Společným tématem článků K výuce v tomto čísle Živy je „Zaostřeno na detail“ u různých skupin členovců. Zajímavé ale také může být, když zaměříme pozornost na útvary, jež někteří členovci produkují a budují, jako jsou kokony sloužící k péči o potomstvo u pavouků (Araneae) nebo lapací sítě určené k lovu kořisti. Lapací sítě jsou tématem pracovního listu na webové stránce Živy, a proto si stručně představíme jednotlivé typy sítí, které můžeme zaznamenat u druhů žijících v České republice (podrobněji viz Kůrka a kol. 2015). Některé příklady v barevném provedení najdete na str. 134 této Živy - viz článek https://ziva.avcr.cz/typy-lapacich-siti-pavouku.html - a všechny obrázky v barvě zde na webové stránce.
KŮRKA, Antonín. Pavouci České republiky. Praha: Academia, 2015. Atlas. ISBN 978-80-200-2384-1.
Spiders use silk fibres to form capturing webs. Different groups of spiders create webs of different architectures. The present paper describes the basic types of spider webs and their principal differences. The most fascinating result of the evolution of capturing webs is the orb web built by araneoid spiders, but even this type has undergone significant evolution.
-
Lapací trubice sklípkánka pontického (Atypus muralis) leží na zemi a vede od ústí nory. Foto A. Kůrka
-
Nora s ústím se signálními vlákny segestry podkorní (Segestria senoculata). Foto T. Andriollo
-
Signální vlákna vybíhají od ústí nory rovněž u stepníka rudého (Eresus kollari). Foto M. Řezáč
-
Prostorová spleť vláken s kribelovým vlášením (chuchvalečky jemných adhezivních vláken k zachycení kořisti) a s tunelovitým úkrytem cedivky rodu Amaurobius. Foto A. Gómez
-
Třesavka velká (Pholcus phalangioides) používá prostorovou spleť vláken. Foto J. Dolanský
-
Spleť vláken, ve spodní části opatřených kapkami lepu – typická síť snovaček (Theriidae). Foto A. Kůrka
-
Prostorová spleť vláken s kribelovým vlášením cedivečky rodu Dictyna. Kribelové vlášení mikroskopických rozměrů má přilnavé vlastnosti. Foto F. Samu
-
Prostorová spleť vláken s horizontální plachetkou ve spodní části. Plachetnatka rodu Linyphia. Foto F. Samu
-
Prostorová spleť vláken s nahoru vyboulenou plachetkou je charakteristická pro plachetnatku kupolovitou (Neriene radiata). Foto A. Coluber
-
Horizontální plachetka s tunelovitým úkrytem pokoutníka nálevkovitého (Agelena labyrinthica). Foto P. Golder
-
Kruhová síť křižáka rodu Araneus. Křižáci na vlákna nanášejí lepivé kapky. Foto F. Samu
-
Kruhová síť čelistnatek rodu Tetragnatha nemá na rozdíl od křižáků zapředený střed. Foto J. K. Linsley
-
Kruhová síť křižáka pruhovaného (Argiope bruennichi) se stabilimentem – klikatým pruhem vláken vedoucích svisle středem sítě. Foto A. Kůrka
-
Kruhová síť křižáka vířivého (Cyclosa conica) se svislým pruhem zapředených zbytků kořisti. Síť je díky tomu pravděpodobně lépe viditelná pro letící ptáky, zatímco sedící křižák je ve svislém pásu nenápadný. Foto F. Samu
-
Křižáčci, jako např. křižáček pobřežní (Theridiosoma gemmosum), vytvářejí drobné kruhové sítě, které zadníma nohama napínají a poté pouštějí na kořist. Foto L. E. Reeves
-
Modifikovaná kruhová síť křižáka okenního (Zygiella x-notata). Na místě vynechaných paprsků je nataženo signální vlákno. Foto D. Clean
-
Pakřižák smrkový (Hyptiotes paradoxus) loví pomocí sítě odpovídající třem výsečím kruhové sítě, adhezivním materiálem je na rozdíl od křižáků kribelové vlášení. Foto H. Bellmann