Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Přednáška pro veřejnost o detektorech gravitačních vln
Srdečně Vás zveme na dvě přednášky o detektorech
gravitačních vln, organizované Astronomickým ústavem AV ČR
v rámci Czech Space Week. Obě přednášky budou v anglickém
jazyce.
1. 12. 2023 19:00-21:00, Akademie Věd ČR, Národní 3, Praha
Na čem pracujeme: Sluneční energetické částice v numerickém modelu
Vysokoenergetické částice přicházející od Slunce jsou příčinou některých technologických problémů spojených s proměnami kosmického počasí. U Země však v této souvislosti registrujeme ještě další pozoruhodný jev – významně zvýšené zastoupení těžkých iontů v chemickém složení těchto urychlených částic. To jde na první pohled proti „zdravému rozumu“: Jak je možné, že těžší částice se urychlují snadněji než ty lehčí? Miroslav Bárta ze Slunečního oddělení ASU se podílel na dvou studiích, které se urychlováním iontů různých chemických prvků zabývají pomocí numerických simulací.
V roce 1867 se jindřichohradeckému klempíři Ignáci Nušlovi narodil syn František. Po absolvování zdejšího gymnázia pokračoval na univerzitě v Praze, stal se profesorem matematiky, fyziky a astronomie, prvním ředitelem Státní hvězdárny v Ondřejově a předsedou České astronomické společnosti. O Františku Nušlovi se nyní můžete dočíst v knize o příbězích Jindřichova Hradce, kterou vydává Nakladatelství Typ z Českých Budějovic.
Na čem pracujeme: Modely akrece dvou rentgenových dvojhvězd
Rentgenové dvojhvězdy jsou laboratořemi akrečních procesů probíhajících v okolí černých děr hvězdných hmotností. Studie publikovaná Anastasiyí Yilmaz pod vedením Jiřího Svobody z ASU ukazuje, že vlastnosti systémů určené z pozorování silně závisí na použitém interpretačním modelu.
Ve čtvrtek 30. 11. 2023 ve 14:14:01 budou v Praze ve spořilovském areálu Akademie věd (adresa Boční II 1401, Praha 4 - Spořilov) slavnostně vysazeny tři ovocné stromy, aby připomínaly úspěšný start této velké vědecké mise. Stromy budou symbolizovat tři velké měsíce (Callisto, Europa a Ganymed), které sonda při své vědecké misi navštíví, aby svoji dlouhou pouť zakončila v roce 2035 řízeným pádem na jeden z nich, Ganymed. Každý ze stromů bude jiný, tak jako jsou rozmanité jednotlivé měsíce, které skrývají pod svým povrchem oceány kapalné vody nebo generují silné magnetické pole. Akce je přístupná veřejnosti.
Tam kde tančí hvězdy - exkurze ondřejovskou hvězdárnou s ředitelem Michalem Bursou
Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? Rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR vás provede jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.
21. listopadu bude hostem v Dejvickém divadle v Praze Michal Bursa
Co.media je název projektu Dejvického divadla, jehož iniciátorem, autorem a tváří je člen hereckého souboru Martin Myšička. Ten je průvodcem večera, v němž se setkává s výjimečnými osobnostmi z různých oblastí lidské činnosti, které přiblíží návštěvníkům svůj pohled na svět, ať už to jsou vědci, filozofové, umělci nebo jinak významné osobnosti. Neznamená to ovšem, že se jedná o čistě vědecké přednášky, právě naopak...
Výbor ESA pro vědecký program schválil 9. listopadu přepracovanou verzi rentgenové observatoře ATHENA a vyjádřil uznání, že i "nová" ATHENA je stále stěžejní misí vědeckého programu ESA, která posune naše znalosti v téměř všech oblastech moderní astrofyziky. Přepracování bylo nutné po krizi v červnu 2022, kdy ESA spočítala, že mise překračuje finanční limity na vývoj a výstavbu a dočasně pozastavila průmyslový vývoj.
České zapojení do návrhu americké rentgenové mise STROBE-X
9. listopadu vydala ČR dopis podpory k zapojení do přípravy nové rentgenové družice STROBE-X, navrhované ve Spojených státech amerických ve výzvě americké kosmické agentury NASA pro tzv. Probe-class misi s rozpočtem 1 miliardy USD. Mise STROBE-X (Spectroscopic Time-Resolving Observatory for Broadband Energy X-rays) je optimalizovaná pro studium nejextrémnějších podmínek ve vesmíru.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti 11. listopadu
Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek. Na našem pracovišti se budete moci podívat dalekohledy na Slunce nebo na pozemské objekty (podle počasí, hlavně bez deště) a setkáte se s vědci, kteří vesmír skutečně zkoumají.
Polární záře 5. listopadu 2023 zachycena našimi bolidovými kamerami
Když se v neděli k večeru zvýšil tzv. Kp index n hodnotu 7, začalo i nad Českou republikou nebeské divadlo v podobě polární záře. Ta měla všude červenou / nachovou barvu, byla jasná, ale také rychle se vyvíjející a často krátkého trvání. Přinášíme snímky ze dvou stanic Evropské bolidové sítě (jinde bylo buď úplně zataženo nebo hodně oblačnosti) - z Kuchařovic u Znojma a Červené hory (Libavá, severní Morava) z 18:15 SEČ, kdy byla záře patrně nejjasnější.
Na čem pracujeme: Jsou koronální tornáda skutečně víry ve sluneční atmosféře?
Sluneční atmosféra je velice dynamická, obzvláště, pokud budeme mluvit o jejích vyšších vrstvách – o chromosféře a koróně. Není divu, že zde pozorovatelé tu a tam pozorují výrazné struktury, které se vymykají svému okolí. Takovými útvary jsou například tzv. sluneční tornáda, jejichž název evokuje podobnost s těmi pozemskými – tedy divoce rotující sloupce plynu. Stanislav Gunár z ASU s dalšími kolegy z ASU i zahraničních institucí uvažovali, zda je tato analogie realistická.
Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? A kde se natáčela znělka k nové řadě StarDance od Česká televize?
Rozlehlým areálem Astronomický ústav AV ČR nás provede poutavým komentářem jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.
Pozorování zatmění Měsíce na hvězdárně v Ondřejově
Na státní svátek v sobotu 28. října 2023 uvidíme v pozdních večerních hodinách částečné zatmění Měsíce. Budou jej provázet vhodné pozorovací podmínky a úkaz bude pohodlně viditelný pouhýma očima bez dalekohledu i z měst. Během zatmění uvidíme vedle Měsíce také jasnou planetu Jupiter. V9ce informaci ZDE.
V Západní kopuli hvězdárny Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově proběhne pozorování pro veřejnost s odborným výkladem od 21 do 23 hodin. Zdarma, pouze za jasné oblohy.
Jak se tvořila znělka letošní StarDance? Kdo za její myšlenkou stojí a proč zrovna hvězdárna? O tom ve videu České televize. A my musíme dodat, že se tvůrcům povedlo propojení interiéru Západní kopule na ondřejovské hvězdárně a studia, vypadá to totiž vlastně stejně.
Mimořádné prohlídky pro veřejnost 28. října od 10, 13 a 16 hodin
I když jsme pravidelné víkendové prohlídky ondřejovské hvězdárny v září ukončili, 28. října uděláme výjimku. Nejde jen o to, že je to státní svátek, ale především pro nás je to památné výročí aktu, který zakladatel hvězdárny Dr. Josef jan Frič učinil, když k 10. výročí samostatného Československa svou hvězdárnu odevzdal státu.
Na čem pracujeme: Aktivita CT Serpentis a V446 Herculis před a po výbuchu novy
Výbuch novy patří mezi jeden z jevů na obloze, který dokáže překvapit nejednoho astronoma. Nejcennější exempláře jsou takové, pro něž existují delší dobu trvající pozorování před výbuchem i po výbuchu. Takové dva systémy studoval v článku publikovaném v Astronomical Journal Vojtěch Šimon ze Stelárního oddělení ASU.
Chybí nám tma? Je umělé světlo špatné nebo bez něj nemůžeme existovat? / Podcast V dobrém světle #19
Máme dostatek potřebné tmy? Nejen o tmě a její potřebě pro astronomická pozorování, ale také pro živé organismy, ale i o tom, že znečišťujeme i vesmír, si povídal tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR a předseda Odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti Pavel Suchan se světelnými techniky v podcastu Evy Poláčkové.
Písně kosmické v novém vydání aneb vědecká poezie hýřící astronomickými pojmy i teoriemi a originálními ilustracemi
Že jsou Písně kosmické svázány s ondřejovskou hvězdárnou skrze jejich autora Jana Nerudu, to jistě leckdo ví. Ještě zajímavější je fakt, že v Nerudových verších není ani z dnešního pohledu žádná chyba astronomického charakteru. Velmi poutavě právě o tom vypráví ve svých přednáškách Dr. Jiří Grygar. A právě v novém vydání astronom a astrofyzik Jiří Grygar některé z písní rozebírá a vysvětluje po odborné stránce.
Podcast o světle a tmě, o astronomii a proč jí světlo vadí
Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR v zajímavé diskusi s odborníky na efektivní osvětlování. Ubližuje přemíra světla naší civilizace člověku, zvířatům i rostlinám? Co je definicí zbytečného světla, světelného smogu a jak tuto situaci správně řešit? Máme umělé světlo minimalizovat nebo by to přineslo ještě více problémů? První díl diskuse "Astronom vs Světlaři" moderuje Eva Poláčková. Diskutují, Pavel Suchan, Milan Plíhal a Roman Závodský.
Tato kniha je vydána na základě rukopisu poskytnutého potomky J. Friče a fotografického archivu J. Friče poskytnutého Astronomickým ústavem AV ČR a uložených v archivu na hvězdárně v Ondřejově. Jedná se o každoroční rukopisný souhrn událostí v rodině Fričů, na observatoři v Ondřejově a souvisejících událostí sepsaných Ančou Fričovou, dcerou Josefa Friče, vždy ke konci příslušného roku. Text je uveden v autentické podobě bez větších oprav a pouze s nezbytnými korekturami.
Po opakovaných aplikacích gravitačních aspektů (deskriptorů, derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým českých vědců poprvé na světě s jejich použitím pro Mars. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (populárně chápaných především jako „ropa“) zejména v nížinách hypotetického severního paleo-oceánu Marsu. Článek publikovaný v časopise IJA má světové prvenství ve způsobu, jakým se vyslovuje k tolik diskutovanému tématu o možném životu na Marsu.
Na pátek 6. října jsme pro vás v rámci Evropské noci vědců připravili společný program v Ondřejově na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR a na Geodetické observatoři Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Vstup zdarma. Registrace není třeba, pracovišť je více a kapacita je velká.
Přednáška pro veřejnost o detektorech gravitačních vln
Srdečně Vás zveme na dvě přednášky o detektorech
gravitačních vln, organizované Astronomickým ústavem AV ČR
v rámci Czech Space Week. Obě přednášky budou v anglickém
jazyce.
1. 12. 2023 19:00-21:00, Akademie Věd ČR, Národní 3, Praha
Na čem pracujeme: Sluneční energetické částice v numerickém modelu
Vysokoenergetické částice přicházející od Slunce jsou příčinou některých technologických problémů spojených s proměnami kosmického počasí. U Země však v této souvislosti registrujeme ještě další pozoruhodný jev – významně zvýšené zastoupení těžkých iontů v chemickém složení těchto urychlených částic. To jde na první pohled proti „zdravému rozumu“: Jak je možné, že těžší částice se urychlují snadněji než ty lehčí? Miroslav Bárta ze Slunečního oddělení ASU se podílel na dvou studiích, které se urychlováním iontů různých chemických prvků zabývají pomocí numerických simulací.
V roce 1867 se jindřichohradeckému klempíři Ignáci Nušlovi narodil syn František. Po absolvování zdejšího gymnázia pokračoval na univerzitě v Praze, stal se profesorem matematiky, fyziky a astronomie, prvním ředitelem Státní hvězdárny v Ondřejově a předsedou České astronomické společnosti. O Františku Nušlovi se nyní můžete dočíst v knize o příbězích Jindřichova Hradce, kterou vydává Nakladatelství Typ z Českých Budějovic.
Na čem pracujeme: Modely akrece dvou rentgenových dvojhvězd
Rentgenové dvojhvězdy jsou laboratořemi akrečních procesů probíhajících v okolí černých děr hvězdných hmotností. Studie publikovaná Anastasiyí Yilmaz pod vedením Jiřího Svobody z ASU ukazuje, že vlastnosti systémů určené z pozorování silně závisí na použitém interpretačním modelu.
Ve čtvrtek 30. 11. 2023 ve 14:14:01 budou v Praze ve spořilovském areálu Akademie věd (adresa Boční II 1401, Praha 4 - Spořilov) slavnostně vysazeny tři ovocné stromy, aby připomínaly úspěšný start této velké vědecké mise. Stromy budou symbolizovat tři velké měsíce (Callisto, Europa a Ganymed), které sonda při své vědecké misi navštíví, aby svoji dlouhou pouť zakončila v roce 2035 řízeným pádem na jeden z nich, Ganymed. Každý ze stromů bude jiný, tak jako jsou rozmanité jednotlivé měsíce, které skrývají pod svým povrchem oceány kapalné vody nebo generují silné magnetické pole. Akce je přístupná veřejnosti.
Tam kde tančí hvězdy - exkurze ondřejovskou hvězdárnou s ředitelem Michalem Bursou
Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? Rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR vás provede jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.
