Příspěvek se zabývá dřevinami a lesy Banátu, oblastí českého osídlení jihozápadního výběžku Karpat. Původní, neprostupné lesy, zasahující až k Dunaji, jsou již částečně vykáceny, propásané a také hospodářsky využívané, často tradičně jako pařeziny. V území najdeme flóru se středoevropskými, panonskými i submediteránními prvky.
Citovaná a použitá literatura
BOHN, Udo, et al. Karte der natürlichen Vegetation Europas: Ma [beta] stab 1: 2500000: Erläuterungstext. Bundesamt für Naturschutz, 2003.
BUČEK, Antonín, et al. Ancient coppice woodlands in the landscape of the Czech Republic. European Countryside, 2017, 9.4: 617-646.
KOVÁŘ, Pavel. Přenesená krajina: český venkov v rumunském Banátu. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2967-6.
LANG, Gerhard; RYBNÍČEK, Kamil; RYBNÍČKOVÁ, Eliška. Spätglaziale und holozöne Vegetationsgeschichte Europas. In. BOHN et al. Karte der natürlichen Vegetation Europas. Teil 1: Erläuterungstext, 2003 pp. 87-104.
MADĚRA, Petr et al. Výmladkové lesy v krajině Banátských hor. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2012.
MADĚRA, Petr, et al. Tree shape and form in ancient coppice woodlands. Journal of Landscape Ecology, 2017, 10.2: 49-62. DOI 10.1515jlecol-2017-0004.
SLACH, Tomáš et al. 2016. Starobylé výmladkové lesy. Brno: Mendelova univerzita, 216.
This paper deals with the tree species and forests of the Czech settlement area in the south-western foothills of the Carpathians. The original forests have now been partially felled, grazed and used economically, traditionally for coppicing. Flora with Central European, Pannonian and Sub-Mediterranean elements can be found there.
-
Krajina v okolí obce Bígr, jejíž půdorys tvoří kříž. Patrná je drobná mozaika kosených luk, pastvin, ovocných sadů a stromořadí, drobných políček a samozřejmě dále od vesnice bukové lesy. Foto P. Maděra
-
Ve společenstvech panonsko-dunajských doubrav je relativně hojným mediteránní prvek dub balkánský (Quercus frainetto). Foto L. Úradníček
-
Růže rolní (Rosa arvensis) je v krajině Banátu běžným podrostním druhem v lesích všech typů. Foto P. Maděra
-
Tromín prorostlý (Smyrnium per - foliatum) nalezneme v synuzii podrostu lesů, jakož i v ekotonech úvozů a mezí porostlých dřevinami. Foto P. Maděra
-
Kohoutek věncový (Lychnis corona - ria) je spíše luční druh, ale proniká i do světlých teplomilných lesů. Foto P. Maděra
-
Liány jsou častým prvkem zdejších lesů, jako např. smldinec obecný (Tamus communis). Foto P. Maděra
-
Mařinka Asperula taurina – druh stinných bukových lesů. Foto P. Maděra
-
Začátek průlomového údolí Dunaje pod vesnicí Svatá Helena. Na příkrých vápencových svazích s jižní expozicí rostou teplomilná společenstva skalních stepí a předkarpatských smíšených lesů. Foto P. Maděra
-
Ve skalních štěrbinách vápencových skal a sutí lze spatřit kapradinu kyvor lékařský (Asplenium ceterach). Foto P. Maděra
-
Zvláštní mediteránní vždyzelený keř listnatec ostnitý (Ruscus aculeatus) má listy redukované a stonky přeměněné v zelená fylokladia, z nichž vyrůstají květy a poté za zralosti červené bobule. Foto L. Úradníček
-
Kručinka křídlatá (Genista sagittalis) jako druh luk proniká i do lesních polanek na suchých mělkých půdách. Foto P. Maděra
-
Obhospodařované pařeziny se vyznačují množstvím relativně tenkých kmínků převážně výmladkového původu. Foto L. Úradníček
-
Přestárlé pařeziny stále obsahují starobylé výmladkové polykormony větších rozměrů s méně kmeny, než je tomu u aktivně pařezených lesů, ale vyskytuje se zde již také větší množství stromů generativního původu. Foto P. Maděra
-
Výmladkové křoviny zarůstající postupně pastviny jsou formovány zejména okusem dobytkem. Porost s převahou habru východního (Carpinus orientalis). Foto P. Maděra
-
Letní aspekt pastevní enklávy v lese s paprskou velkokvětou (Orlaya grandiflora). Lesní pastva byla součástí managementu lesa. U lesů výmladkového původu to vedlo k podpoře vegetativně vzniklých kmenů, protože dobytek redukoval semenáče generativního původu, a tím snižoval jejich konkurenční tlak. Foto P. Maděra
-
Hlavaté (oklestní) stromy jsou výsledkem tradiční formy managementu. Jejich větve se osekávaly zhruba ve výši člověka v pravidelných několikaletých intervalech jako letnina pro dobytek, pro proutí na pletení košíků či palivové dříví. Díky hojivým pletivům vznikajícím po ořezu se postupně vyvíjí zduřenina oblého tvaru, která může připomínat lidskou hlavu, zejména je-li porostlá mladými větvičkami. Hlavatý strom již delší dobu neořezávaný se pozná podle nízko založené rozložité koruny, jako je tomu u buku lesního (Fagus sylvatica). Údolí Alibeg v rumunském Banátu. Foto P. Maděra
-
Lesní pastva byla součástí managementu lesů. U lesů výmladkového původu to vedlo k podpoře vegetativně vzniklých kmenů, protože dobytek redukoval semenáče generativního původu, a tím snižoval jejich konkurenční tlak. Foto L. Úradníček
