Projekt se věnuje problematice socio-prostorového znevýhodnění obyvatel periferních venkovských oblastí v České republice. Periferní venkovské oblasti jsou území, která zaostávají za jinými regiony v určitých aspektech ekonomického a sociálního rozvoje. Sociálněprostorové znevýhodnění je vícerozměrný koncept, týkající se obtíží při přístupu k ekonomickým, vzdělanostním a dalším sociálním zdrojům a systémům podpory na určitém území. Souvisí s chudobou, deprivací a sociální exkluzí. Hlavním cílem projektu je prozkoumat podobu a koncentraci sociálního znevýhodnění v periferních venkovských oblastech a mechanismy, které k němu přispívají. Bude zkoumána životní situace, příležitosti a strategie obyvatel periferních venkovských oblastí, a porovnána se situací obyvatel jiných regionů. Budou identifikovány znevýhodněné skupiny obyvatel periferií a hledány faktory, které znevýhodnění ovlivňují. Přitom bereme v úvahu individuální i kontextové vlivy. V projektu bude využita sekundární analýza dat, dotazníkové šetření a kvalitativní rozhovory.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 10, zobrazeno 1 - 10)
The development of the Czech countryside differs in many ways from trajectories typical for Eastern and Central European rural areas in the last 25 years. In our article, we discuss the nature of the ‘Czech exceptionalism’, with reference to three examples, namely population development, the dynamics of rural/agricultural labour markets and rural governance.
The spatial concentration of social disadvantage in rural areas not only poses a risk to social cohesion but also represents a challenge for public policy. This article draws on a multidimensional concept of disadvantage to study spatial aspects of disadvantage in Czech rural areas. Current studies aimed at identifying ‘inner peripheries’ as areas with an increased risk of social exclusion fail to distinguish between different forms of disadvantage.
A key issue in socio-economic geography is to understand how regional and social polarisation shapes the territorial organisation of society. We argue that effects of polarisation are not translated simply and straightforwardly in a whole region, but vary to a large extent with respect to different types of accessibility areas. We applied the time-accessibility framework to classify a territory into urban, peri-urban, rural, and remote rural areas at a national and regional scale.
Studium mechanismů, které mohou narušovat sociální soudržnost společnosti, patří mezi základní témata sociologického výzkumu. Riziko sociálního znevýhodnění je ovlivněno dominantně individuálními faktory, ale síla působení těchto faktorů závisí na prostředí, kde obyvatelé žijí. V Česku dochází ke kumulaci různých forem sociálního znevýhodnění ve venkovském území.
Předchozí výzkum periferních území umožnil identifikovat některá problémová území a zacílit pozornost na jejich studium. Nicméně se jednalo většinou o vymezení jednoho typu periferního území. Uživatel výzkumu tak nemohl identifikovat, zdali je perifernost území způsobována nedostatkem pracovních příležitostí, nebo komplikovanou demografickou situací, nebo nevyhovujícím bytovým fondem.
Kniha osmi autorek a autorů se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých forem sociálního znevýhodnění. Zkoumá postavení obyvatel venkovských periferií na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Zabývá se problematikou vzdělání a ptá se, jestli děti vyrůstající v periferiích mají stejné možnosti získání kvalitního vzdělání jako ostatní.
In this article, we argue that similarly to the literature on urban neighbourhood effects, the idea of disadvantaging residential environment can be used to explain the socio-economic disadvantage of residents in rural peripheries. We present arguments as to why it is appropriate to consider the effects of the residential environment in a micro-regional perspective and outside of metropolitan areas. These effects are empirically analysed using income related data from the Czech Republic.
The article focuses on arrangements of family life in rural peripheries and deals with the specific constraints faced by families with children in peripheral localities. The impact of the peripheral residential environment in terms of locally embodied opportunities on the parental choices and its interactions with familial ambitions and resources is highlighted, particularly in three domains: elementary school choice, extracurricular activities, care-work reconciliation.
This article contributes to the rural-urban quality of life comparison issue by investigating territorial differences in quality of life using indices of poverty, satisfaction and opportunity deprivation. The article introduces three innovative elements.
In the article, manifestations of social disadvantage in peripheral rural settings in the Czech Republic are investigated. Based on the theory of local opportunity structures, the authors identify various aspects of the spatial context that intersect with individual handicaps of people and their households and contribute to poverty and social exclusion. Moreover, coping strategies of vulnerable rural inhabitants are investigated.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter