Časopis Gender a výzkum / Gender and Research vyhlašuje výzvu k předkládání abstraktů do monotematického čísla Gender, náboženství a spiritualita, které editorsky připravují Tereza Jiroutová Kynčlová, Blanka Knotková Čapková a Ivy Helman (FHS UK).

V poslední dekádě je možné nejen v českém kontextu pozorovat vzrůstající míru mediálních výpadů proti feminismu a genderovým studiím, jakož GLBTQIA+ komunitě / komunitám ze strany předních církevních hodnostářů, nejčastěji zástupců katolické církve. Pejorativní spojení „genderová ideologie“, jež vzešlo právě z církevních konzervativních kruhů, se stalo diskursivním obratem určeným k dehonestaci nejen genderově orientovaného aktivismu, nýbrž i akademického zkoumání zaměřeného na sociální nerovnosti a jinakost. Jedná se tedy na oblasti, které ve své snaze o sociální změnu a sociální spravedlnost mohou – křesťanskou perspektivou viděno – naplňovat imperativ milosrdenství, solidarity a lásky k bližním. Reálným důsledkem antifeminismu, resp. tzv antigenderismu a odmítání výsledků genderově orientovaného výzkumu je například skutečnost, že ČR doposud neratifikovala tzv. Istanbulskou úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, proti níž hlasitě a soustavně vystupují právě představitelé a představitelky konzervativních kruhů (nejen) v katolické církvi. Genderová dimenze náboženství je globální fenomén a je zásadní nejen v religiózní praxi žen, mužů a komunity, ale – jak vidíme na uvedeném příkladu – má reálný politický dopad na celou společnost, ať už se jedná o část nábožensky založenou či ateistickou, a to bez ohledu na převažující náboženská vyznání v daném místě a čase.

Náboženské otázky jsou intersekcionální a jako takové zasahují do politik národních států, národních i transnacionálních institucí i korporací. Nacházejí různá vyjádření s ohledem na třídní ukotvení, rasový a etnický kontext, genderované vztahy moci či v souvislosti s věkem. Mají výrazný dopad na pojetí ne/rodičovských rolí, na sexuální praxi, reprodukční práva, ovlivňují společenské úvahy o péči, výchově dětí a o otázkách vzdělávání v rámci povinné školní docházky. Vliv náboženství na politiku a konkrétní propojení s ní se vedle výše zmíněného českého ignorování Istanbulské úmluvy ukazuje i v jiných případech, např. na protipotratových zákonech přijatých v Polsku či v některých státech USA; na francouzských „protišátkových“ zákonech; na frekventované reprezentaci islámu jako „náboženství terorismu“, které ohrožuje nejen světový mír, nýbrž – jak nezřídka zaznívá generalizující charakteristika – i pro svůj „zpátečnický“ a patriarchální charakter aktivně drží v nesvobodě a područí všechny ženy. Příkladů by mohlo být uvedeno mnohem více.

Jednou z hlavních oblastí feministického bádání v oblasti náboženství, pokud jde o institucionální rovinu, je provázanost patriarchálních společenských struktur se strukturami náboženskými, církevními i symbolickými. Feminismus dokáže navzdory všeprostupujícímu androcentrismu uvažovat o společnosti bez genderových hierarchií; stejně tak dokáže promýšlet vnímání náboženství a spirituality ve smyslu duchovního hledání bez patriarchální dominance a bez diktátu heteronormativity.

Monotematické číslo s titulem Gender, náboženství a spiritualita je koncipováno ve světle těchto analytických a politických průsečíků. Jeho cílem je zaměřit se na rozmanitost současného feministického výzkumu ve vztahu k náboženství a spiritualitě v celé šíři, komplexitě i vnitřní diverzitě tohoto spojení. Editorky čísla uvítají návrhy odborných statí věnujících se různým náboženským tradicím i různým feministicky orientovaným metodologiím a teoriím. Zamýšlené statě se mohou věnovat kterékoliv světové náboženské tradici či spirituální praxi a metodologicky vycházet z analýz médií, literatury, náboženských textů, z rozhovorů, terénních výzkumů či zúčastněných pozorování, a to za využití genderu jako analytické kategorie.

Oblast vztahu genderu, náboženství a spirituality jak na úrovni individuální praxe, tak na úrovni církevní respektive institucionální nebyla dosud v českém akademickém prostředí dostatečně reflektována. Cílem monotematického čísla je tudíž soustředit texty analyzující jak fungování církve či církví coby institucím, tak analýzy vztahování se jednotlivkyň a jednotlivců k této instituci a vlastní praktikované víře, a to jak v osobních výpovědích, tak v kulturních reprezentacích.

Máte-li zájem publikovat svou stať v připravovaném monotematickém čísle, zašlete, prosíme, abstrakt příspěvku v rozsahu maximálně 250 slov do 15. ledna 2023 na adresu redakce (genderteam[at]soc.cas.cz) a současně také na adresy editorek, Terezy Jiroutové Kynčlové (tereza.jiroutovakynclova[at]fhs.cuni.cz), Blanky Knotkové Čapkové (knotkovb[at]yahoo.com) a Ivy Helman (IvyAnn.helman[at]fhs.cuni.cz). Do předmětu zprávy, prosíme, uveďte „Gender, náboženství a spiritualita“. Přijímáme příspěvky v češtině, slovenštině a v angličtině. Rozhodnutí o přijetí abstraktu vám sdělíme do 1. února 2023. Odevzdání konečné verze textů budeme očekávat k 15. dubnu 2023. Uvítáme rovněž odborné recenze a zprávy relevantní k tématu. Plánované číslo vyjde koncem roku 2023.

Časopis Gender a výzkum / Gender and Research je recenzovaný vědecký transdisciplinární časopis genderových studií a feministické teorie. Časopis je zařazen v databázi SCOPUS, ERIH PLUS, CEJSH, DOAJ a v dalších databázích. Více informací, včetně formálních požadavků na nabídnuté rukopisy, je dostupných na: https://genderonline.cz/artkey/inf-990000-1100_Pokyny-pro-autory-ky.php. Publikační etika časopisu je dostupné na: https://genderonline.cz/artkey/inf-990000-1500_Publikacni-etika.php.