Tiskové zprávy (archiv)

Česká literatura a kulturní život v mezní době. Vyšly nové Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava

Inscenaci Nezvalovy Manon Lescaut vidělo v Burianově Déčku na počátku protektorátu více než 90 000 diváků, v pankrácké věznici Nezvalovy verše posílali vězni odsouzení na smrt na motácích spoluvězenkyním. Obliba Manon Lescaut nesouvisela jen s tím, že milostné téma pomáhalo unikat z tíživé reality, ale také s potřebou vyjádřit sounáležitost s napadenou Francií. Právě vydané Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava mimo jiné ukazují, jak literární tvorbu mezi roky 1938 a 1945 formovaly události tohoto období.

Obsáhlou publikaci, která je výsledkem více než sedmi let práce početného autorského kolektivu pracujícího pod vedením Pavla Janouška, vydalo Nakladatelství Academia ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Jejím cílem je nejen popsat a utřídit dobovou literární produkci a vyzdvihnout díla, která by měla v kolektivní paměti přežít, ale také přiblížit její sociální kořeny a historické události, jež na ni měly zásadní vliv. Zabývá se i dobovým přijetím těchto děl.

Porovnejte si na webu různé verze Bezručových Slezských písní

Druhé vydání Slezských písní Petra Bezruče v Kritické hybridní edici přináší nejen nově revidovaný text v knižním čtenářském vydání, ale i na webu volně přístupnou digitální vědeckou edici. V ní si můžete porovnat různé varianty sbírky (včetně přepisů všech podstatných rukopisů a knižních vydání) nebo prohlédnout množství dokumentárního obrazového materiálu.

„Slezské písně se stávají dílem, jež dnes žije bez násilně vzletného podání například v písničkářských zpracováních, současně textem často parodovaným, zůstávají ovšem dílem přes to vše stále živým. Jsou dílem, které v tomto přehodnocování a též díky pauze dělící nás od masy trivializujících interpretací osvědčuje svou schopnost vnitřní proměnlivosti. Tak jak ubývají a mění se vztahy k původním osobním podnětům a realitě básníka, tak se naopak v čase na dílo vrství další a další významy, a ani ty nezůstávají strnulé, o čemž svědčí množství značně rozdílných, souběžně existujících interpretací sbírky.“

(z předmluvy M. Kosáka a J. Flaišmana)

Do Prahy přijedou řešit budoucnost bohemistiky vědci z celého světa

Jaký je zájem o českou literaturu a její studium doma i ve světě? Nejen o tom budou v Praze diskutovat bohemisté ze všech koutů světa včetně Japonska nebo Tchaj-wanu. Na VI. kongresu světové literárněvědné bohemistiky se sejdou 27. 6. – 1. 7. 2022. Pořádá ho Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK, Filozofickou fakultou MU a Slovenskou akademií věd.

Čtyřdenní kongres, letos s titulem Na křižovatkách: koncepce, otázky a perspektivy literárněvědné bohemistiky v globálním světě, je největší událostí literárněvědné bohemistiky na světě. Kromě 147 přednášek čeká účastníky z osmnácti zemí bohatý doprovodný program přístupný i pro širokou veřejnost.

Pozvánka: Setkání nad knihou Neoficiální drama z komunistické totality

Srdečně zveme na představení knihy Neoficiální drama z komunistické totality.

Publikace nabízí výbor z méně známých českých dramat, která vznikala mezi lety 1948–1989 jako neoficiální a dochovala se buď v rukopise, nebo byla zveřejněna samizdatem či publikována v exilu. Uvádí ji odborná studie o neoficiální dramatice v uvedeném období. Knihu vydaly v roce 2021 Ústav pro českou literaturu AV ČR a nakladatelství Academia.

Antologii Neoficiální drama z komunistické totality v úterý 17. 5. od 16 hodin představí její editorka Lenka Jungmannová, Jan Novák a Karel Hvížďala pohovoří o vzniku svých her, Ladislav Nagy a Radovan Charvát přiblíží genezi překladů her Jana Nováka a Libuše Moníkové. Setkání se uskuteční v dolním sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 1420/3, Praha 1).

— Více informací o akci i o knize Neoficiální drama z komunistické totality

Na místě bude možné vyzvednout si recenzní výtisk knihy; svůj zájem o recenzní výtisk i účast na akci prosím sdělte předem na e-mail patokova@ucl.cas.cz.

Sto let s básníkem Janem Skácelem

Básník ticha, který dokázal předat hluboké pocity v pár slovech. V pondělí 7. února uplyne 100 let od narození Jana Skácela. Jeho život a tvorbu připomene mimo jiné výstava A náhle jsme tu navěky… nebo procházky Brnem, kde prožil většinu svého života.

voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy

ze sbírky Odlévání do ztraceného vosku (1984)

Tato slova slyšel v Česku snad každý, přinejmenším v písni „Modlitba za vodu“ od Hradišťanu. Jsou tak možná nejznámějšími verši Jana Skácela.