Sociologický ústav AV ČR na Týdnu Akademie věd ČR 2023

Týden Akademie věd ČR (www.tydenvedy.cz) je největší vědecký festival v Česku, který zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory.

V nabídce Sociologického ústavu AV ČR jsou následující přednášky, které jsou určené zejména studentům a studentkám středních škol, registrovat se však mohou také jednotlivci z řad veřejnosti, které zajímá, jaká je naše společnost, jaké si můžeme klást otázky a jaké na ně můžeme nalézat odpovědi. Máte-li zájem se účastnit některé z nich, kontaktujte nás prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení tiskove@soc.cas.cz (tel.: 210 310 217).

Daniel Čermák a Jana Stachová: Divočina nebo upravená krajina? Vztah české veřejnosti k lesům a stromům v době klimatické krize
V souvislosti s probíhajícími změnami klimatu roste důležitost zeleně ve volné krajině i ve městech a souběžně s ní i frekvence veřejných diskusí na toto téma. Abychom byli schopní krajinu adaptovat na změny klimatu, je rovněž důležité rozumět tomu, jak ji lidé vnímají a jaké postoje k ní vyjadřují. Podle sociologů nepředstavuje krajina jen shluk luk, lesů, polí a rybníků, důležité je, jak tu kterou krajinu vnímají lidé, co si na ní cení, co se jim na ní (ne)líbí či jaký k ní mají vztah. Sociologové se potom ptají - proč se lidem krajina líbí, v jakém typu krajiny nejraději tráví svůj volný čas, jak si k ní vytvářejí vztah atp. My se v našem příspěvku zaměříme konkrétně na jeden z nejoblíbenějších, v současné době i nejsledovanějších, typů krajiny u nás – lesy, a krom nich i na stromy samotné. V našich výzkumech jsme si kladli následující otázky. Jak česká společnost vnímá lesy a stromy a jejich možné funkce, a liší se toto vnímání podle věku, pohlaví či vzdělání, nebo i toho, kde lidé žijí? Jak hodnotí lidé hospodaření v českých lesích? Jakou krajinu se stromy preferují – aleje, smrkové lesy pěstované na dřevo, či spíše divočinu, v níž člověk zasahuje minimálně?

Kamila Fialová: Jak se daří lidem v Česku v životě a zaměstnání? Možnosti měření a hodnocení lidského blahobytu
Často se hovoří o tom, že se ekonomické přibližování Česka západní Evropě zpomalilo a že ekonomická úroveň, včetně mzdové hladiny, u nás stále zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Blahobyt lidí však není dán pouze stavem hospodářství či dynamikou ekonomického růstu, nýbrž pokrývá mnoho oblastí. Ekonomická stránka není pro hodnocení lidí zdaleka nejdůležitější, neméně důležitými oblastmi jsou zdraví, vzdělání či životní spokojenost. Přednáška má za cíl nahlédnout možné způsoby měření lidského blahobytu, a to od čistě ekonomických přístupů přes složitější ukazatele zohledňující další sociálně-environmentální aspekty současného života lidí až po pojetí zohledňující udržitelnost kvality života do budoucnosti. Zvláštní pozornost bude věnována subjektivnímu vnímání blahobytu. Zároveň se pokusíme zhodnotit, jak si Česká republika stojí v mezinárodním srovnání podle jednotlivých ukazatelů.

Marie Heřmanová: Sociální sítě, dezinformace a konspirace
V mediální i veřejné debatě se poslední dobou často skloňují dezinformace a konspirační teorie. Z vnějšího pohledu to vypadá, že jsou na vzestupu a konspiračním vysvětlením politických událostí věří stále vice lidí. Z tohoto nárůstu jsou zároveň často “obviňovány” platformy jako Facebook nebo Instagram. Máme ale skutečně nyní ve společnosti vice konspirátorů než dříve a mohou skutečně sociální sítě šíření dezinformací a konspiračních teorií podporovat a pokud ano, tak co přesně způsobují? V přednášce si vysvětlíme, co to dezinformace a konspirace vlastně jsou, budeme diskutovat o tom, proč jim lidé věří nebo nevěří a co víme o tom, jak se šíří konkrétně v online prostředí.

Marta Kolářová: Migrace na venkov a soběstačnost
Moderní společnost je spojena s procesy industrializace a urbanizace. Lidé se však nestěhují pouze do měst, ale také z urbánních oblastí na venkov. Specifickou formou rurální migrace je přesun na venkov jako součást životního stylu, který může být charakterizován snahou o udržitelný život.  Jak se žije těm, kteří nastoupili na „cestu z města“ s vizí soběstačného života v souladu s přírodou? Jak se jim daří naplnit sen o soběstačném žití? Přednáška se zaměří na jejich motivace, překážky a sociální souvislosti života po migraci.

Eva Krulichová: Delikvence mládeže
Co rozumíme pod pojmem delikvence mládeže? Jak ji zkoumáme a jaké individuální či sociální faktory ji ovlivňují? Přednáška seznámí studenty s výzkumem delikvence mládeže v České republice od teorie až po praxi.

Renata Mikešová: Jak volíme a co to ovlivňuje
To, jak dopadnou volby, ovlivňuje naši republiku poměrně zásadním způsobem. Rozhoduje to o vývoji země, zahraničně politickém a ekonomickém směřování, ale i o prioritách a s tím spojených investicích do různých oblastí našeho života. Přesto se voleb nezúčastňují všichni oprávnění voliči a volební účast se významně mění podle druhu voleb, ale i podle regionů. Koho volíme, často významně ovlivňuje nejen naše vzdělání, ekonomická aktivita, víra, ale i kontext místa, odkud volič pochází a kde bydlí. Volební výsledky v posledních letech jsou v médiích prezentovány často prostřednictvím map. Na nich si vysvětlíme, jak výsledky voleb chápat a také si ukážeme některé zajímavé skutečnosti s volbami spojené. 

Věra Patočková: Trávení volného času dětí a jeho prožívání
Příspěvek představuje vybrané výsledky vlastního reprezentativního šetření Volný čas dětí a jeho prožívání 2021, který se zaměřil na žáky a žákyně druhého stupně základních škol a studenty a  studentky nižšího stupně víceletých gymnázií (cca 11–15 let). Zaměří se, mimo jiné, na otázky kolik volného času děti mají, s čím si volný čas spojují, jak ho tráví, kolik času tráví na počítači nebo s mobilem, jaké jsou jejich nejoblíbenější činnosti a jak jsou s jeho trávením spokojeny.

Kristýna Pospíšilová: Proč ženy v ČR vydělávají méně než muži a to i za stejnou práci? Kdo, kdy a jak to může změnit?
Na diskuzní přednášce se dotkneme tématu nerovného odměňování žen a mužů v ČR. Řekneme si, jaké jsou příčiny tohoto komplexního fenoménu a v čem je Česká republika odlišná od jiných států EU. Jak tzv. GPG (gender pay gap) souvisí se systémem vzdělávání či nedostatkem míst ve školkách. Stručně si shrneme i následky nerovného odměňování, které se odráží např. v chudobě matek samoživitelek a jejich dětí, v partnerském násilí či v důchodovém gapu. Primárně se ale zaměříme na popis současné situace a diskuzi možných řešení, jak situaci v ČR zlepšit a jak k tomu může přispět každý z nás. Představíme si on-line nástroje, které nám pomohou lépe se zorientovat na trhu práce a stanovit si svou cenu.

Tomáš Hoření Samec: Participativní bydlení: Co to je a jaký má potenciál pro řešení nedostupnosti bydlení?
V řadě evropských států stále více rezonuje otázka nedostupnosti bydlení: rostoucí ceny nemovitostí, nájemného, energií, stavebních prací a pozemků. To vše vede k úvaze: jaká může být role státu, měst a obcí v podpoře bydlení a jeho dostupnosti? Existují způsoby, jak učinit bydlení dostupnější? Je možné propojit obyvatele měst a samosprávy a společně hledat řešení? V rámci přednášky chci představit pojem participativní bydlení a jeho jednotlivé příklady - projekty bydlení. Pojem, který odkazuje na různorodé formy bydlení, kde se více domácností demokraticky a svobodně rozhoduje o míře a charakteru sdílení a spolupráce, co se týče formy vlastnictví, financování nebo užívání společného prostoru. Konkrétně se může jednat o různé formy družstevního, spolkového (tzv. “baugruppe”) či komunitního bydlení. Řada projektů participativního bydlení je podpořená státem či městy: ať formou poskytnutí pronájmů obecních pozemků, zvýhodněným úvěrováním, informační a právní podporou. Otázkou zůstává, jak modely běžné v Rakousku, Německu či Nizozemsku reálně aplikovat v prostředí v českém prostředí. Co mohou udělat města a co zájemci a zájemkyně o bydlení?

Petr Vašát: Sociální inovace a chudoba: případ makromurálů v Latinské Americe
V posledních letech můžeme pozorovat určitý sociální obrat v architektuře, umění a designu: různorodé školy, studia nebo kolektivy se snaží za pomocí lokálních principů a zapojení samotných residentů zlepšit materiální prostředí chudých komunit v městech Globálního Jihu. Zvláštní formu takové sociálně angažované intervence představují tzv. makromurály, tj. poměrně rozsáhlé malby pokrývající od několika až po desítky či dokonce stovky domů vytvářející často určitý obrazec. Cílem přednášky je zamyslet se nad rolí a dopady sociálních inovací/intervencí v současných městech právě skrze makromurály. Nejprve si tak představíme jejich základní konstitutivní vlastnosti a poté přistoupíme k rozřešení, proč nehodnotit dopady pouze jako dobré či špatné.

Jan Vávra: Změna klimatu a já - možnosti a limity snižování vlastní uhlíkové stopy
Jaké jsou možnosti jednotlivců při snižování emisí skleníkových plynů? Co můžeme změnit snadno a co naopak velmi obtížně? A má vůbec smysl, se jako jednotlivec snažit? V přednášce si představíme výsledky výzkumů uhlíkové stopy v Česku, vypočítáme vlastní stopu na online kalkulačce a budeme diskutovat o možnostech jejího snižování z pohledu sociologie životního prostředí.