Oproti eutrofním rybníkům, kterých je v České republice většina, oligo-mezotrofní rybníky, tedy ty se střední až nízkou živinovou zátěží, poskytují domov široké škále vzácných druhů sinic a řas. Díky krátké generační době a úzkým ekologickým preferencím nám navíc jejich společenstva nejen mnoho prozradí o podmínkách daného prostředí, ale také jsou schopna rychleji reagovat na změny.

K dalšímu čtení v Živě

Péče o chráněná území – máme šanci zastavit pokles biodiverzity? (2005, 4)

Vetřelci ve vodě aneb invazní řasy a sinice (2014, 2)

(Naše) nepůvodní a invazní druhy ryb (2018, 5)

Nepůvodní druhy živočichů – rostoucí, nebo jen intenzivněji studovaný problém? (2020, 3)

Jak (ne)snadné je mít rybník s čistou vodou – příběh Velkého Boleveckého rybníka v Plzni (2022, 3)

Rybník nejsou jenom ryby (Živa 2022, 3)

Použitá a citovaná literatura

HRUBÝ, Bc František. Společenstva rozsivek oligo–mesotrofních rybníků Novohradských hor. Diplomová práce, Jihočeská univerzita v ČB

LUKAVSKÝ, J.; MIKEŠOVÁ, A. Řasy a sinice novohradských klauzur. Novohradské hory a Novohradské podhůří—příroda, historie, život. Praha: Baset, 2006, 145-149.

ŠIMEK, Oldřich. Krásivky státní přírodní rezervace Řežabinec. Diplomová práce. Praha: Přírodovědecká fakulta University Karlovy, 1992.

ŠŤASTNÝ, Jan. Desmids (Conjugatophyceae, Viridiplantae) from the Czech Republic; new and rare taxa, distribution, ecology. Fottea, 2010, 10.1: 1-74.

Compared to eutrophic ponds, which are the majority in the Czech Republic, oligo-mesotrophic ponds, i.e. those with a medium to low nutrient load, provide a home for a wide range of rare species of cyanobacteria and algae. Due to the short generation time and narrow ecological preferences, their communities also tell us a lot about the conditions of the given environment and they are also able to react more quickly to their changes.