektorových politikách, podpoře výzkumu a Evropské soudržnosti. „VI jsou součástí kritické infrastruktury ekonomik jednotlivých států. VI jsou klíčovými hráči pro obnovu udržitelného životního prostředí a wellfare společnosti v globálním rozsahu“. Během tříletého mandátu vynaložil Jan Hrušák velké úsilí při realizaci společné vize formulované ESFRI a shrnuté v ESFRI White Paper. „Tento strategický dokument je také klíčovým pilířem ERA. Uvedené výzvy slouží nejen pro interní diskuse ESFRI, ale také pro diskuse o ERA policy. Tato témata budou nastiňovat naši budoucnost a jasně deklarovat ambice a pozici VI v evropské excelentní vědě“. Na závěr Jan Hrušák poděkoval za spolupráci a podporu místopředsedům, delegátům a expertům, předsedům pracovních skupin, předsedům neformálních pracovních skupin, Evropské komisi, projektu StR-ESFRI 2 a českému lokálnímu podpůrnému týmu. Práci Jana Hrušáka věnované ESFRI a VI včetně jeho jedinečné expertízy ocenilo celé ESFRI Forum i nově zvolená předsedkyně ESFRI Jana Kolar. „Nová Roadmap 2021 je nejkomplexnějším dokumentem o VI. Díky ustanovenému Stakeholder fóru se ESFRI stalo otevřenější pro společnost“. Také Anna Panagopoulou poděkovala současnému předsedovi ESFRI Janu Hrušákovi za jeho práci věnované ESFRI a vynikající spolupráci navázanou s EK v posledních třech letech a doufá, že v návaznost v dalším funkčním období nové předsedkyně ESFRI.