Existoval chartistický environmentalismus? Charta 77 a reflexe životního prostředíStudie a eseje

Did Chartist Environmentalism Exist? Charter 77 and Environmental Reflection

Kristina Andělová

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):351-384 | DOI: 10.51134/sod.2023.044  

Ekologická kritika představuje v dějinách československého disentu a Charty 77 důležité téma, přesto jí dosud nebylo věnováno systematické bádání. Odborná literatura privilegovala výzkum (polo)oficiálních ekologických hnutí či expertních forem ekologické kritiky a reflexí stavu životního prostředí v takzvané šedé zóně, které se v komunistickém Československu profilovaly stále výrazněji během období normalizace. Autorka si klade otázku, jaký vztah měla Charta 77 k environmentálním tématům, a ukazuje, že primární akcent na lidská a občanská práva zpočátku jejich recepci uvnitř Charty odsouval do pozadí. S tím jak ekologická problematika silněji rezonovala...

Pražská konference o identitách v bývalé JugosláviiKronika

Prague Conference on Identities in Former Yugoslavia

Ondřej Vojtěchovský

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):665-673  

Autor referuje o mezinárodní historické konferenci Centralist Ambitions and Peripheral Realities in the 20th Century: Contested Identities in Yugoslavia, která se konala 14. května 2023 v Praze a na jejíž organizaci se podílely společně Historický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Leibnizův ústav pro výzkum východní a jihovýchodní Evropy (Leibniz-Institut für Ost- und Südosteuropaforschung) v Řezně a Chorvatský historický ústav (Hrvatski institut za povijest) se sídlem v Záhřebu. Akce se jako přednášející účastnili badatelé a badatelky ze zemí bývalé Jugoslávie, České republiky a Belgie. Referent nejprve...

Politické osobnosti KSČ v předivu rodinných vazeb / Zpráva z kolokviaKronika

Political Personalities of the Communist Party of Czechoslovakia and Their Family (Dis)Entanglements / A Colloquium Report

Kristýna Bernardová

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):661-664  

Kolokvium „Předkové a potomci státně socialistických elit: Osudy rodin v českých zemích v dlouhém 20. století“, o němž referuje autorka, uspořádali 15. února 2023 v Praze historici Stanislav Holubec a Vojtěch Čurda pod záštitou Historického ústavu AV ČR. Hlavní přínos spočíval v naplněném záměru představit vybrané přední činitele Komunistické strany Československa z různých období její existence v širokém kontextu mezigeneračních rodinných vazeb během dvacátého století. Kolokvium mělo výrazný sociologický přesah, neboť přednášející sledovali také transfery sociálního kapitálu v rámci rodin nebo proměny ekonomického postavení a sociálního...

Milan Hauner – jedinečný historik mezinárodních vztahůKronika

Milan Hauner, a One of a Kind Historian of International Relations (4. 3. 1940 – 26. 9. 2022)

Vít Smetana

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):651-660  

Tento nekrolog připomíná významného českého historika mezinárodních vztahů Milana Haunera. Narodil se 4. března 1940 v durynské Gotě v česko-německé rodině, vyrůstal ale v Praze. Jeho děd a strýc se jako odbojáři stali obětmi nacistů, což poznamenalo Haunerův profesní zájem. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po sovětské invazi v roce 1968 se rozhodl pro emigraci. Získal stipendium na cambridgeské St. John’s College a v roce 1972 tam obdržel doktorát v oboru mezinárodních vztahů. V následujících desetiletích působil v řadě vědeckých institucí ve Velké Británii, Spojených státech a Německu. Nadlouho se jeho domovským...

Drsné vzpomínky synovce prezidenta BenešeRecenze

The Merciless Memories of President Beneš’s Nephew

Radovan Lovčí

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):642-648  

Bohuš (Bohuslav) Beneš (1901–1977) byl synovcem druhého československého prezidenta Edvarda Beneše (1884–1948), působil jako novinář a diplomat ve Spojených státech a Kanadě, byl činný také jako autor literatury faktu a beletrie. Recenzent oceňuje vydání jeho memoárů Synovcem prezidenta (Praha, Academia 2020), sepsaných v americkém exilu, o něž se jako editoři zasloužili historici Pavel Carbol a Martin Nekola. Jedná se o jedinečný pramen k lepšímu poznání osudů mnoha autorových příbuzných, příslušníků rozvětveného rodu Benešových, kteří hráli více či méně důležitou roli v československém veřejném životě, včetně jeho strýce...

S humorem na rtech napříč soudobými dějinamiRecenze

With Humour on the Lips Across Contemporary History

Pavel Mücke

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):632-641  

Předmětem recenze je kniha slovenské etnoložky Evy Šipöczové „Stretnú sa v lietadle…“ Politický vtip v druhej polovici 20. storočia a v súčasnosti (Praha, Academia 2022). Recenzent nejprve připomíná, že lidový humor byl dlouho privilegovaným objektem zájmu folkloristiky a etnologie, zatímco historiografie jeho badatelský potenciál rozpoznala až v souvislosti s metodologickými inovacemi ve druhé polovině minulého století. Upozorňuje na základní práce o tomto tématu pro období dvacátého století, které vznikly v českém dějepisectví v posledních desetiletích, a poté podrobně seznamuje s obsahem a hlavními poznatky autorky. Ta ve...

Smysl života, vnitřní exil i aktivní tvořivá činnost / Mnoho tváří folklorního hnutí druhé poloviny dvacátého stoletíRecenze

The Meaning of Life, Inner Exile, and Creative Activity / The Many Faces of the Folkloric Movement of the Second Half of the Twentieth Century

Oto Polouček

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):626-631  

Kolektivní monografie Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích (Praha, Academia 2021), editovaná etnochoreoložkou Danielou Stavělovou, podrobně zpracovává dějiny folklorního hnutí v západní části Československa ve druhé polovině minulého století. Recenzent připomíná, že fenomén reprezentace stylizované umělecké tvorby inspirované tradiční lidovou kulturou utváří významnou a dosud nedostatečně probádanou kapitolu kulturních dějin českých zemí ve dvacátém století. Folklorní soubory tvořily svébytný svět, ve kterém se jejich členové bavili, socializovali, seberealizovali nebo i hledali „vnitřní...

Minulé budoucnosti československé ekonomické transformaceRecenze

Past Futures of Czechoslovak Economic Transformation

Matěj Moravanský

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):616-625  

Historik Václav Rameš se v monografii Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii? Spory o podobu vlastnické transformace v porevolučním Československu (Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2021) zabývá diskusemi a koncepčními spory o podobu ekonomické transformace v postkomunistickém Československu na počátku devadesátých let. Oproti konkurenčním aktérům a jejich představám se v nich prosadila skupina liberálních politiků a ekonomů vedená tehdejším federálním ministrem financí Václavem Klausem s programem rychlého a masového odstátnění hospodářských podniků formou kuponové privatizace. Recenzent vyzvedává, že autor jako historik na rozdíl...

Příběh posledního lidického farářeRecenze

The Story of Lidice’s Last Pastor

Marek Šmíd

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):611-615  

Církevní historik František Kolouch v biografii Nejvyšší oběť: Poslední lidický farář Josef Štemberka (1869–1942) (Praha, Karmelitánské nakladatelství 2022) zpracoval životní příběh římskokatolického kněze, který byl dne 10. června 1942 popraven německými okupanty spolu s ostatními mužskými obyvateli zničené středočeské obce Lidice. Životopis nevšední osobnosti Josefa Štemberky, který v obci sloužil jako farář od roku 1909, se v knize prolíná s politickými, hospodářskými a sociálními dějinami obce Lidice, zdejšího kraje i celé země od posledních let Rakousko-Uherska přes celé meziválečné Československo až po čtvrtý rok Protektorátu Čechy...

Oživené osudy žien z RavensbrückuRecenze

The Revived Fates of the Ravensbrück Women

Monika Vrzgulová

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):605-610  

Pavla Plachá sa v monografii Zpřetrhané životy: Československé ženy v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück v letech 1939–1945 (Praha, Pulchra – Ústav pro studium totalitních režimů) sústredí na osudy žien väznených v tomto tábore, ktoré boli pred 1. októbrom 1938 občiankami Československej republiky. Tento rámec autorke umožňuje komplexne a súčasne diferencovane zahrnúť do výskumu ženy z rozmanitých prostredí etnických, sociálnych, kultúrnych a teritoriálnych – z Protektorátu Čechy a Morava, z českého pohraničia zabraného Nemcami po mníchovskom diktáte, z ľudáckeho slovenského štátu aj z oblastí,...

Hluboký vhled do smutného konce úspěšného mužeRecenze

A Deep Insight into the Sad End of a Successful Man

Martin Franc

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):600-604  

Historička Jana Wohlmuth Markupová v knize Soukromá válka Huga Vavrečky: Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945–1952) (Praha, Karolinum 2022) přibližuje osud novináře, národohospodáře, manažera, diplomata a krátce i politika Huga Vavrečky (1880–1952). V meziválečné době byl mimo jiné prvním československým vyslancem v Maďarsku a poté v Rakousku, obchodním ředitelem koncernu Baťa a v době krize státu na podzim 1938 i ministrem. Kromě toho byl dědečkem dramatika a prezidenta Václava Havla. Podle recenzenta tato práce zaujímá mezi českými životopisnými publikacemi jedinečné místo tím, že obsahuje důkladnou reflexi žánru historické...

Když diplomat vyprávíRecenze

As Told by a Diplomat

Jan Koura

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):594-599  

Diplomat a autor řady oceňovaných knih George F. Kennan (1904–2005) se stal vlivnou postavou americké zahraniční politiky krátce po druhé světové válce, poté co jako velvyslanec v Moskvě v takzvaném dlouhém telegramu (the “Long Telegram”) zformuloval principy, které se staly základem „strategie zadržování“ (strategy of containment) ve vztazích mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. V letech 1938 a 1939 působil na vyslanectví v Praze a o třicet let později publikoval výběr z diplomatických zpráv o situaci v československé druhé republice a v Protektorátu Čechy a Morava, které tehdy a později z Berlína zasílal...

O tom, jehož jméno nemělo být vyslovenoRecenze

The One-Who-Must-Not-Be-Named

Jiří Křesťan

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):581-593  

Kniha Jana Chadimy s prostým názvem Rudolf Slánský (Praha, Vyšehrad 2022) je biografií předního činitele Komunistické strany Československa, který se stal nakonec obětí největšího procesu s „vnitřními nepřáteli strany“ v poválečném Československu. Rudolf Slánský (1901–1952) patřil v roce 1921 k zakládajícím členům KSČ a mezi válkami působil v různých funkcích regionálního i centrálního stranického aparátu, ve třicátých letech již ve vedení strany. Válku strávil v moskevském exilu. V roce 1945 se stal generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ a v této pozici měl hlavní organizační zásluhu na budování masové strany, která v roce...

Displaced persons jako samostatné badatelské téma? K aktuálním trendům a otázkám ve výzkumu přemístěných osobDiskuse

Displaced Persons as a Stand-Alone Research Topic? On Current Issues and Trends in Displaced Persons Research

Jana Kasíková

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):567-578 | DOI: 10.51134/sod.2023.036  

Osoby přemístěné v důsledku druhé světové války (displaced persons) jsou předmětem dlouhodobého výzkumu, který se postupně rozvinul v samostatnou disciplínu. Autorka se v příspěvku zamýšlí nad jeho vývojem, současnými trendy a výhledy do budoucna. Na příkladech několika tematických zahraničních konferencí i tuzemského diskusního panelu na Sjezdu českých historiků a historiček v Ústí nad Labem v září 2022 ilustruje, jaké jsou konkrétní oblasti zájmu, proklamované výzvy oboru a možné propojení s dalšími tématy. Autorka konstatuje, že publikační a popularizační činnost badatelů a badatelek studujících problematiku displaced persons je bohatá...

České soudobé dějiny – viděno odjinud (II. díl)Diskuse

Christiane Brenner, Chad Bryant, Peter Bugge, Adam Hudek, Mark Kramer, Piotr M. Majewski, Niklas Perzi

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):528-566  

České soudobé dějiny – viděno odjinud / Anketa (II. díl)Diskuse

Czech Contemporary History – Reflections from Elsewhere / A Survey (Part Two)

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):527  

Redakce časopisu Soudobé dějiny / CJCH v roce 2023, kdy uplynulo třicet let od jeho založení, oslovila vybrané zahraniční historičky a historiky se stručnou anketou, jejímž smyslem je přinést rozmanité reflexe dnešního stavu a směřování oboru soudobé dějiny v České republice. V aktuálním čísle přinášíme první sadu devíti odpovědí na následující anketní otázky: 1. Jak si podle Vás vedou české soudobé dějiny jako obor? Jak vnímáte jejich vývoj od skončení komunistického režimu po dnešek? Jaká témata a jaké badatelské perspektivy podle vás nadále zůstávají „slepými místy“ nebo moc nerezonují ve výzkumu českých a československých soudobých...

Československý konzulát v Kyjevě objektem zájmu NKVD v letech 1936-1938Studie a eseje

The Czechoslovak Consulate in Kyiv as an Object of NKVD Interest in 1936–1938

Jan Dvořák - Anna Chlebina

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):493-524 | DOI: 10.51134/sod.2023.033  

Studie si klade za cíl zmapovat kontrarozvědné aktivity orgánů Lidového komisariátu vnitra SSSR (Nacionalnyj komissariat vnutrennych děl – NKVD) vůči Generálnímu konzulátu Československé republiky v Kyjevě, který existoval v době od června 1936 do dubna 1938. Autoři k tomu primárně využívají nedávno odtajněných dokumentů z ukrajinských bezpečnostních archivů a diplomatických zpráv generálního konzula Rudolfa Brabce (1884–1955). Nejprve nastiňují dřívější historii diplomatických zastoupení Československa na sovětské Ukrajině a upozorňují, že jejich fungování mělo pro nově vzniklý stát zvláštní význam zejména kvůli existenci zdejší početné...

Charta 77 v americkém „překladu“ / Obraz československého disentu v americkém tisku v roce 1977Studie a eseje

Charter 77 in American “Translation” / The Image of Czechoslovak Dissent in the American Press in 1977

Petra James

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):443-492 | DOI: 10.51134/sod.2023.045  

Studie mapuje ohlasy vystoupení Charty 77 v americkém tisku v prvním roce její existence, které zůstávají dnes víceméně neznámé. Československý disent na sebe upoutal mezinárodní pozornost, poté co významné západní deníky zveřejnily konstitutivní „Prohlášení Charty 77“ z 1. ledna 1977. Následné stíhání mluvčích a dalších signatářů Charty vyvolalo na Západě vlnu protestů a podpory. Zájem západních médií byl pro disidenty klíčový, protože to byl hlavní způsob, jak o jejich aktivitách informovat mezinárodní veřejnost, a zároveň často jediná možnost, jak si zajistit určitou ochranu proti domácím represím. Situaci v Československu v prvních...

Anatomie jedné další zdrženlivosti / Dokumenty Charty 77 k zemím třetího světaStudie a eseje

The Anatomy of Another Reticence / Charter 77 Documents on the Third World

Marta Edith Holečková – Veronika Pehe

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):414-442 | DOI: 10.51134/sod.2023.039  

Ač se Charta 77 jakožto nejvýznamnější československá lidskoprávní iniciativa druhé poloviny dvacátého století soustředila zejména na problematiku dodržování lidských práv v Československu, v jejím univerzalistickém pojetí lidskoprávní problematiky jí nebyl cizí ani zájem o lidská práva v zahraničí. Autorky v této studii zkoumají dosud neprobádaný vztah Charty 77 k zemím třetího světa a poukazují tím na její globální rozměr. Kladou si otázku, proč se Charta 77 k dění v těchto zemích vyjadřovala spíše sporadicky až zdrženlivě a proč řada tehdejších mezinárodněpolitických událostí v chartovním společenství vůbec nerezonovala. Konkrétně pak analyzují...

„Dílna“ Charty 77Studie a eseje

Charter 77 “Workshop”

Marek Suk

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(2):385-413 | DOI: 10.51134/sod.2023.040  

Předmětem studie je dosud blíže neprobádaný proces tvorby a zveřejňování dokumentů Charty 77 – písemností, které tvořily v letech 1977 až 1989 hlavní formu prezentace stanovisek a rozborů této nejdůležitější disidentské iniciativy v Československu a týkaly se stavu lidských a občanských práv v zemi, různých dalších společenských a politických témat i situace samotného disentu. Tento proces označuje autor pojmem „dílna“, který chápe v přeneseném slova smyslu jako myšlenkové a tvůrčí prostředí, v němž se rodí a jsou realizovány nápady, návrhy a podněty. Za účelem analýzy fungování chartistické „dílny“ si zvolil šest obsahově...

AnotaceAnotace

Vojtěch Češík, Hana Bortlová-Vondráková, Jiří Křesťan

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):317-324  

„Na čem právě děláš?“ Karlu KaplanoviKronika

In Memoriam / “What Are You Working on Right Now”? To Karel Kaplan

Jaroslav Cuhra

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):311-313  

V krátké osobně laděné reflexi autor připomíná svého kolegu z Ústavu pro soudobé dějiny, nedávno zesnulého předního historika komunistického Československa Karla Kaplana (1928–2023). Upozorňuje, že není „překonaným klasikem“ oboru soudobých dějin v České republice a že se jeho badatelský zájem nevyčerpával politickými dějinami, a zdůrazňuje jeho přesvědčení, že by historikům bez ohledu na rivalitu mělo jít společně o to, aby se co nejvíce přiblížili pravdivému poznání historie.

Zemřel Karel Kaplan / 28. srpna 1928 (Horní Jelení) – 12. března 2023 (Praha)Kronika

Karel Kaplan Has Died / August 28, 1928 (Horní Jelení) – March 12, 2023 (Prague)

Oldřich Tůma

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):306-310  

Autor nekrologu připomíná historika Karla Kaplana (1928–2023) jako jednoho ze zakladatelů, ústřední osobnost a skutečného nestora oboru československých a českých soudobých dějin, a to nejen v domácím, ale i mezinárodním měřítku. Jeho životní dráha příznačným způsobem reprezentovala osudy jedné generace českých historiků: byl totiž nejen historikem poválečného Československa pro období 1945 až 1968, ale v mnoha ohledech i jeho aktérem a spolutvůrcem. Brzy po válce vstoupil do Komunistické strany Československa a poté šestnáct let pracoval na různých pozicích v jejím aparátu, zároveň se začal odborně zabývat nejnovějšími československými dějinami....

Laudatio k devadesátinám profesora Viléma PrečanaKronika

Laudatio on the Ninetieth Birthday of Professor Vilém Prečan

Jiří Suk

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):301-305  

Dne 9. ledna 2023 oslavil devadesáté narozeniny československý a český historik Vilém Prečan, zakladatel a v letech 1990 až 1998 první ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. V tento den na slavnostním shromáždění v sídle ústavu pronesl historik Jiří Suk blahopřejnou řeč, jež znovu zazněla na oslavě, kterou na Prečanovu počest 17. ledna v pražské Vile Lanna uspořádal Badatelský nadační fond Anny a Jaroslava Krejčích společně s Knihovnou Václava Havla a Ústavem T. G. Masaryka. Řečník zdůraznil, že Vilém Prečan je vpravdě zakladatelem nejen jmenovaného ústavu, ale samotného oboru soudobých dějin v tehdejším Československu a České republice, a vyzdvihl...

Adolf Eichmann – vykonavatel rozkazů?Recenze

Adolf Eichmann, Executor of Orders?

Milan Mašát

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):293-298  

Kniha uznávaného autora literatury faktu Romana Cílka Adolf Eichmann – architekt holocaustu: Zločiny, dopadení a proces, který změnil dějiny (Praha, Epocha 2021) je určena pro širší publikum se zájmem o historii dvacátého století, což jí ale neubírá na odborné serióznosti. Třebaže se nezakládá na originálním výzkumu dosud neprostudovaných archivních pramenů, podle recenzenta si zaslouží pozornost čtenářsky poutavým podáním, působivým využitím různorodých autentických dokumentů i zřetelným, nikoli však deklarativním etickým poselstvím. Autor v ní prostřednictvím vylíčení kariéry Adolfa Eichmanna (1906–1962) přibližuje genezi a naplňování...

Politicky rozporný odkaz absolutní obětiRecenze

The Politically Contradictory Legacy of Absolute Sacrifice

Kateřina Sixtová

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):286-292  

Monografie německé historičky Sabine Stachové Politika odkazu: Jan Palach a Oskar Brüsewitz jako političtí mučedníci (Praha, Academia 2021) je překladem její vydané disertace Vermächtnispolitik: Jan Palach und Oskar Brüsewitz als politische Märtyrer (Göttingen, Wallstein 2016). Autorka se v ní z hlediska kultury a politiky paměti zabývá dvěma případy politicky motivovaných sebevražd v socialistickém Československu a Německé demokratické republice – sebeupálením vysokoškolského studenta Jana Palacha (1948–1969) dne 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze a evangelického faráře Oskara Brüsewitze (1929–1976) 18. srpna...

Den hanby i vzdoruRecenze

The Day of Shame but also Defiance

Oldřich Tůma

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):281-285  

Kniha Den hanby 1969: 21. srpen 1969 v ulicích českých a moravských měst (Praha, Mladá fronta 2019) je dílem autorského kolektivu pod vedením Daniela Povolného a zachycuje masové protesty českých občanů proti sovětské okupaci ze srpna 1968 v den jejího prvního výročí. Recenzent porovnává tuto práci s předešlými publikacemi k danému tématu a konstatuje, že interpretačně se ve svých závěrech v ničem důležitém neodlišuje, díky současné větší dostupnosti archivních materiálů však poskytuje komplexnější obraz tehdejších událostí, když zachycuje demonstrace a jejich potlačení i mimo hlavní centra protestů, což je umocněno bohatým fotografickým materiálem....

Študentské protesty na Slovensku v roku 1956Recenze

Student Protests in Slovakia in 1956

Marta Glossová

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):271-280  

Slovenský politológ a historik Juraj Marušiak v monografii Príliš skoré predjarie... Slovenskí študenti v roku 1956 (Bratislava, Veda 2020) prvýkrát komplexne spracoval takzvané študentské udalosti na Slovensku alebo „pyžamovú revolúciu“, ako sa zvykne označovať séria protestných vystúpení slovenských vysokoškolákov na jar 1956, z ktorých najznámejší bol bratislavský majáles. Recenzentka túto prácu podrobne predstavuje a oceňuje, že autor tieto udalosti i odvetné perzekúcie na vysokých školách dôkladne rekapituluje nielen na pozadí vtedajších politických a spoločenských pomerov na Slovensku, ale aj v československom rámci a v porovnaní...

Komunistická očista vysokých škôl na SlovenskuRecenze

Communist “Cleansings” of Slovak Universities

Filip Pavčík

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):262-270  

V monografii „Nespôsobilý na vysokoškolské štúdium“: Previerky a vylučovanie študentov slovenských vysokých škôl v rokoch 1948–1960 (Bratislava, Ústav pamäti národa 2021) sa slovenská historička Marta Glossová ako prvá systematicky zaoberá perzekúciami študentov a študentiek slovenských vysokých škôl v dobe od nástupu komunistického režimu do konca päťdesiatych rokov a rekapituluje aj ich neskoršie rehabilitácie. Pôvodný archívny výskum podľa recenzenta využila k výraznému rozšíreniu doterajších poznatkov a zdarilo poukázala na rozdielny vývoj na slovenských a českých vysokých školách, oproti tomu však ponechala stranou stredoeurópsky...

Osobní vzpomínání historičky umění na zapomenuté ženyRecenze

Personal Recollections of Forgotten Women from the Pen of an Art Historian

Marta Edith Holečková

Soudobé dějiny / CJCH 2023, 30(1):253-261  

Známá historička umění Milena Bartlová v knize Ženy, které nechtěly mlčet: Tři československé příběhy (Praha, Nadace Rosy Luxemburg 2021) představuje osudy tří žen, s nimiž je spjata rodinnými vazbami a které jsou do značné míry zapomenuty. Všechny díky svému levicovému přesvědčení vstoupily do Komunistické strany Československa a později z ní byly vyloučeny. Babička z otcovy strany Vlasta Müllerová, od roku 1945 Mlynářová (1900–1983), po válce pracovala v nižších stranických funkcích a poté byla ředitelkou domova důchodů v Praze. Babička z matčiny strany Hana Budínová (1903–1965) se narodila na Ukrajině jako Chana Kojfmanová, byla...