Rok: 1998
Region: Královéhradecký

Veřejnost šokoval trestný čin, který se stal v podkrkonošském městě Vrchlabí. Tři muži kolem dvaceti tří až dvaceti čtyř let hlásící se k hnutí Skinheads zbili do bezvědomí šestadvacetiletou romskou ženu, Helenu Biháriovou, kterou poté hodili do rozvodněné řeky Labe. Oběti tohoto činu se snažila pomoci kolemjdoucí novinářka Eliška Pilařová, která skočila za tonoucí ženou do vody, ale pomoci ji nedokázala. Sama poté byla převezena po zákroku hasičů do vrchlabské nemocnice se silným podchlazením. Utonulou Biháriovou našli policisté až po dvou dnech intenzivního pátrání. Veřejnost posléze rozdělila otázka, zdali se jednalo o rasově motivovaný čin či nikoliv. Soud nakonec rozhodl, že nikoliv dva pachatele odsoudil na 8,5 a 6,5 roku vězení za vydírání s následkem smrti a výtržnictví. V této souvislosti se na veřejnosti řešila otázka romského obyvatelstva v ČR. Mezi největší problémy patřily např. narůstající případy rasismu, dětská kriminalita, oproti majoritě horší zdravotní stav romské populace apod. Články věnující se romské problematice upozorňovaly na nesnadnou situaci této menšiny; neboť po staletí byli příslušníci této menšiny pronásledováni, za druhé světové války se stali obětmi genocidy (porajmos) za druhé světové války, v době státního socialismu jim byla upírána práva jako svébytnému národu a po roce 1989 byli konfrontováni se zcela novými poměry, se kterými se mnoho z nich neumělo vypořádat.

Rasové napětí v České republice stoupalo a situace si vyžádala pozornost politické reprezentace, která se situací mezi minoritou a majoritou příliš nezabývala. Vztah mezi českou a romskou částí populace se radikálně zhoršil. Přibylo rasově motivovaných incidentů na obou znepřátelených stranách po úmrtí ženy romského původu ve Vrchlabí. Další dny přinesly několik případů útoků na české obyvatelstvo v Jablonci nad Nisou, Bílině a Břeclavi a Moravské Třebové.

Prezident Václav Havel udělil milost dvěma útočníkům, kteří zbili šéfa republikánů Miroslava Sládka. Rozhodnutí hlavy státu se setkalo s kritikou. Jednalo se o muže romského etnika. Podle některých politických činitelů byla milost případem pozitivní diskriminace a také ukvapeným činem, protože ve věci napadení nebylo orgány činnými v trestním řízení v době omilostnění ještě rozhodnuto.

Prázdninovým námětem se staly enormní horka. Teploty kolem 35 °C si vyžádaly i několik obětí na lidských životech stejně jako bleskové povodně na východě Čech, zejména na Náchodsku a v okresu Rychnov nad Kněžnou. Nejhůře postiženy náhlým vzestupem hladin byly obce Dobruška, Opočno, Kvasiny a Solnice.

V maďarském Szegédu se konalo Mistrovství světa v kanoistice. Česká výprava si odvezla čtyři medaile z toho dvě zlaté po finiši Martina Doktora a čtyřkajaku ve složení Petr Procházka, Tomáš Křivánek, Petr Fuksa a Karel Kožíšek.

V polovině září zasáhly oblast Klatovska, Karlovarska a Krkonoš povodně způsobené prudkým deštěm a zvednutými hladinami řek Otavy, Ohře a Labe. Z nádrže Labská u Špindlerova mlýna museli vodohospodáři upouštět množství vody, aby nedošlo k přeplnění přehrady po vydatných deštích.

Dominik Duka, do té doby představený dominikánského kláštera, byl z rukou dosavadního královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška, pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka a papežského nuncia Giovanniho Coppy vysvěcen na biskupa v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.

Prudké deště doprovázené místy silnými větry zasáhly na podzim 1998 Českou republiku. Pětiletou vodu zaznamenali vodohospodáři na řece Jizeře v Železném Brodě, hladina ve městě stoupla až o dva metry. Na některých místech Krkonoš na východě Čech byl vyhlášen nejvyšší stupeň povodňové aktivity. Ani sever Moravy nebyl ušetřen, na Bruntálsku hrozilo kvůli vydatným srážkám protržení rybníka v Rýmařově.