Dřevěné uhlí vzniklé při požárech uchovává anatomickou stavbu rostlinných pletiv a je vynikajícím materiálem ke studiu fosilních rostlin. Jeho výskyt v sedimentech různého stáří je dokladem existence požárů sahající od svrchního siluru (před 423 miliony let) do současnosti. Množství dřevěného uhlí v různých geologických obdobích kolísá především v závislosti na obsahu kyslíku v atmosféře.
K dalšímu čtení v Živě
Mechorosty jsou sourozenci cévnatých rostlin – co to znamená pro porozumění evoluci rostlin? (2021, 2)
Oxid uhličitý – motor evoluce listů a průduchů? (2022, 1)
Citovaná a použitá literatura
FALCON-LANG, H. J.; KVAČEK, J.; ULIČNÝ, D. Fire-prone plant communities and palaeoclimate of a Late Cretaceous fluvial to estuarine environment, Pecínov quarry, Czech Republic. Geological Magazine, 2001, 138.5: 563-576.
FIGUEIRAL, Isabel, et al. Role of charcoal analysis for interpreting vegetation change and paleoclimate in the Miocene Rhine Embayment (Germany). Palaios, 2002, 17.4: 347-365.
GLASSPOOL, Ian J.; EDWARDS, Dianne; AXE, Lindsey. Charcoal in the Silurian as evidence for the earliest wildfire. Geology, 2004, 32.5: 381-383.
GLASSPOOL, Ian J.; SCOTT, Andrew C. Phanerozoic concentrations of atmospheric oxygen reconstructed from sedimentary charcoal. Nature Geoscience, 2010, 3.9: 627-630.
GREGUŠ, Josef; KVAČEK, Jiří; SAKALA, Jakub. Charcoalified homoxylous woods from the Cenomanian of the Bohemian Cretaceous Basin (Czech Republic). Review of Palaeobotany and Palynology, 2020, 282: 104311.
NICHOLS, Gary J., et al. Experiments in waterlogging and sedimentology of charcoal: results and implications. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 2000, 164.1-4: 43-56.
NICHOLS, Gary; JONES, Tim. Fusain in Carboniferous shallow marine sediments, Donegal, Ireland: the sedimentological effects of wildfire. Sedimentology, 1992, 39.3: 487-502.
OAKLEY, Daniel; FALCON-LANG, Howard J. Morphometric analysis of Cretaceous (Cenomanian) angiosperm woods from the Czech Republic. Review of Palaeobotany and Palynology, 2009, 153.3-4: 375-385.
SANTA CATHARINA, Amanda, et al. Timing and causes of forest fire at the K–Pg boundary. Scientific Reports, 2022, 12.1: 13006.
SCOTT, Andrew C. The Pre-Quaternary history of fire. Palaeogeography, palaeoclimatology, palaeoecology, 2000, 164.1-4: 281-329.
SCOTT, Andrew C. Charcoal recognition, taphonomy and uses in palaeoenvironmental analysis. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 2010, 291.1-2: 11-39.
SCOTT, Andrew C. Burning planet: the story of fire through time. Oxford University Press, 2018.
SCOTT, Andrew C.; GLASSPOOL, Ian J. Charcoal reflectance as a proxy for the emplacement temperature of pyroclastic flow deposits. Geology, 2005, 33.7: 589-592.
SCOTT, Andrew C.; GLASSPOOL, Ian J. The diversification of Paleozoic fire systems and fluctuations in atmospheric oxygen concentration. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2006, 103.29: 10861-10865.
Příklady diplomových prací na téma neogenních fuzitů, v digitálním repozitáři Univerzity Karlovy
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/46605
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/176553
Charcoal formed by wild fires preserves the anatomical structure of plant tissue and is an excellent material for the study of fossil plants. Its occurrence in sediments of different ages is proof of the existence of fires ever since the Upper Silurian (423 million years ago). The amount of charcoal in different geological periods fluctuates mainly depending on the oxygen content in the atmosphere.
-
Úlomky dřevěného uhlí se vyskytují jak v klastických sedimentech (na obr.), tak v uhelných slojích. Bílé šipky ukazují tyto úlomky v hnědém uhlí ze sokolovské pánve. Žluté šipky označují kompakcí stlačené zuhelnatělé větve či kořeny uhlotvorné vegetace obklopené jemně detritickou uhelnou hmotou (výška vzorku přibližně 6 cm). Spodní miocén (asi před 19 miliony let). Foto S. Opluštil
-
Úlomky dřevěného uhlí se vyskytují jak v klastických sedimentech (na obr.), tak v uhelných slojích. Klasty dřevěného uhlí na vrstevní ploše jílovitého prachovce uloženého na nivě křídové řeky (stupně coniak/santon, zhruba před 85 miliony let), vrt Dunajovice u Třeboně. Délka zobrazené části vzorku přibližně 6 cm. Foto S. Opluštil
-
Úlomky dřevěného uhlí se vyskytují jak v klastických sedimentech (předchozí obr.), tak v uhelných slojích (na obr.). Hrubozrnný pískovec uložený v řece z období svrchní křídy (stupeň cenoman, 100 milionů let), lom Pecínov u Nového Strašecí. Foto S. Opluštil
-
Úlomky dřevěného uhlí se vyskytují jak v klastických sedimentech, tak v uhelných slojích (na obr.). Vrstvička tvořená úlomky dřevěného uhlí o mocnosti necelé 2 cm (vyznačená šipkami) obklopená černouhelnou hmotou vzniklou prouhelněním rašeliny. Karbon, střední lubenská sloj (před asi 312 miliony let), Důl Kladno. Foto S. Opluštil
-
Mikroskopický snímek nábrusu černého uhlí. Požárem karbonizovaná rostlinná pletiva (fusinit, na obr.) se zachovanou buněčnou stavbou (příčné i podélné řezy) v uhlí sloje Prokop na bázi karvinského souvrství (karbon, před 320 miliony let). Důl Darkov. Foto S. Opluštil
-
Mikroskopický snímek nábrusu černého uhlí. Drobné úlomky dřevěného uhlí „plovoucí“ v uhelné hmotě patří různým mikropetrografickým komponentám: Id – inertodetrinit (drobné fragmenty, úlomky buněčných stěn), F – fusinit (světlejší varianta karbonizovaných buněčných pletiv), Sf – semifusinit (tmavší varianta požárem karbonizovaných rostlinných pletiv vznikající při nižších teplotách hoření). Uhlí sloje Prokop, Důl Darkov. Foto S. Opluštil
-
Mikroskopický snímek nábrusu černého uhlí. Přechod fusinitu (F) do semifusinitu (Sf) a následně do požárem neovlivněného dřevního pletiva označovaného v uhelné petrografii jako telinit (T). Uhlí sloje Prokop, Důl Darkov. Foto S. Opluštil
-
Mikroskopický snímek nábrusu hnědého uhlí. Hnědé uhlí ze žitavské pánve ve frýdlantském výběžku (miocén, zhruba před 19 miliony let). Důl Kristýna. Id představují požárem karbonizované fragmenty buněčných stěn rostlinných pletiv v „normální“ uhelné hmotě vzniklé prouhelněním rašeliny. Foto I. Sýkorová
-
Pletiva, zejména drobných bylin, ale i dřevo angiosperm (krytosemenných rostlin) se v rašeliništi poměrně snadno rozkládají, a jejich buněčná stavba se nenávratně „ztrácí“. Pokud jsou však požárem přeměněny v chemicky inertní dřevěné uhlí, vzniká trvalý preparát vhodný pro paleobotanické studium. Dřevěné uhlí z přibližně 15 milionů let staré (miocén) hnědouhelné sloje v dolnorýnské pánvi. Vodivá pletiva (tracheje) rostliny patrně z čajovníkovitých (Theaceae). Podle: I. Figueiral a kol. (2002). Publikováno se souhlasem Society for Sedimentary Geology (SEPM)
-
Pletiva, zejména drobných bylin, ale i dřevo angiosperm (krytosemenných rostlin) se v rašeliništi poměrně snadno rozkládají, a jejich buněčná stavba se nenávratně „ztrácí“. Pokud jsou však požárem přeměněny v chemicky inertní dřevěné uhlí, vzniká trvalý preparát vhodný pro paleobotanické studium. Dřevěné uhlí z přibližně 15 milionů let staré (miocén) hnědouhelné sloje v dolnorýnské pánvi. Dřevo krytosemenné vavřínovité rostliny (Lauraceae), příčný řez. Podle: I. Figueiral a kol. (2002). Publikováno se souhlasem Society for Sedimentary Geology (SEPM)
-
Pletiva, zejména drobných bylin, ale i dřevo angiosperm (krytosemenných rostlin) se v rašeliništi poměrně snadno rozkládají, a jejich buněčná stavba se nenávratně „ztrácí“. Pokud jsou však požárem přeměněny v chemicky inertní dřevěné uhlí, vzniká trvalý preparát vhodný pro paleobotanické studium. Dřevěné uhlí z přibližně 15 milionů let staré (miocén) hnědouhelné sloje v dolnorýnské pánvi. Příčný průřez stonkem palmy s cévními svazky. Podle: I. Figueiral a kol. (2002). Publikováno se souhlasem Society for Sedimentary Geology (SEPM)
-
Pletiva, zejména drobných bylin, ale i dřevo angiosperm (krytosemenných rostlin) se v rašeliništi poměrně snadno rozkládají, a jejich buněčná stavba se nenávratně „ztrácí“. Pokud jsou však požárem přeměněny v chemicky inertní dřevěné uhlí, vzniká trvalý preparát vhodný pro paleobotanické studium. Dřevěné uhlí z přibližně 15 milionů let staré (miocén) hnědouhelné sloje v dolnorýnské pánvi. Příčný průřez dřevem borovice (Pinus) s letokruhy. Podle: I. Figueiral a kol. (2002). Publikováno se souhlasem Society for Sedimentary Geology (SEPM)
