Řešené projekty
Politika paměti a demokratizace: Česká republika a Německo (2023–2024, OP JAK/ MSCA Fellowships CZ, hlavní řešitelka: Klára Pinerová)
Cílem výzkumného projektu je analyzovat historii organizací politických vězňů v České republice a Německu v letech 1989-2019. Dosažení konsensu o minulosti je jedno ze šesti kritérií pro konsolidaci nových demokracií. Projekt se zaměřuje na analýzu polarizovaného pohledu na minulost na příkladu činnosti zájmových skupin politických vězňů a jejich potomků jako významných aktérů veřejných dějin po roce 1989. Tyto organizace se na politické scéně objevily jako výrazné a silné paměťové skupiny a dokázaly dosáhnout některé z jejich hlavních cílů velmi brzy po revolučním roce 1989. Jejich aktivity však nejen pomohly společnosti vyrovnat se se složitou minulostí, ale také rozdělili společnost svými radikálními názory na komunismus. Projekt si klade za cíl prozkoumat tyto organizace jako účastníky veřejného života a utváření a udržování kolektivní paměti, a také to, jak se tato sdružení snažila zdůraznit a využít nebo podporovat svou kolektivní paměť a interpretaci historie v politickém procesu a přispět k demokratizaci společnosti. Projekt je spolufinancován Evropskou unií. Více…
Progresivní proti konzervativním? Politické rozhodování a jeho aktéři v Československu, 1960–1976 (2023–2025, GA ČR, hlavní řešitel: Oldřich Tůma)
Smyslem a cílem projektu je analyzovat fungování politického systému během specifického období velké krize komunistického režimu 1967–1970, ale s výraznými přesahy do prehistorie a posthistorie pražského jara. Základem bude dekonstrukce stávajících výkladových schémat a jazyku narativu (konflikt progresivních a konzervativních sil), prosopografická a aktérská rekonstrukce a konstrukce modelu fungování systému. Projekt bude zkoumat utváření jazyka politického a mediálního diskursu a operování s dichotomií progresivní /konzervativní aktéři, zejména v komunikování reformních programů a problémů identifikace s politikou režimu v minulosti. Zaměří se na výzkum politických aktérů a analýzou jejich zázemí, kariér, postojů, praktik, zájmů, sporů, interakcí a síťování bude chtít objasnit modus operandi mocenských center režimu a genezi politického rozhodování a politického provozu na různých úrovních systému. Více…
Služba vlasti jako zdroj národní identity. Identifikace, dokumentace a prezentace historických pramenů k institutu povinné vojenské služby v českých zemích (1868–2004) (3/2023–12/2027, NAKI III, hlavní řešitel: Jiří Hlaváček)
Cílem projektu, který kombinuje základní a aplikovaný výzkum v oblasti společenských a humanitních věd, je identifikovat, dokumentovat a prezentovat různorodé typy historických pramenů k dějinám institutu povinné vojenské služby v českých zemích v letech 1868–2004. Hlavním cílem je vytvoření specializované, odborné a veřejně přístupné elektronické informační databáze, která nabídne podrobnou chronologii povinné vojenské služby v kontextu dobových politických, sociálních a kulturních rámců, unikátní výkladový slovník (včetně jazykového, tj. vojenského slangu), bibliografie a odkazy na další existující zdroje, a umožní vyhledávání na základě specializovaného tezauru a metadat napříč tematickými kategoriemi a prameny interdisciplinární povahy (včetně audiovizuálních) s možností komparace výsledků na interaktivní časové ose pro období let 1868–2004, a to za využití permanentních odkazů na digitalizované sbírky dokumentů uložené v českých i zahraničních paměťových institucích. Součástí bude také obecná typologie historických pramenů k dané problematice, včetně přehledu jejich identifikačních znaků, možnosti zpřístupnění a doporučených kritických postupů pro práci s nimi. Více…
Technokratický environmentalismus v období studené války: Českoslovenští experti v EHK OSN (1950s-1980s) (2023–2025, GA ČR, hlavní řešitel: Jiří Janáč)
Mezinárodní byrokracie působící na celosvětové úrovni hrají důležitou roli při hodnocení a zmírňování tlaku člověka na životní prostředí a v diskusi o změně klimatu. Zdá se, že klíčem k problému je apolitická, nadnárodní expertíza, která jej popisuje jako čistě technickou záležitost. Než se však tento technokratický environmentalismus stal globálním, vznikl na evropské úrovni. Od počátku 50. let 20. století pracovala Evropská hospodářská komise OSN na celoevropské reakci na ekologickou krizi a spojovala odborníky z různých oborů a z obou stran železné opony. Snažili se sladit hospodářský rozvoj a ochranu životního prostředí. Tento projekt se zaměřuje na roli odborníků ze socialistického Československa při formování této celoevropské reakce ve výborech EHK OSN v 60.-80. letech 20. století a tvrdí, že byli spojovacím článkem mezi vznikajícím globálním environmentalismem a státně-socialistickým technokratickým environmentalismem. Sdíleli ideologii technokratického internacionalismu a pomáhali koncipovat environmentální agendu a expertizu doma i v zahraničí. Více…
Československá diplomacie a arabsko-izraelský konflikt v letech 1948–1989 (2023–2025, GA ČR, hlavní řešitelka: Eva Taterová)
Grantový projekt bude za použití historiografických a metodologických přístupů New Cold War History analyzovat přístup československé diplomacie k hlavním aktérům arabsko-izraelského konfliktu (Izrael, Egypt, Jordánsko, Libanon, palestinská osvobozenecká hnutí, Sýrie) v letech 1948-1989 na bázi výzkumu v relevantních archivech v ČR, Izraeli, Velké Británii a USA. Projekt tematicky navazuje na předchozí výzkumné aktivity navrhovatelky Evy Taterové zaměřené na československo-izraelské vztahy během studené války, jejichž doplnění o doposud nepříliš detailně zpracovanou rekonstrukci vývoje bilaterálních vztahů Československa s arabskými aktéry konfliktu bude představovat důležitou případovou studii vyhodnocující pozici Československa jako satelitního státu Sovětského svazu v rámci aktivit realizovaných na Blízkém východě nejen v kontextu soupeření mezi Východem a Západem, ale též v rámci globálních vztahů mezi Severem a Jihem. Více…
Od studentského internacionalismu k Erasmu. Globalizace a europeizace studentského života po roce 1945 (2023–2025, GA ČR-SNF, hlavní řešitel: Mikuláš Pešta)
Projekt se zabývá studentským politickým a sociálním životem v poválečné Evropě. Soustředí se na studentské organizace jako platformy, které usměrňovaly studentskou aktivitu. Česko-švýcarský tým zkoumá mezinárodní studentské federace na obou stranách ‘železné opony’ i národní studentské svazy v obou zemích. I když činnost těchto organizací byla ovlivněna studenoválečnými ideologickými střety, projekt studuje také jejich interakce, spolupráci a výměnu, sdílenou imaginaci, meziblokové transfery vědění, a vytváření evropského akademického prostoru, čímž zpochybňuje nepropustnost ‘železné opony’. Studentské organizace jsou nahlíženy jako transnacionální prostory, centra produkce vědění. Mezinárodní svazy byly místy setkávání a vzájemného ovlivňování studentů. Tyto interakce formovaly kariérní a životní dráhy několika generací studentských lídrů. Projekt se obzvláště věnuje významu studentů z globálního jihu, kteří přinášeli čerstvé perspektivy and rámec dělení na východ a západ. Více…
Minuty mezi životem a smrtí: Proměny zdravotnické záchranné služby a profesní identita jejích zaměstnanců v českých zemích 1952–2003 (2023–2025, GA ČR, hlavní řešitel: Jiří Hlaváček)
Projekt se zaměřuje na analýzu a identifikaci procesů ve vývoji zdravotnické záchranné služby (ZZS) a profesní identity jejích zaměstnanců v českých zemích v časovém záběru od převzetí poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče státem v r. 1952 až po transformaci ZZS v krajské příspěvkové organizace v r. 2003. Záměrem je postihnout institucionalizaci, profesionalizaci a modernizaci záchranné služby prostřednictvím komparace oficiálního diskursu (legislativa a resortní normy) a aktérské perspektivy (pamětnická reflexe) ve formě regionálních mikrohistorických sond. Interdisciplinární výzkum se pohybuje na pomezí dějin lékařství, soudobých dějin, paměťových a identitárních studií. Sběr a zpracování dat je prováděno za využití kombinace metod klasické historiografie (archivní výzkum), historické antropologie (diskursivní, narativní a symbolická analýza) a sociální antropologie (kvalitativně zaměřené narativní a polostrukturované rozhovory). Více…
Výzkumná skupina pro historická transformační studia (Lumina quaeruntur 2022–2027, hlavní řešitelka: Veronika Pehe)
Výzkumná skupina pro historická transformační studia v rámci projektu „Postsocialistická transformace jako historický proces a sociální zkušenost“ vypracuje agendu pro výzkum dějin postsocialistických transformací v České republice/Československu v širším transnacionálním kontextu. Její inovace spočívá v přiblížení ekonomických a politických jevů z hlediska kulturních a sociálních dějin. Výzkum skupiny se zaměří na tři vzájemně propojené oblasti transformace: 1) mentální světy; 2) svět práce; 3) města a regiony. Bude se ptát, jak ideologické cíle transformačního projektu byly artikulovány, prožívány a sladěny s každodenní životní zkušeností různých sociálních skupin. Projekt přistupuje k transformačních procesům skrze kategorie genderu, třídy a prostoru a zaměří se na „dějiny zdola“, které zatím byly při zkoumání postsocialistických transformací po roce 1989 zohledněny jen částečně. Více…
Negotiating World Research Data: A science diplomacy study (2022–2026, Horizon 2020 ERC ADVANCED GRANT, hlavní řešitelka: Doubravka Olšáková)
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR se stal členem výzkumného konsorcia nového ERC grantu pro pokročilé badatele, který byl udělen Simone Turchettimu z univerzity v Manchesteru. Grant “NEWORLD@A – Negotiating World Research Data” se bude zabývat vědeckou diplomacií za studené války a diplomatickým vyjednáváním spjatým se vznikem současného globálního systému sdílení vědeckých dat. Více…
National Communism as intellectual tradition and political program in Czechoslovakia (NATCOM) (2022–2024, Horizon 2020 Widening Fellowship, hlavní řešitel: Adam Hudek)
Projekt se zaobírá vztahy komunistické ideologie a nacionalismu. Hlavním tématem je fenomén národního komunismu, především jeho slovenské verze, a jeho vliv na politický, intelektuální a kulturní vývoj v Československu mezi roky 1918 a 1993. Klíčovou výzkumnou otázkou je, jakým způsobem programová východiska národního komunismu formovala československou socialistickou diktaturu. Stejně důležitá je i analýza kontinuit národního komunismu s nacionálním populismem v období postkomunistické transformace první poloviny devadesátých let. Více…
Věda a emoce: Promýšlet environmentální hnutí za komunismu v Československu v 70.-80. letech 20. století (2022–2024, GA ČR, hlavní řešitelka: Doubravka Olšáková)
Tradičně jsou důvody rozpadu komunismu hledány v ekonomické krizi, krizi ideologické legitimity režimu a/nebo rostoucím nacionalismu. V závěsu za rostoucím vlivem opozičního hnutí v čele s Chartou 77 se stala v 70. a 80. letech 20. století sociální hnutí „spíše než konzumenty raději producenty nové sociální reality“. Opoziční akce se přesunuly od psaní a publikací do reálného světa a společnosti. Navrhovaný projekt se soustředí na environmentální hnutí a jeho konfliktní potenciál, který se zakládá na „praxi pravdy“, morální autoritě vědců a badatelů ve společnosti, stejně jako na existenci specifických „emocionálních komunit“, které tvořily jádro tohoto typu hnutí. Předpokládané výstupy zahrnují tři rukopisy, delší, analytickou studii text, sborník mezinárodního workshopu a sbírku rozhovorů oral history, a dva odborné texty. Cílem projektu je popsat vnitřní dynamiku a konfliktní potenciál environmentálního hnutí, které vycházejí z poznatků vědy a techniky a zároveň se opírají o emocionální komunitu v Československu před 1989. Více…
Hledání postmoderního města. Proměna Prahy a Bratislavy 1970-2000 (myšlení – vyjednávání – výstavba) (2022–2024, GAČR, hlavní řešitel: Matěj Spurný)
Projekt na příkladu vývoje Prahy a Bratislavy v procesu dlouhé změny od přelomu 60. a 70. let do konce 20. století analyzuje historické kořeny soudobých problémů postsocialistického města. Obecnější tázání projektu souvisí nejen s problematikou rozkladu státního socialismu a nástupu postsocialismu v obou nástupnických státech bývalého Československa, ale i s ústupem modernistického urbanismu a prosazováním postmoderních přístupů. Předmětem výzkumu je především vztah mezi expertním věděním o urbánním prostředí a praxí jeho proměny, tj. vyjednáváním i realizací, primárně na příkladu dopravní infrastruktury a bytové výstavby. Výzkumný tým s interdisciplinárním (historickým a urbanistickým) odborným zázemím podniká, krom kontextualizace tématu prostřednictvím zahraniční literatury a živého dialogu se zahraničními experty, široce založený primární výzkum dobových odborných periodik a pramenů v pražských a bratislavských archivech. Více…
Výzkum doby „covidové“ a „postcovidové“ (2022–2024, ÚOCHB)
Cílem široce koncipovaného interdisciplinárního projektu s názvem Výzkum „doby covidové“ a „postcovidové“ je přispět k poznání (post)covidové doby v časech, kdy jsme stále ještě tzv. v oku hurikánu. Právě v tom spočívá unikátnost našeho projektu založeném na zasíťování institucí, protože aktuálně ani zdaleka zatím netušíme všechny budoucí důsledky dnešního stavu v tuzemském či globálním měřítku. O to více je v tuto chvíli důležitý a nezastupitelný sběr primárních dat, jež se mohou stát východiskem pro pozdější analýzy a interpretace, které budou o znalost toho, „jak to dopadlo“ zvýhodněny, avšak nebudou již mít možnost vrátit se v čase a zachytit nenahraditelné primární prameny v podobě reflexe přímých i nepřímých aktérů, a tím pomoci mapovat vývoj této mnohovrstevnaté globální krize a historického zlomu. Více…
Dějiny Charty 77 v domácí a transnacionální perspektivě (2022–2024, GA ČR, hlavní řešitel: Michal Kopeček)
Charta 77 je jednou z nejdůležitějších demokratických kapitol v českých ale i středoevropských dějinách. Je po právu chápána jako přímá předchůdkyně obnovené československé a české demokracie po roce 1989 a v globálním měřítku jako jedna z nejviditelnějších lidskoprávních organizací poslední třetiny 20. století. Přes značné množství existující literatury postrádá česká historiografie celistvou a spolehlivou vědeckou monografii o dějinách Charty 77. Cílem projektu je souhrnně pojatá historická rekonstrukce vzniku Charty 77, jejího politického a společenského působení v době pozdní komunistické diktatury a počátcích československé a české demokracie po roce 1989 a jejího „druhého“ života jako zakládajícího demokratického mýtu polistopadové republiky. Plánovaná monografie bude založena nejen na zhodnocení dosavadního bádání, mezinárodním srovnání a transnacionální perspektivě, ale též na dodatečném výzkumu množství nových archivních pramenů umožňujících konstruktivně revidovat dosavadní pohled na Chartu a její rezonanci v české a slovenské společnosti. Více…
Reartikulace totalitní minulosti a polarizace společnosti: Lokální podoby mezinárodních emancipačních hnutí a jejich recepce v online prostředí (2022–2024, GA ČR, hlavní řešitelka: Andrea Průchová Hrůzová)
Projekt se zaměřuje na výzkum emancipačních hnutí Black Lives Matter a Decolonize This Place v České republice se specifickým zohledněním jejich digitální prezentace a aktivit. Zajímá se o globální i specificky lokální podoby a prvky těchto hnutí a způsoby apropriace a komunikace problematiky ochrany lidských práv marginalizovaných a afroamerických komunit a motivy dekolonizace současné politiky, kultury a veřejného prostoru. Zároveň studuje reakce běžných uživatelů/ek českého internetu na projevy těchto hnutí a zpravodajství jim věnované. Konkrétně výzkum analyzuje především internetové diskuze a debaty na sociálních sítích. Jako klíčové sleduje prolínání diskurzů vzpomínání na totalitní minulost, sekuritizace, genderování, rasizace a iliberalismu ve spojení s populismem a nacionalismem.
Československá cesta do studené války a sovětského bloku (2021–2023, GA0/GA, hlavní řešitel: Vít Smetana)
Projekt navrhovateli umožní dokončit jeho dlouholetý výzkum tematiky československé úlohy na mezinárodní scéně v letech 1938-48 a završit toto úsilí monografií o československé cestě do sovětského bloku, která bude publikována v edici The Harvard Cold War Studies Book Series. Ambicí je vyvrátit četné mýty spojené s tímto tématem a korigovat překonané narativy, jež zpravidla setrvávají v údajně osudovém významu „jaltských dohod“ a dalších domnělých národních příkoří. Projekt prozkoumá, do jaké míry byli českoslovenští představitelé skutečnými strůjci poválečného osudu své země, jaké byly jejich politické strategie na mezinárodním poli a jak interagovaly s politikou velmocí vůči středoevropskému regionu. Projekt zhodnotí rovněž rizika, jež vyplynula ze snahy zajistit poválečnou bezpečnost Československa proti opakování německé hrozby aliancí se Sovětským svazem uzavřenou v roce 1943, a dopad následných ústupků a kompromisů, k nimž vedení státu přistupovalo často na úkor autentické nezávislosti země. Více…
Směrem k neliberálnímu konstitucionalismu ve středovýchodní Evropě: historická analýza v komparativní a transnacionální perspektivě (2021–2025, Nadace VW, hlavní řešitel: Michal Kopeček)
Čtyřletý projekt financovaný z programu „Výzvy pro Evropu“ Nadace Volkswagen spojuje Univerzitu Friedricha Schillera v Jeně, Univerzitu v Erfurtu, Varšavskou univerzitu a Institut demokracie na Středoevropské univerzitě v Budapešti s Ústavem pro soudobé dějiny s cílem společně studovat kořeny a projevy současného neliberálního konstitucionalismu v regionu střední a východní Evropy. Podle převažujícího západního chápání politiky je pojem „neliberální“ obtížně spojitelný s demokracií: svoboda (jako svoboda individua) je základním prvkem ústavní demokracie. Přesto některé demokraticky zvolené vlády v našem regionu (především Maďarsko a Polsko) agresivně prosazují neliberální verzi demokracie a podle toho transformují stát a společnost. Jaká ústavní imaginace podkresluje takového chápání demokratického řádu? Lze hovořit o dlouhodobějších tradicích právního a politického myšlení, které tento vývoj umožňují? A co to znamená pro Evropu a její demokratický projekt v současnosti? Na projektu se vedle historiků podílejí také badatelé z oblastí sociologie, práva a politologie. Více…
Demokratická revoluce objektivem Dagmar Hochové: Zpřístupnění unikátní fotodokumentace z let 1989-1992 (2020–2023, TA ČR, hlavní řešitel: Tomáš Zahradníček)
Cílem je zpracovat a zpřístupnit unikátní soubor negativů z pozůstalosti významné fotografky Dagmar Hochové (1926-2012), který vznikl jako dokumentace demokratické revoluce. Hlavním výsledkem bude volně přístupná obrazová dokumentace z doby působení autorky jako aktivistky a poslankyně České národní rady (1989-1992). Projekt vytvoří zázemí pro digitalizaci a ediční zpracování obrazového materiálu. Otevře ho tak k využití a současně předejde znehodnocení, k němuž by došlo bez včasné identifikace obsahu. Více…
Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: provázanost zkušenosti Romů a Židů (2019–2023, EXPRO, hlavní řešitelka: Kateřina Čapková)
Projekt se věnuje dějinám a současnosti židovských a romských komunit na územích předválečného Československa v komparativní perspektivě a při využití konceptů ze studia holocaustu a genocid a sociálně antropologických konceptů marginality. Nacistická genocidní politika zasáhla a proměnila kulturu, sociální složení, náboženství a geografii obou skupin obětí a vytvořila tím přelom, který zásadně ovlivnil pozdější geografickou i sociální mobilitu obou skupin. Jedině mezioborový přístup – propojením sociologie, antropologie a historie – nám pomůže vytvořit integrovanou analýzu romské a židovské zkušenosti ve dvacátém a dvacátém prvním století ve střední Evropě. Mezinárodní a multidisciplinární tým expertů na židovská a romská studia se zaměří na propojenou zkušenost Židů a Romů během války, po válce, s důsledky až do dneška. Více…