Ústav teoretické a aplikované mechaniky
Na konci roku 2016 vyšla nová publikace ÚTAM AV ČR, v. v. i. o konzervaci litavských vápenců s využitím prostředků na bázi nanočástic hydroxidu vápenatého, jejímiž editory jsou Zuzana Slížková, Karol Bayer a Johannes Weber. Publikace se skládá z výsledků studií provedených v rámci projektu česko-rakouské přeshraniční spolupráce. Tento projekt s názvem NANOLITH „Použití nanomateriálů pro udržitelnou konzervaci historických sochařských a architektonických děl z litavských vápenců“ proběhl v letech 2013-2014 a byl podpořen z dotačního programu "Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007‒2013" (ERDF).
Kniha pojednává o různých typech litavských vápenců se zaměřením na moderní postupy konzervace soch a architektonických prvků vytesaných z těchto hornin. Jsou uvedeny nejdůležitější diagnostické metody využívané pro vyšetření materiálových vlastností kamene před plánovaným konzervačním zásahem a na čtyřech příkladech památkových objektů z litavských vápenců je dokumentován praktický postup konzervace degradovaného kamene pomocí konzervačních prostředků na bázi vápenných nanočástic. Představené konzervační postupy jsou výsledkem společného výzkumu českých a rakouských vědců a restaurátorů, kteří se zabývají metodami konzervace památkových objektů z litavských vápenců v příhraničních regionech České republiky a Rakouska.
Mnoho z cenných sochařských a architektonických děl ve východním Rakousku a na jižní Moravě bylo v období od římské říše až po 20. století zhotoveno z litavských vápenců. Tyto porézní biodetritické vápence byly těženy a využívány v příhraničních oblastech a jméno získaly podle hlavní lokality svého výskytu, pohoří Leithagebirge (Litavské hory). Současný stav řady památkových objektů lze z důvodu litologických vlastností litavských vápenců a expozice znečištěnému ovzduší označit jako ohrožený. Bez odborné péče není tento fond dlouhodobě udržitelný. I když je v současnosti k dispozici poměrně široká nabídka konzervačních prostředků, památková péče nemá k dispozici ověřenou technologii, která by zajistila efektivní konsolidaci těchto kamenných památek kompatibilními materiály.
Díky podpořenému projektu a přeshraniční spolupráci se podařilo získat zkušenosti s novým typem konzervačního materiálu, tzv. nanovápnem. Chování a působení prostředků na bázi nanovápna na degradovaný litavský kámen bylo možné vyzkoušet a vyhodnotit na několika vybraných skulpturách a architektonických prvcích na Vysočině, Jižní Moravě a ve Vídni. Výsledkem, předkládaným v této publikaci, je přehled vlastností současných dostupných nanovápenných produktů a zjištěné efekty jejich aplikace za účelem konsolidace, injektáže prasklin a povrchové ochrany historických sochařských a architektonických děl z litavských vápenců v česko-rakouském příhraničí. Provedené studie chtějí přispět k výzkumu i praxi konzervace kamenných památek v České republice a Rakousku.
Více
informací o publikaci
naleznete v sekci
Publikace.
8. 2. 2017
