Aktuální informace
Velký česko-ruský slovník je kompletní
Zpřístupněný slovník je digitalizovanou podobou rozsáhlého díla, jež vznikalo v rámci Akademie věd od 70. do počátku 90. let 20. století. Obsahuje unikátní lexikografický materiál reflektující i politickou a společenskou situaci doby svého vzniku, který byl ponechán v autentické podobě (viz Historie projektu). Svými bezmála 129 000 hesly je jedním z největších překladových slovníků české lexikografie. Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie slovník zpřístupňovalo po etapách, nyní je již k dispozici celý. Hesla, která nebyla z důvodu utlumení projektu počátkem 90. let minulého století dokončena, byla postupně redigována, popřípadě kompletně zpracovávána.
Slovník je přístupný z webových stránek SLÚ nebo z rozcestí na adrese http://slovnik.slu.cas.cz a obsahuje také verzi pro mobilní telefony.
12. byzantologický den
Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z.s., spolu se
Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., pořádají v pátek 1. prosince 2023 od 14 hod.
12. byzantologický den. Setkání se uskuteční ve Slovanském ústavu AV ČR ve Valentinské
ul. 1, Praha 1 (3. patro).
K jednání je možné se připojit i online na adrese
https://shorturl.at/lmHJU.
Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Výběrové řízení na badatele specializující se na staroslověnštinu
Ředitel Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení do paleoslovenistického týmu. Podrobnosti o podmínkách k přihlášce či o bonusech pracoviště naleznete na přiloženém inzerátu, uzávěrka přihlášek je 1. prosince 2023.
Přednáška o Využití ukrajinských korpusů v lexikografii / Using Ukrainian Corpora in Lexicography
Na půdě Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., vystoupí jako host Dr. Maria Shvedova, jež působí na Národní technické univerzitě "Charkovský polytechnický institut" a současně na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně.
Přednáška bude věnována popisu možností využití korpusů ukrajinského jazyka při sestavování různých typů slovníků. Představí jednak vysokou variabilitu ukrajinského jazyka, kterou je při sestavování slovníků potřeba zohlednit, jednak zkušenosti se sestavováním morfologického slovníku ukrajinštiny založeného na korpusu. Ten zachycuje řadu gramatických tvarů, jež v akademických slovnících chybí, ale v ukrajinských textech se skutečně používají. Prezentace bude založena na materiálech kurzu Počítačová lexikografie, který proběhl na Národní univerzitě "Lvovská polytechnika" v letech 2021 a 2022.
Přednáška proběhne ve čtvrtek 7. prosince 2023 od 10 hod. v přednáškovém sále SLÚ AV ČR a je možné navštívit fyzicky, nebo ji sledovat online.
Přednáška Slovanská lexikografie v neslovanských zemích: zprávy z první ruky
Na půdě Slovanského ústavu AV ČR vystoupí na pozvání Lexikologicko-lexikografické sekce Jazykovědného sdružení ČR jako host děkan Fakulty germanistiky, romanistiky a slavistiky Arizonské státní univerzity prof. Dr. Danko Šipka.
Úvodní část jeho přednášky se bude zabývat současným stavem a možným budoucím směřováním slavistiky mimo slovanské země, připomene rovněž některé významné publikace z poslední doby. Po prezentaci reálií se vystoupení dále bude věnovat slavistické lexikografii v neslovanských zemích: autor představí problematiku organizace lexikografických projektů a hledání řešení problémů, které jsou s nimi spojeny, na příkladu slovníků a glosářů, na nichž se podílel. Záběr těchto projektů je přitom velký: obsáhne například připravované seznamy citlivé geostrategické terminologie a lexikálních seznamů používaných u pacientů s Alzheimerovou chorobou, znalostní báze pro zpracování přirozeného jazyka nebo různé specializované slovníky (hovorový, islámský, nepravých kognitiv atd.).
Přednáška proběhne v pátek 8. prosince 2023 od 10 hod. v přednáškovém sále SLÚ AV ČR a bude proslovena anglicky. Po ní následuje beseda s přednášejícím.
Plán genderové rovnosti neboli GEP (= Gender Equality Plan)
Vedení Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., se dlouhodobě zasazuje o respektování genderové rovnosti a o zajištění profesionálního nediskriminačního pracovního prostředí nejen v interních nařízeních a směrnicích, ale především v každodenním chodu instituce. Tím se současně explicitně hlásí k principu genderové rovnosti, rovného zacházení, podpory diverzity a zákazu jakékoli formy diskriminace tak, jak vyžaduje i právní řád České republiky. Na svých webových stránkách (záložka Struktura pracoviště) nyní zveřejňuje Plán genderové rovnosti neboli GEP (= Gender Equality Plan), v němž se zavazuje ke konkrétním krokům vedoucím k posílení dosavadních snah. Vzniku tohoto souhrnného dokumentu předcházel audit rovných příležitostí, jakési souhrnné vstupní šetření, jehož cílem bylo dotazníkovou formou u zaměstnanců ústavu zjistit aktuální situaci v oblasti genderové rovnosti a rovných příležitostí obecně.
Unikátní databáze jihokarpatských nářečí je dostupná on-line
Slovanský ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., zpřístupňuje pro odbornou i laickou veřejnost historicky a materiálově velmi cennou Lexikální databázi jihokarpatských nářečí z materiálů Ivana Paňkevyče. Kromě samotných dialektů zachycuje například i lidové zvyky a reálie, které odrážejí tradiční způsob života v Karpatech v polovině minulého století.
Termín jihokarpatská nářečí užíval slavný dialektolog Ivan Paňkevyč pro východoslovanské (ukrajinské či rusínské) dialekty nacházející se jižně od hlavního hřebene Východních Karpat – tedy na území někdejšího Československa a dříve po staletí na území Uher. Dialektologický materiál I. Paňkevyč osobně sbíral a rozšiřoval od dob první republiky až do své smrti v roce 1958, později v této tradici pokračovali i jeho žáci.
Databáze vznikala v letech 2011–2022 digitalizací ústavní kartotéky k zamýšlenému slovníku
jihokarpatských ukrajinských nářečí. Pro každý kartotéční lístek byla vytvořena samostatná stránka, na
níž je umístěn jeho sken, údaje z lístku jsou zde přepsány a roztříděny do devíti polí (např. gramatická
charakteristika, lokalita, kontext užití, pramen zápisu aj.). Databáze je určena v prvé řadě dialektologům,
důležité informace však může poskytnout také etnologům a etnolingvistům, protože je v ní významně
zastoupena lidová slovesnost, lidové zvyky a obřady, a také popisuje řadu vesnických reálií odrážejících
tradiční způsob života v Karpatech.
Projekt byl podpořen z programu
„Paměť v digitálním věku“ Strategie AV21.
Databáze je přístupná na Lexikální databáze jihokarpatských nářečí z materiálů Ivana Paňkevyče.
Registrace je zdarma, ediční manuál je k dispozici česky, ukrajinsky a anglicky.
Ukrajinsko-český slovník neologizmů
Na webových stránkách SLÚ je přístupný Ukrajinsko-český slovník neologizmů.
GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny
V závěru roku 2020 byl dokončen projekt GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny, který byl realizován v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR, DG16P02H024. Na stránce gorazd.org je tak již nyní odborné i laické veřejnosti k dispozici kompletní Elektronický slovník jazyka staroslověnského, zahrnující kolem 18 000 heslových statí. Ten je založený na čtyřdílném Slovníku jazyka staroslověnského (Praha 1966–1997), do něhož byly integrovány Dodatky k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského (2008–2016).
Mimoto je nyní k dispozici také kompletní naskenovaná staroslověnská lístková kartotéka (841 362 položek), první díl Řecko-staroslověnského indexu a část Slovníku nejstarších staroslověnských památek. Tyto databáze jsou pak provázány s Elektronickým slovníkem jazyka staroslověnského. Všechny tyto slovníky jsou zpřístupněny pomocí prezentačního systému Gulliver (http://gorazd.org/gulliver/). Ten umožňuje pokročilé vyhledávání podle sofistikovaných kritérií, jako je například výskyt určitého skloňovacího typu určitého slovního druhu v konkrétních památkách. Slovník je možné použít také pro překlad z češtiny, ruštiny, angličtiny, němčiny či latiny do staroslověnštiny. Přihlášení uživatelé si mohou vytvořit vlastní virtuální badatelnu.
Stránka gorazd.org obsahuje kromě přístupu k uvedených slovníkům také četné bonusy. Mezi ně patří volně přístupné aplikace pro tvorbu digitálních encyklopedických či lexikografických databází, převodník staroslověnských číslovek, staroslověnská klávesnice či sbírka odkazů na digitální knihovny staroslověnských a církevněslovanských rukopisů a starých tisků. Uživatelské rozhraní má tři jazykové mutace – českou, anglickou a ruskou.
Obrazová příloha
Rusko-česká elektronická slovníková databáze
Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie zpřístupnilo novou verzi rusko-české elektronické slovníkové databáze se zjednodušeným vyhledáváním.
Do nově fungující mobilní verze se dostanete přes ústavní web nebo z rozcestí na adrese
http://slovnik.slu.cas.cz.
Ocenění
Dne 28. ledna 2019 byly zveřejněny výsledky soutěže Slovník roku, pořádané každoročně
Jednotou tlumočníků a překladatelů, v níž Rusko-česká elektronická slovníková databáze
získala hned dvě prestižní ocenění. V soutěži Slovník roku obsadila druhé místo a zároveň
získala cenu poroty v kategorii slovník. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v rámci 25. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy na pražském Výstavišti
v pátek 10. května 2019.
Kolektiv lexikografů SLÚ AV ČR nyní připravuje za podpory Strategie AV21 zpřístupnění
unikátního pětisvazkového Velkého česko-ruského slovníku, který vznikal od 70. do počátku
90. let minulého století a vzhledem ke změně společensko-politické situace nebyl vydán.
Materiál byl postupně digitalizován a v současné době jsou zpracovávána hesla pátého dílu,
který zůstal nedokončen.
Prohlášení pracovníků Slovanského ústavu AV ČR
My, pracovníci Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., se připojujeme k mezinárodní vlně solidarity, kterou vyvolal bezprecedentní útok ruských vojsk na obyvatele Ukrajiny, a jednoznačně odsuzujeme tento akt agrese a projev mocenské zvůle současného vedení Ruské federace za podpory běloruského režimu, které pošlapávají všechny mírové dohody, konvence a lidská práva. Vyjadřujeme všemu ukrajinskému lidu podporu v jejich spravedlivém odhodlání bránit a ubránit svou zem a její svobodu a nezávislost!
Zároveň si vážíme osobní statečnosti občanů Ruské federace a Běloruska, kteří i přes hrozbu tvrdých postihů veřejně odsuzují ruskou agresi na Ukrajině.
Ми, співробітники Слов’янського інституту Академії наук Чеської Республіки, приєднуємось до міжнародної хвилі солідарності, викликаної безпрецедентним нападом російських військ на мешканців України, і однозначно засуджуємо цей акт агресії та вияв свавілля нинішнього керівництва Російської Федерації, які підтримує білоруський режим і які топчуть усі мирні угоди, конвенції та права людини. Ми висловлюємо підтримку всьому українському народові в його справедливій рішучості захищати й захистити свою країну, її свободу та незалежність!
Водночас ми цінуємо особисту хоробрість громадян Російської Федерації та Білорусі, які, незважаючи на загрозу жорстоких переслідувань, публічно засуджують російську агресію в Україні.
Мы, сотрудники Славянского института Академии наук Чешской Республики, присоединяемся к международной волне солидарности, вызванной беспрецедентным нападением российских войск на жителей Украины, и безоговорочно осуждаем этот акт агрессии и проявление произвола нынешнего руководства Российской Федерации, поддерживаемые белорусским режимом и попирающие все мирные соглашения, конвенции и права человека. Выражаем поддержку всему украинскому народу в его справедливой решимости защищать и защитить свою страну, ее свободу и независимость!
В то же время мы ценим личное мужество граждан Российской Федерации и Беларуси, которые, несмотря на угрозу жестокого преследования, публично осуждают российскую агрессию против Украины.
Открытое письмо российских ученых и научных журналистов против войны с Украиной...
Plánované akce
Vyhlášení konference Character Construction in Byzantium
Ve dnech 12. a 13. září 2024 proběhne v Praze mezinárodní byzantologická konference. Tematické okruhy, jimž se konference bude věnovat, a podmínky přihlášek zájemci najdou v přiloženém letáku — zdůrazňujeme, že anotaci nabízeného příspěvku v rozsahu maximálně 300 slov je třeba odevzdat do 1. dubna 2024. Prosíme, abyste k ní připojili stručný profesní životopis. Své návrhy a případné dotazy zasílejte na mail doc. Markéty Kulhánkové kulhankova@slu.cas.cz. Autoři budou o přijetí svého příspěvku na konferenci informováni do 1. května 2024.
Z naší činnosti
Z naší činnosti v roce 2023
Workshop Slovanské pohanství v mezioborovém pohledu
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádal 22. listopadu 2023 v Akademickém centru v Praze 1 workshop zaměřený na Slovanské pohanství v mezioborovém pohledu.
Přednáška Akademický slovník současné češtiny
Na pozvání Lexikologicko-lexikografické sekce Jazykovědného sdružení ČR vystoupila dne 15. listopadu 2023 ve Slovanském ústavu AV ČR jako host Mgr. Karolína Cinkrautová, Ph.D., z Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a představila koncepci připravovaného Akademického slovníku současné češtiny a postup jeho zpracování.
Týden AV ČR ve Slovanském ústavu v Praze
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., se na letošním vědeckém festivalu Týden AV ČR prezentoval doposud nejbohatším programem ve své historii. Akce se uskutečnily nejen v Praze, ale i v Brně, kde byla představena letos otevřená, respektive po mnoha letech obnovená brněnská kancelář SLÚ AV ČR. Zájemci se mohli zúčastnit přednášek, prezentace biografického slovníku, workshopů, dne otevřených dveří, který se uskutečnil v sídle SLÚ ve Valentinské ulici 1, v Praze 1, ve středu 8. listopadu 2023, nebo komentované prohlídky výstavy Nová vlast Československo v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě.
Týden AV ČR ve Slovanském ústavu v Brně
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Nakladatelství Academia uspořádaly dne 6. listopadu 2023 v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR v Knihkupectví Academia v Brně na náměstí Svobody 13 slavnostní prezentaci biografického slovníku Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu.
Po první světové válce se nejen změnila mapa Evropy, ale kontinent se rovněž potýkal s první velkou moderní migrační vlnou: až tři miliony lidí byly vyhnány z někdejší Ruské říše, která se po revoluci v r. 1917 měnila v sovětský stát zbavující se opozice. Československá republika tehdy hned po svém vzniku přijala třicet tisíc migrantů, zároveň byla jediným státem na světě, který svou podporu cíleně zaměřoval v rámci programu nazvaném Ruská pomocná akce především na studenty, učence, zemědělce nebo umělce. Jak tehdejší migrační vlna vypadala? Jaký dopad měla na československý stát? Jak byli nově příchozí vnímáni občany Československa?
Nejen na tyto otázky odpovídali historici Dana Hašková a Radomír Vlček ze Slovanského ústavu AV ČR spolu s jeho ředitelem Václavem Čermákem. Moderoval Lukáš Novosad.
Prezentace se konala v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR.
Workshop Neuniverzitní slavistický výzkum v Brně
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Českou společností pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., uspořádal dne 8. listopadu 2023 workshop na téma Neuniverzitní slavistický výzkum v Brně u příležitosti 75. výročí ustavení kanceláře Slovanského ústavu v Brně a 70 let od doby, kdy se kancelář SLÚ v Brně stala pobočkou SLÚ ČSAV sídlícího v Praze.
Mezinárodní konference Ruská (nejen) politická reforma: realita a fikce
Historický ústav AV ČR, v. v. i., – Výzkumné centrum dějin a kultury východní Evropy – ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., Ústavem východoevropských studií FF UK v Praze a Katedrou ruských a východoevropských studií FSV UK v Praze uspořádaly pod záštitou České společnosti pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z.s., dne 9. listopadu 2023 v Brně (Čechyňská 19, velký sál) mezinárodní konferenci Ruská (nejen) politická reforma: realita a fikce.
Výstava Nová vlast Československo
Před sto lety poskytlo Československo nový domov stovkám techniků, přírodovědců, lékařů i zástupců dalších profesí, kteří po bolševické revoluci uprchli z ruské říše. Tento zajímavý fenomén dlouho nebylo možné vědecky zkoumat, až v posledních desetiletích se rozběhl intenzivní výzkum. Jedním z jeho aktuálních výstupů byla výstava nazvaná Nová vlast Československo, kterou připravil Slovanský ústav AV ČR s podporou Akademie věd České republiky a která byla přístupná v budově AV ČR na Národní třídě 3, v Praze 1 od 5. září do 12. listopadu 2023.
Večer na téma
Fenomén emigrace z Ruské říše: její historie a paralely k současnosti
Ve čtvrtek 26. října 2023 proběhl v Knihovně Václava Havla diskusní večer věnovaný fenoménu ruské emigrace do Československa a slavnostní křest knihy Osobnosti emigrace z území Ruské říše
v meziválečném Československu. Večera se zúčastnily autorky díla, Dana Hašková a Anastázie Kopřivová, přítomen byl také historik a filozof, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR, Petr Hlaváček, který se stal i kmotrem tohoto nedávno vydaného biografického slovníku.
Diskusi moderoval Lukáš Novosad.
Mezinárodní vědecká konference Slovanské dialekty v době digitálních technologií. Nářeční prameny a jejich současné zpracování
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádal spolu s Českou společností pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., ve dnech 19. a 20. října 2023 mezinárodní vědeckou konferenci zaměřenou na synchronní i diachronní slovanskou dialektologii. Hlavním tématem byly možnosti současného zpracování starších i nových nářečních materiálů a tvorba elektronických zdrojů, jako jsou lexikální databáze, mluvené i textové nářeční korpusy nebo interaktivní jazykové mapy a atlasy.
Konference věnovaná památce V. Nimčuka
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., byl spoluorganizátorem mezinárodní vědecké konference věnované památce významného ukrajinského filologa prof. Vasyla Nimčuka nazvané Velikán ukrajinské vědy ze Stříbrné země (k 90. výročí narození profesora doktora Vasyla Nimčuka) / Подвижник української науки зі Срібної землі (до 90-ліття з дня народження члена-кореспондента НАН України, доктора філологічних наук, професора Василя Нiмчука). Dalšími organizátory byla akademická pracoviště v Kyjevě, Krakově, Budapešti, Nyíregyháze a Prešově.
Konference se uskutečnila v on-line formátu 4.–5. října 2023 na Užhorodské národní univerzitě a byla zaměřena na ukrajinistická i širší jazykovědná témata.
Kolokvium nazvané Transformace a postsocialismus. Literatura, paměť, společnost po roce 1989
Dne 21. září 2023 proběhlo na půdě Slovanského ústavu mezinárodní (primárně česko-bulharské) vědecké kolokvium nazvané Transformace a postsocialismus. Literatura, paměť, společnost po roce 1989. Literární vědci z několika zemí zkoumali, zda a případně jak se ve východoevropských literaturách odrazily proměny společností po pádu komunismu, zda lze v jednotlivých národních literaturách vysledovat nějaké konkrétní tendence a zda se v jednotlivých literaturách tyto prvky liší, anebo naopak v mnohém shodují. Pořadatelem kolokvia byl Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., v osobě dr. Jakuba Mikuleckého.
Zasedání Komise pro gramatickou stavbu slovanských jazyků
Ve dnech 18.–20. září 2023 se v Praze uskutečnilo zasedání Komise pro gramatickou stavbu slovanských jazyků při Mezinárodním komitétu slavistů, jehož organizátorem byl Slovanský ústav AV ČR.
Foto ze zasedání
Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědkyně a mladé vědce AV ČR
Ve středu 21. června 2023 byly v pražské Lannově vile předány prestižní Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědkyně a mladé vědce Akademie věd České republiky. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnila i předsedkyně Akademie věd ČR prof. dr. Eva Zažímalová, která ve své úvodní řeči připomněla, že na podzim tohoto roku uplyne 110 let od narození Otto Wichterleho, jehož jméno prémie nese. „Profesor Wichterle je příkladem velice talentovaného a plodného vědce a také silné osobnosti. Inspirovat by nás měl nejen tím, že jeho vynálezy dokázaly zlepšit život společnosti, ale především tím, že po celý život zdůrazňoval zásadní význam svobodného bádání,“ uvedla mimo jiné.
Ceny byly předány ve všech třech vědních oblastech: neživá příroda, živá příroda a humanitní vědy. Za třetí vědní oblast byl mezi 5 oceněnými i dr. Jiří Dynda ze Slovanského ústavu, který se zabývá náboženstvím Slovanů v předkřesťanském období v širším kulturněhistorickém kontextu.
Srdečně gratulujeme!
Podrobnosti o ceremoniálu včetně obsáhlé fotogalerie a seznamu všech oceněných jsou přístupné na stránkách AV ČR.
Fotoalbum z ceremoniálu
Přednáška Definice „Ruského světa“ a Ukrajina: lze zde použít kategorie (post)koloniální? / Лекція Визначення «русского мира» та Україна: чи застосовні тут категорії (пост)колоніального?
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádal dne 13. června 2023 ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, v. v. i., přednášku dr. Volodymyra Volkovského na téma Definice „Ruského světa“ a Ukrajina: lze zde použít kategorie (post)koloniální?
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., na Veletrhu vědy 2023
Slovanský ústav AV ČR se rovněž letos zapojil do největší populárně naučné akce v České republice – Veletrh vědy 2023 proběhl ve dnech 8.–10. června 2023 a byl to rekordní ročník, jehož se zúčastnilo přes 46 000 návštěvníků.
Stánek SLÚ byl rozdělen na několik sektorů, v jednom byla k vidění fotografická výstava z dobrodružství dialektologa na cestách po odlehlých slovanských regionech, v druhém byla ke studiu prezentace historických ukrajinských regionů. V dalším se konala již tradiční a stále nesmírně populární hlaholská písařská dílna. V posledním, jenž zaujal především děti, bylo lze hrát na počítači několik kvízů o slovanských jazycích a slovanském jazykovém prostoru. Kvízy ovšem byly k dispozici i tištěné, což oceňovali naopak dospělí, kteří rádi zkoušeli, nakolik jsou si slovanské jazyky blízké, co si z nich sami díky mateřštině snadno odvodí a v čem je naopak blízkost těchto jazyků matoucí.
Badatelé SLÚ byli kdykoli připraveni zodpovědět dotazy návštěvníků, letos často směřované na ukrajinskou problematiku či, překvapivě, na kašubštinu. Zájemci o práci ústavu se samozřejmě mohli seznámit s odbornou knižní produkcí týkající se například staroslověnštiny, nářečí bývalé Podkarpatské Rusi nebo slovanských jazyků a literatur, s jazykovými databázemi SLÚ nebo s aktuálními výzkumnými projekty.
Více informací o Veletrhu vědy na https://www.veletrhvedy.cz/.
Fotoalbum z veletrhu
11. byzantologický den
Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., uspořádala 19. května 2023 v prostorách Slovanského ústavu v pořadí již 11. byzantologický den.
Přednáška Vznik původní ukrajinské kinematografie 20. let 20. století. Oleksandr Dovzhenko a rozdíl mezi jeho koncepcí a takzvanou školou „sovětské montáže“/ лекція Формування українського самобутнього кінематографа 1920 років. Олексадр Довженко і відмінність його пошуків від так званої школи «радянського монтажу»
18. dubna 2023 se v prostorách SLÚ uskutečnila přednáška na téma Vznik původní ukrajinské kinematografie 20. let 20. století. Oleksandr Dovzhenko a rozdíl mezi jeho koncepcí a takzvanou školou „sovětské montáže“ doc. Larysy Naumovové, Ph. D., vědecké pracovnice Ústavu dějin umění AV ČR.
Přednáška A Digital Corpus of Romanian Psalters from the 16th Century: Aim, Tools and Challenges
Slovanský ústav AV ČR uspořádal ve středu 12. dubna 2023 přednášku dr. Iona-Mihaie Feley z Univerzity Alexandra Ioana Cuzy v Jasech (Rumunsko) na téma A Digital Corpus of Romanian Psalters from the 16th Century: Aim, Tools and Challenges.
Mezinárodní vědecká konference Synsémantické slovní druhy ve slovanských jazycích / Службові частини мови у слов'янських мовах / Function Words in Slavic Languages
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., uspořádaly ve dnech 30.–31. března 2023 on-line mezinárodní vědeckou konferenci Synsémantické slovní druhy ve slovanských jazycích, které se zúčastnilo čtyřicet přednášejících z akademických a univerzitních pracovišť v České a Slovenské republice, Polsku, Slovinsku, Estonsku, Ukrajině, Belgii a Německu.
Přednáška Hlaholské písemnictví v Čechách za vlády Karla IV. a Václava IV.
V úterý 14. února 2023 se v pražském Klementinu uskutečnila přednáška dr. Václava Čermáka, ředitele
Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., na téma Hlaholské písemnictví v Čechách za vlády Karla IV. a
Václava IV. v rámci cyklu „Z klementinských pokladů“, který pořádá Oddělení rukopisů a starých tisků
NK ČR.
Přednáška byla věnována jak podobě a obsahu hlaholských liturgických textů v církevní slovanštině
(breviáře, misály, otázka tvorby církevněslovanských textů v Praze apod.) a důvodům vzniku hlaholských
rukopisů ve staré češtině, tak i staročeským textům, které byly v klášteře Na Slovanech překládány do
staré chorvatštiny a dochovaly se v chorvatských hlaholských opisech. Výklad se zaměřil také na hledání
a identifikaci hlaholských rukopisných zlomků v českých rukopisných sbírkách a na otázku určování
jejich české provenience. Opíral se především o rukopisné prameny uložené v Národní knihovně ČR a v Knihovně Národního muzea v Praze.
Přednáška Digitalizácia textov pre výskum vývoja balkánskych jazykov v 15.–19. storočí
Dne 8. 2. 2023 přednesl Ivan Šimko ze Slovanského semináře Curyšské univerzity přednášku Digitalizácia textov pre výskum vývoja balkánskych jazykov v 15.–19. storočí.
V prednáške bola predstavená metóda spracovania textov z menej obvyklých jazykových variácií založená na jednoduchých PHP skriptoch a Google Sheets, ktorú sme využili pre digitálne edície Zborníka popa Punča a iné zdroje, najmä v cirkevnej slovančine a novobulharských dialektoch. Výhodou metódy je najmä dostupnosť a kompatibilita, ako aj minimálne nároky na IT-znalosti užívateľov.
Fotoalbum z přednášky
Kulatý stůl na téma Český literární proces 20. století: trendy a osobnosti / Чеський літературний процес ХХ століття: тенденції та персоналії
6. února 2023 se v prostorách Slovanského ústavu AV ČR uskutečnil kulatý stůl na téma Český
literární proces 20. století: trendy a osobnosti, který moderovala doc. Oksana Palij, kandidát
filologických věd, vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Akce proběhla v ukrajinštině a setkala se s příznivým ohlasem.
Pozvánka v ukrajinštině / Запрошення українською мовою
Fotoalbum z kulatého stolu
Přednáška na téma Poloostrov Krym: Od křižovatky kultur k ruské kolonii
19. ledna 2023 se v Knihovně Václava Havla v Praze uskutečnila prezentace nedávno vydané knihy Poloostrov Krym: Od křižovatky kultur k ruské kolonii spojená s přednáškou na velice aktuální téma týkající se historického i současného vnímání Krymu očima ruských literátů.
Poloostrov oblévaný Černým mořem byl vždy rušnou křižovatkou mezi Evropou a Asií a dějiny jeho etnické a náboženské koexistence jsou zdrojem tamní aureoly. Krym nikdy nenáležel jedinému etniku, a i proto býval závislý na okolních říších, postupně se redukujících na dva rivaly – Osmanskou říši a Rusko. Klíčovou érou poloostrova se stal Krymský chanát, rozvrácený anexí Kateřiny Veliké v roce 1783. V čem se jí podobal Putinův zásah v roce 2014? Co se stalo s Krymskými Tatary? A proč si Rusové myslí, že Krym byl a je ruský? Na tyto i další otázky odpovídali editoři a spoluautoři knihy Helena Ulbrechtová a Radomír Vlček spolu s rusistou a novinářem Liborem Dvořákem, který diskusi moderoval.
Z naší činnosti v minulých letech
Technické poznámky
Proběhla rekonstrukce webu do nové flexibilní podoby. Přináší zpřehlednění stránek a zlepšení jejich zobrazení i na tabletech a mobilech.
Odborné profily mají nyní formát "prijmeni.html" – viz Zaměstnanci.
Starší verze prohlížečů mohou deformovat podání stránek (obrázků). Doporučujeme prohlížeč aktualizovat.
Na obranu před roboty, shrabujícími a zneužívajícími e-mailové adresy, uvádíme na těchto stránkách místo kritického znaku @ zástupné znaky.
1. 12. 2023