Jan Vondráček: spolupráce Akademie a univerzit je pro budoucí vědce klíčová

14. 07. 2023

Cesta z univerzity na některé z pracovišť Akademie věd ČR nemusí být až tak složitá. Vzdělávání další generace vědců a zapojení studentů, především doktorandů, do výzkumu totiž patří mezi společné cíle naší instituce a vysokých škol a univerzit. Jan Vondráček z Akademické rady AV ČR v rozhovoru pro letní dvojčíslo interního e-magazínu AB / Akademický bulletin vysvětluje, že vzájemná spolupráce je nejen pro adepty vědy velmi výhodná.

Co musejí adepti doktorského studia v Akademii věd udělat? Vstupují do výběru kandidátů také pracoviště?
Možností mají doktorandi více. V zásadě jde o dvě skupiny. Jedni už na pracovištích působí při studiu na vysoké škole, druzí hledají vhodné téma své disertace a školitele až po absolutoriu. Pokud na nich začínají pracovat v době, kdy píšou bakalářské nebo diplomové práce, mají samozřejmě velkou výhodu, že mohou pokračovat v tématu, které je jim blízké.

A když k nám přicházejí až po absolutoriu?
V takovém případě je vhodné, aby hledali pracoviště, jež se zabývá problematikou, která je zajímá.

Kde zjistí potřebné informace?
Zejména na webových stránkách a sociálních sítích ústavů. Výzkumné týmy také často představují svou práci na univerzitách. Studenti tak získají informace už během studia a mohou kontaktovat přímo týmy nebo jejich vedoucí.

Mají přístup k doktorskému studiu v Akademii věd i zahraniční studenti?
Pracoviště nabírají doktorandy z celého světa, neomezují se jen na české studenty. Musejí si ale ověřit, jakou formu má přijímací řízení a studium na vysoké škole, která je garantem doktorského studia.

Kolik doktorandů v naší instituci aktuálně působí?
Dlouhodobě okolo dvou tisíc. Jejich počet se v posledních deseti letech příliš nemění. Liší se ale v závislosti na oborech. Na pracovištích z oblasti věd o neživé přírodě působí přibližně šest set studentů, tisíc dvě stě v ústavech, které se zaměřují na vědy o živé přírodě a chemické vědy, a na humanitních a společensko-vědních jde o více než dvě stě doktorandů.

Jan Vondráček má v gesci jako člen Akademické rady AV ČR spolupráci instituce s vysokými školami.

V jakých oborech jich je nejvíce?
V těch, které se zaměřují na fyziku, biologii a chemii. Počty závisejí nejen na velikosti ústavu, ale i na jeho ekonomických možnostech. Mnoho týmů totiž finančně studentům na práci přispívá – a to i částečnými úvazky pro talentované studenty.

Jak hodnotíte spolupráci s univerzitami?
Pro vzdělávání doktorandů je často klíčová. U nás mají přístup k unikátním expertizám a přístrojovému vybavení, na univerzitách ke vzdělávacím programům a stipendiím, které jim rozšiřují rozhled a umožňují působit i v zahraničí. Naši vědci ale ke vzdělávání bakalářských a magisterských studentů také přispívají – přednáškami, specializovanými kurzy, vedením studentských prací. Jde o tisíce odučených hodin a mnoho studentů, které vedou pracovníci našich týmů, čemuž přikládáme velkou váhu. Byla by totiž škoda, pokud bychom zkušenosti vědců při vzdělávání nevyužívali.

Jsme v tomto ohledu s univerzitami „na jedné lodi“?
Určitě nejlépe funguje spolupráce na oborech studia, kde se naši vědci přímo zapojují do jeho organizace. V oborových radách doktorských programů jich nyní působí více než šest set. V některých případech samozřejmě nemusí být situace vždy ideální. Pracoviště někdy narážejí na problémy, jako jsou přerozdělování prostředků, nerovné postavení školitelů či afiliace prací, které doktorandi publikují, a podobně. Dlouhodobě se nám ale daří většinu problémů řešit.

Spolupracujeme i se soukromými vysokými školami?
Hlavně s veřejnými. Na soukromých se totiž často otevírají profesně či úzce ekonomicky zaměřené obory. Počet doktorských programů na soukromých univerzitách je navíc poměrně omezený. Do budoucna ale spolupráci nevylučujeme.

A co zahraniční školy?
Snažíme se navazovat spolupráci i se zahraničními vysokými školami a pracovišti. Studentům tím zprostředkováváme nejen stáže, ale především perspektivu spolupráce na klíčových vědeckých tématech, jako jsou energetika, informatika a kybernetická bezpečnost, biomedicína či výzvy, kterým čelí naše společnost. Valná většina z nich se ale odehrává přímo na úrovni pracovišť a týmů.

Formálně se spolupráce stvrzuje podepsáním memoranda. S kolika vysokými školami je naše instituce už uzavřela?
Od roku 2017 jsme uzavřeli více než dvacet memorand či dohod – především o doktorských programech. Pokrývají prakticky všechny české vysoké školy a vytvářejí základ pro další stovky smluv, které uzavírají ústavy s fakultami nebo přímo univerzitními pracovišti. Většinou se týkají školení společných doktorandů. Vedle toho existuje také téměř třicet společných pracovišť, která se zaměřují na specializovaná výzkumná témata či využívají unikátní infrastruktury.

Vědu a výzkum trápí vysoké procento studentů, kteří doktorské studium nedokončí, a velký odliv potenciálních badatelů po skončení doktorátu.
V současnosti se řeší reforma financování i organizace doktorského studia. Jednou z motivací je právě velký počet studentů, kteří studium nedokončí – uvádí se, že v některých oborech je to více než padesát procent.

Platí to i pro doktorandy v Akademii věd?
Situace je výrazně lepší. V posledních šesti letech se podíl těch, kteří úspěšně dokončili studia, pohybuje okolo sedmdesáti pěti procent, v některých ústavech je i vyšší.

Čím si to vysvětlujete?
Jedním z důvodů je větší selektivita při výběru studentů a zejména podpora od výzkumných týmů. V předchozím roce u nás mělo více než sedmdesát pět procent doktorandů významný pracovní úvazek. Mohou se tak více soustředit na výzkum a méně řešit životní náklady. Musím také ocenit práci školitelů z Akademie věd, kteří se studentům věnují. Dávají jim prostor k profesnímu rozvoji, což nepochybně k dokončování doktorátů také přispívá.

prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D.

Dlouhodobě působí v Biofyzikálním ústavu AV ČR. Od roku 2006 vedl pracovní skupinu buněčné a molekulární toxikologie, v roce 2016 se stal vedoucím oddělení cytokinetiky. V roce 2011 se habilitoval pro obor fyziologie živočichů, v roce 2017 byl jmenován profesorem. V Akademické radě AV ČR se zabývá řešením koncepčních otázek vědecké přípravy a spolupráce Akademie věd ČR s vysokými školami včetně doktorských studijních programů a spolupráce s resortními pracovišti.

Letní dvojčíslo měsíčníku AB / Akademický bulletin si můžete přečíst ve verzi k listování i PDF:

06–7/2023 (verze k listování)
06–7/2023 (verze ke stažení)