Na Koloradské plošině lze sledovat mocné sledy sedimentů odkryté v hlubokých kaňonech či tvořící nejrůznější skalní útvary. Patří sem i skalní scenérie národních parků jako jsou např. Grand Canyon, Canyonlands nebo Arches. Některé vrstvy jsou nápadné červeným zbarvením. Před pár dny se z Utahu vrátil tým geologů z Přírodovědecké fakulty UPOL a Geologického ústavu AV ČR, kteří studovali permské až jurské sedimenty v okolí Moabu s cílem objasnit, kdy a za jakých podmínek vzniká červené zbarvení těchto hornin.

Vědci považují za pravděpodobné, že teplé podmořské prameny na Marsu představovaly zdroj energie pro skupinu chemotrofních bakterií, jaké nalézáme i v pozemských podmínkách. Vývoj možného života na Marsu ale pravděpodobně nepřekročil úroveň mikrobiálních společenstev typu stromatolitů. Předpokládá se, že sedimenty s pozůstatky mrtvých těl mikroorganismů byly hluboko pohřbeny a přeměněny teplotou a tlakem, podobně jako je tomu v případě fytoplanktonu, který vytvořil ložiska ropy na Zemi. Nová studie v časopise International Journal of Astrobiology, na které se podílel i Václav Cílek z našeho ústavu, pomocí gravimetrického výzkumu studovala povrch Marsu za účelem najít oblasti s možným výskytem zbytků organických hmot v horninách. Smyslem výzkumu je stanovit potenciálně důležité lokality, které by měly být zkoumány marsovskými misemi.

V oblasti Českého masivu se nachází ložiska zlata ekonomického významu, jako např. Mokrsko či Kašperské Hory. Tyto výskyty jsou spjaty s magmatickými/hydrotermální procesy variského stáří (před cca. 340 mil. lety). Studie, na níž se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Lukáš Ackerman a Martin Svojtka, popisuje zcela nový typ mineralizace, jež byl nalezen v břidlicích neoproterozoického stáří (cca. 570 mil. let). Pozice křemenných žilek se zlatem a složení doprovodných sulfidů poukazuje na spojení mezi zlatou mineralizací a vysokým termálním tokem v důsledku extenze zemské kůry během ordoviku. Nález nemá ekonomický význam, ale představuje nový genetický model tohoto typu zlaté mineralizace na území Českého masivu. Více v časopise Mineralium Deposita.

Kožnatkovité želvy jsou z Mostecka známy více než 100 let, jejich systematika ale byla donedávna záhadou. Milan Chroust s kolegy publikoval novou studii, ve které díky moderní počítačové tomografii dokázali nálezy z Břešťan u Bíliny zařadit do druhu Rafetus bohemicus a objevit tak nové důležité znaky pro jejich interpretaci. Jedná se o nejstarší nález tohoto rodu na světě! Článek byl publikován v časopise PeerJ.