Charta 77 z nových perspektiv / Charter 77 in New Perspectives
Studie a eseje
Existoval chartistický environmentalismus? Charta 77 a reflexe životního prostředí
Did Chartist Environmentalism Exist? Charter 77 and Environmental Reflection
Kristina Andělová
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):351-384 | DOI: 10.51134/sod.2023.044
Ekologická kritika představuje v dějinách československého disentu a Charty 77 důležité téma, přesto jí dosud nebylo věnováno systematické bádání. Odborná literatura privilegovala výzkum (polo)oficiálních ekologických hnutí či expertních forem ekologické kritiky a reflexí stavu životního prostředí v takzvané šedé zóně, které se v komunistickém Československu profilovaly stále výrazněji během období normalizace. Autorka si klade otázku, jaký vztah měla Charta 77 k environmentálním tématům, a ukazuje, že primární akcent na lidská a občanská práva zpočátku jejich recepci uvnitř Charty odsouval do pozadí. S tím jak ekologická problematika silněji rezonovala...
„Dílna“ Charty 77
Charter 77 “Workshop”
Marek Suk
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):385-413 | DOI: 10.51134/sod.2023.040
Předmětem studie je dosud blíže neprobádaný proces tvorby a zveřejňování dokumentů Charty 77 – písemností, které tvořily v letech 1977 až 1989 hlavní formu prezentace stanovisek a rozborů této nejdůležitější disidentské iniciativy v Československu a týkaly se stavu lidských a občanských práv v zemi, různých dalších společenských a politických témat i situace samotného disentu. Tento proces označuje autor pojmem „dílna“, který chápe v přeneseném slova smyslu jako myšlenkové a tvůrčí prostředí, v němž se rodí a jsou realizovány nápady, návrhy a podněty. Za účelem analýzy fungování chartistické „dílny“ si zvolil šest obsahově...
Anatomie jedné další zdrženlivosti / Dokumenty Charty 77 k zemím třetího světa
The Anatomy of Another Reticence / Charter 77 Documents on the Third World
Marta Edith Holečková – Veronika Pehe
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):414-442 | DOI: 10.51134/sod.2023.039
Ač se Charta 77 jakožto nejvýznamnější československá lidskoprávní iniciativa druhé poloviny dvacátého století soustředila zejména na problematiku dodržování lidských práv v Československu, v jejím univerzalistickém pojetí lidskoprávní problematiky jí nebyl cizí ani zájem o lidská práva v zahraničí. Autorky v této studii zkoumají dosud neprobádaný vztah Charty 77 k zemím třetího světa a poukazují tím na její globální rozměr. Kladou si otázku, proč se Charta 77 k dění v těchto zemích vyjadřovala spíše sporadicky až zdrženlivě a proč řada tehdejších mezinárodněpolitických událostí v chartovním společenství vůbec nerezonovala. Konkrétně pak analyzují...
Charta 77 v americkém „překladu“ / Obraz československého disentu v americkém tisku v roce 1977
Charter 77 in American “Translation” / The Image of Czechoslovak Dissent in the American Press in 1977
Petra James
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):443-492 | DOI: 10.51134/sod.2023.045
Studie mapuje ohlasy vystoupení Charty 77 v americkém tisku v prvním roce její existence, které zůstávají dnes víceméně neznámé. Československý disent na sebe upoutal mezinárodní pozornost, poté co významné západní deníky zveřejnily konstitutivní „Prohlášení Charty 77“ z 1. ledna 1977. Následné stíhání mluvčích a dalších signatářů Charty vyvolalo na Západě vlnu protestů a podpory. Zájem západních médií byl pro disidenty klíčový, protože to byl hlavní způsob, jak o jejich aktivitách informovat mezinárodní veřejnost, a zároveň často jediná možnost, jak si zajistit určitou ochranu proti domácím represím. Situaci v Československu v prvních...
Československý konzulát v Kyjevě objektem zájmu NKVD v letech 1936-1938
The Czechoslovak Consulate in Kyiv as an Object of NKVD Interest in 1936–1938
Jan Dvořák - Anna Chlebina
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):493-524 | DOI: 10.51134/sod.2023.033
Studie si klade za cíl zmapovat kontrarozvědné aktivity orgánů Lidového komisariátu vnitra SSSR (Nacionalnyj komissariat vnutrennych děl – NKVD) vůči Generálnímu konzulátu Československé republiky v Kyjevě, který existoval v době od června 1936 do dubna 1938. Autoři k tomu primárně využívají nedávno odtajněných dokumentů z ukrajinských bezpečnostních archivů a diplomatických zpráv generálního konzula Rudolfa Brabce (1884–1955). Nejprve nastiňují dřívější historii diplomatických zastoupení Československa na sovětské Ukrajině a upozorňují, že jejich fungování mělo pro nově vzniklý stát zvláštní význam zejména kvůli existenci zdejší početné...
Diskuse
České soudobé dějiny – viděno odjinud / Anketa (II. díl)
Czech Contemporary History – Reflections from Elsewhere / A Survey (Part Two)
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):527
Redakce časopisu Soudobé dějiny / CJCH v roce 2023, kdy uplynulo třicet let od jeho založení, oslovila vybrané zahraniční historičky a historiky se stručnou anketou, jejímž smyslem je přinést rozmanité reflexe dnešního stavu a směřování oboru soudobé dějiny v České republice. V aktuálním čísle přinášíme první sadu devíti odpovědí na následující anketní otázky: 1. Jak si podle Vás vedou české soudobé dějiny jako obor? Jak vnímáte jejich vývoj od skončení komunistického režimu po dnešek? Jaká témata a jaké badatelské perspektivy podle vás nadále zůstávají „slepými místy“ nebo moc nerezonují ve výzkumu českých a československých soudobých...
České soudobé dějiny – viděno odjinud (II. díl)
Christiane Brenner, Chad Bryant, Peter Bugge, Adam Hudek, Mark Kramer, Piotr M. Majewski, Niklas Perzi
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):528-566
Displaced persons jako samostatné badatelské téma? K aktuálním trendům a otázkám ve výzkumu přemístěných osob
Displaced Persons as a Stand-Alone Research Topic? On Current Issues and Trends in Displaced Persons Research
Jana Kasíková
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):567-578 | DOI: 10.51134/sod.2023.036
Osoby přemístěné v důsledku druhé světové války (displaced persons) jsou předmětem dlouhodobého výzkumu, který se postupně rozvinul v samostatnou disciplínu. Autorka se v příspěvku zamýšlí nad jeho vývojem, současnými trendy a výhledy do budoucna. Na příkladech několika tematických zahraničních konferencí i tuzemského diskusního panelu na Sjezdu českých historiků a historiček v Ústí nad Labem v září 2022 ilustruje, jaké jsou konkrétní oblasti zájmu, proklamované výzvy oboru a možné propojení s dalšími tématy. Autorka konstatuje, že publikační a popularizační činnost badatelů a badatelek studujících problematiku displaced persons je bohatá...
Recenze
O tom, jehož jméno nemělo být vysloveno
The One-Who-Must-Not-Be-Named
Jiří Křesťan
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):581-593
Kniha Jana Chadimy s prostým názvem Rudolf Slánský (Praha, Vyšehrad 2022) je biografií předního činitele Komunistické strany Československa, který se stal nakonec obětí největšího procesu s „vnitřními nepřáteli strany“ v poválečném Československu. Rudolf Slánský (1901–1952) patřil v roce 1921 k zakládajícím členům KSČ a mezi válkami působil v různých funkcích regionálního i centrálního stranického aparátu, ve třicátých letech již ve vedení strany. Válku strávil v moskevském exilu. V roce 1945 se stal generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ a v této pozici měl hlavní organizační zásluhu na budování masové strany, která v roce...
Když diplomat vypráví
As Told by a Diplomat
Jan Koura
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):594-599
Diplomat a autor řady oceňovaných knih George F. Kennan (1904–2005) se stal vlivnou postavou americké zahraniční politiky krátce po druhé světové válce, poté co jako velvyslanec v Moskvě v takzvaném dlouhém telegramu (the “Long Telegram”) zformuloval principy, které se staly základem „strategie zadržování“ (strategy of containment) ve vztazích mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. V letech 1938 a 1939 působil na vyslanectví v Praze a o třicet let později publikoval výběr z diplomatických zpráv o situaci v československé druhé republice a v Protektorátu Čechy a Morava, které tehdy a později z Berlína zasílal...
Hluboký vhled do smutného konce úspěšného muže
A Deep Insight into the Sad End of a Successful Man
Martin Franc
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):600-604
Historička Jana Wohlmuth Markupová v knize Soukromá válka Huga Vavrečky: Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945–1952) (Praha, Karolinum 2022) přibližuje osud novináře, národohospodáře, manažera, diplomata a krátce i politika Huga Vavrečky (1880–1952). V meziválečné době byl mimo jiné prvním československým vyslancem v Maďarsku a poté v Rakousku, obchodním ředitelem koncernu Baťa a v době krize státu na podzim 1938 i ministrem. Kromě toho byl dědečkem dramatika a prezidenta Václava Havla. Podle recenzenta tato práce zaujímá mezi českými životopisnými publikacemi jedinečné místo tím, že obsahuje důkladnou reflexi žánru historické...
Oživené osudy žien z Ravensbrücku
The Revived Fates of the Ravensbrück Women
Monika Vrzgulová
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):605-610
Pavla Plachá sa v monografii Zpřetrhané životy: Československé ženy v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück v letech 1939–1945 (Praha, Pulchra – Ústav pro studium totalitních režimů) sústredí na osudy žien väznených v tomto tábore, ktoré boli pred 1. októbrom 1938 občiankami Československej republiky. Tento rámec autorke umožňuje komplexne a súčasne diferencovane zahrnúť do výskumu ženy z rozmanitých prostredí etnických, sociálnych, kultúrnych a teritoriálnych – z Protektorátu Čechy a Morava, z českého pohraničia zabraného Nemcami po mníchovskom diktáte, z ľudáckeho slovenského štátu aj z oblastí,...
Příběh posledního lidického faráře
The Story of Lidice’s Last Pastor
Marek Šmíd
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):611-615
Církevní historik František Kolouch v biografii Nejvyšší oběť: Poslední lidický farář Josef Štemberka (1869–1942) (Praha, Karmelitánské nakladatelství 2022) zpracoval životní příběh římskokatolického kněze, který byl dne 10. června 1942 popraven německými okupanty spolu s ostatními mužskými obyvateli zničené středočeské obce Lidice. Životopis nevšední osobnosti Josefa Štemberky, který v obci sloužil jako farář od roku 1909, se v knize prolíná s politickými, hospodářskými a sociálními dějinami obce Lidice, zdejšího kraje i celé země od posledních let Rakousko-Uherska přes celé meziválečné Československo až po čtvrtý rok Protektorátu Čechy...
Minulé budoucnosti československé ekonomické transformace
Past Futures of Czechoslovak Economic Transformation
Matěj Moravanský
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):616-625
Historik Václav Rameš se v monografii Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii? Spory o podobu vlastnické transformace v porevolučním Československu (Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2021) zabývá diskusemi a koncepčními spory o podobu ekonomické transformace v postkomunistickém Československu na počátku devadesátých let. Oproti konkurenčním aktérům a jejich představám se v nich prosadila skupina liberálních politiků a ekonomů vedená tehdejším federálním ministrem financí Václavem Klausem s programem rychlého a masového odstátnění hospodářských podniků formou kuponové privatizace. Recenzent vyzvedává, že autor jako historik na rozdíl...
Smysl života, vnitřní exil i aktivní tvořivá činnost / Mnoho tváří folklorního hnutí druhé poloviny dvacátého století
The Meaning of Life, Inner Exile, and Creative Activity / The Many Faces of the Folkloric Movement of the Second Half of the Twentieth Century
Oto Polouček
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):626-631
Kolektivní monografie Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích (Praha, Academia 2021), editovaná etnochoreoložkou Danielou Stavělovou, podrobně zpracovává dějiny folklorního hnutí v západní části Československa ve druhé polovině minulého století. Recenzent připomíná, že fenomén reprezentace stylizované umělecké tvorby inspirované tradiční lidovou kulturou utváří významnou a dosud nedostatečně probádanou kapitolu kulturních dějin českých zemí ve dvacátém století. Folklorní soubory tvořily svébytný svět, ve kterém se jejich členové bavili, socializovali, seberealizovali nebo i hledali „vnitřní...
S humorem na rtech napříč soudobými dějinami
With Humour on the Lips Across Contemporary History
Pavel Mücke
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):632-641
Předmětem recenze je kniha slovenské etnoložky Evy Šipöczové „Stretnú sa v lietadle…“ Politický vtip v druhej polovici 20. storočia a v súčasnosti (Praha, Academia 2022). Recenzent nejprve připomíná, že lidový humor byl dlouho privilegovaným objektem zájmu folkloristiky a etnologie, zatímco historiografie jeho badatelský potenciál rozpoznala až v souvislosti s metodologickými inovacemi ve druhé polovině minulého století. Upozorňuje na základní práce o tomto tématu pro období dvacátého století, které vznikly v českém dějepisectví v posledních desetiletích, a poté podrobně seznamuje s obsahem a hlavními poznatky autorky. Ta ve...
Drsné vzpomínky synovce prezidenta Beneše
The Merciless Memories of President Beneš’s Nephew
Radovan Lovčí
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):642-648
Bohuš (Bohuslav) Beneš (1901–1977) byl synovcem druhého československého prezidenta Edvarda Beneše (1884–1948), působil jako novinář a diplomat ve Spojených státech a Kanadě, byl činný také jako autor literatury faktu a beletrie. Recenzent oceňuje vydání jeho memoárů Synovcem prezidenta (Praha, Academia 2020), sepsaných v americkém exilu, o něž se jako editoři zasloužili historici Pavel Carbol a Martin Nekola. Jedná se o jedinečný pramen k lepšímu poznání osudů mnoha autorových příbuzných, příslušníků rozvětveného rodu Benešových, kteří hráli více či méně důležitou roli v československém veřejném životě, včetně jeho strýce...
Kronika
Milan Hauner – jedinečný historik mezinárodních vztahů
Milan Hauner, a One of a Kind Historian of International Relations (4. 3. 1940 – 26. 9. 2022)
Vít Smetana
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):651-660
Tento nekrolog připomíná významného českého historika mezinárodních vztahů Milana Haunera. Narodil se 4. března 1940 v durynské Gotě v česko-německé rodině, vyrůstal ale v Praze. Jeho děd a strýc se jako odbojáři stali obětmi nacistů, což poznamenalo Haunerův profesní zájem. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po sovětské invazi v roce 1968 se rozhodl pro emigraci. Získal stipendium na cambridgeské St. John’s College a v roce 1972 tam obdržel doktorát v oboru mezinárodních vztahů. V následujících desetiletích působil v řadě vědeckých institucí ve Velké Británii, Spojených státech a Německu. Nadlouho se jeho domovským...
Politické osobnosti KSČ v předivu rodinných vazeb / Zpráva z kolokvia
Political Personalities of the Communist Party of Czechoslovakia and Their Family (Dis)Entanglements / A Colloquium Report
Kristýna Bernardová
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):661-664
Kolokvium „Předkové a potomci státně socialistických elit: Osudy rodin v českých zemích v dlouhém 20. století“, o němž referuje autorka, uspořádali 15. února 2023 v Praze historici Stanislav Holubec a Vojtěch Čurda pod záštitou Historického ústavu AV ČR. Hlavní přínos spočíval v naplněném záměru představit vybrané přední činitele Komunistické strany Československa z různých období její existence v širokém kontextu mezigeneračních rodinných vazeb během dvacátého století. Kolokvium mělo výrazný sociologický přesah, neboť přednášející sledovali také transfery sociálního kapitálu v rámci rodin nebo proměny ekonomického postavení a sociálního...
Pražská konference o identitách v bývalé Jugoslávii
Prague Conference on Identities in Former Yugoslavia
Ondřej Vojtěchovský
Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):665-673
Autor referuje o mezinárodní historické konferenci Centralist Ambitions and Peripheral Realities in the 20th Century: Contested Identities in Yugoslavia, která se konala 14. května 2023 v Praze a na jejíž organizaci se podílely společně Historický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Leibnizův ústav pro výzkum východní a jihovýchodní Evropy (Leibniz-Institut für Ost- und Südosteuropaforschung) v Řezně a Chorvatský historický ústav (Hrvatski institut za povijest) se sídlem v Záhřebu. Akce se jako přednášející účastnili badatelé a badatelky ze zemí bývalé Jugoslávie, České republiky a Belgie. Referent nejprve...