|
|
Close Help | ||||||||||||||
Dalšími zahraničními stipendistkami, které v Ústavu pro českou literaturu AV ČR působí v září 2023 v rámci Fellowshipu Josefa Dobrovského, jsou Jana Hunter, doktorandka ze St Hugh’s College, University of Oxford, a Natalia Palich z Ústavu slovanských studií Jagellonské univerzity v Krakově.
Jana Hunter, doktorandka ze St Hugh’s College, University of Oxford, v ÚČL pracuje na svém disertačním projektu s názvem Situating Bohemia in Time from Revolution to Republic.
V průsečíku časových a prostorových dějin zkoumá vztah mezi zkušenostmi z cestování a vnímání času v letech 1840–1920. Cílem jejího výzkumu je opustit rámec národního státu a odhalit politické, sociální a kulturní časové sítě mezi cizinci a národními a regionálními komunitami, a tak situovat Čechy jako hranici mezi regiony habsburské střední Evropy, ale i mezi Evropou a světem. Jana Hunter ve svém projektu odhaluje cestovní a turistické vazby v Čechách a zpochybňuje zavedené diskurzy o čase a prostoru, vycházející z národních dějin a zobrazující východoevropskou „zaostalost“ a západoevropskou „výjimečnost“.
V současné době sestavuje databázi více než stovky cestopisů a zároveň navštěvuje semináře digital humanities a kurzy mapovacích technik geografických informačních systémů (GIS). Její projekt vyzývá k implementaci technologií GIS do literárněhistorického výzkumu, aby bylo možné lépe porozumět propojení textu s místem a prostorem.
Loňský rok strávila jako Procter Fellow na Princeton University. Po spolupráci se slovanskou fakultou na environmentální historii a ekokritice pracuje na nových konceptech ve své doktorské práci, která přirozeně spadá pod teorie cestování a času.
Další hostující badatelkou, která až do konce září pobývá v ÚČL, je Natalia Palich z Ústavu slovanských studií Jagellonské univerzity v Krakově. Cílem jejího pobytu je práce na výzkumném projektu Postavení prózy Pavla Haka v českém literárněvědném kontextu – recepce a překlady.
Hlavní badatelskou otázkou je postavení Hakovy tvorby v českém kontextu, vnímání jeho textů literárními kritiky, literárními vědci a čtenářstvem a (ne)možnost zařazení jeho románu k české (exilové) literatuře kvůli tomu, že se autor podrobil jazykové konverzi. Vzhledem k tomu, že Pavel Hak tvoří na pomezí dvou kultur a dvou jazyků, bude metodologický rámec pro analýzu a interpretaci založen na postkoloniální teorii (Bhabha, Chakravorty Spivak), antropologii literatury (mj. Markowski, White), kulturní teorii literatury (mj. Greenblatt, Hillis Miller, Nycz), kulturní sociologii literatury (mj. Bourdieu, Latour, Zawadzki) a teorii recepce (mj. Balcerzan, Eco, Jauss). Závazným východiskem bude též kritická interpretace pojetí kánonu (mj. Bourdieu), samotná autorova reflexe a jeho autorský projekt literatury (écriture efficace, radikální poetika, dialog s čtenáři apod.).
Ve středu badatelčina zájmu se nachází především srovnání původních a přeložených textů se zaměřením na úroveň ekvivalence překladu literárních „metod“ (srov. Šklovskij) charakteristických pro Hakovu tvorbu. Metodologickým hlediskem budou teoretické studie z okruhu Translation Studies (Berman, Evan-Zohan, Toury) a politiky překladu (mj. Chakravorty Spivak).
