Těžiště činnosti oddělení spočívá aktuálně ve třech oblastech. První je poetika české poezie a prózy, realizovaná zejména prostřednictvím výzkumu verše (kvantitativně-korpusové přístupy, podrobněji viz činnost Versologického týmu, který je součástí oddělení) a vyprávění (výzkum proměn narativních způsobů v české próze 19. století). Druhou oblastí je teorie literatury, zastoupená zvláště výzkumem mediality literatury a intermediálních vztahů. Třetí oblast představuje mapování vývoje českého literárněvědného strukturalismu.
Členové oddělení, jehož současná podoba vznikla k počátku roku 2009 sloučením oddělení poetiky textu, které se věnovalo rozsáhlému projektu Poetika literárního díla 20. století (2001–2005), a oddělení teorie prózy, které se zabývalo vývojem naratologie a jejím interpretačním využitím, pořádají konference (např. Narrative and Narratology: Metamorphosing the Structures nebo Quantitative Approaches to Versification), kolokvia (např. Styl a poetika, Dílna diachronní naratologie) a podílejí se na popularizaci vědy (např. Seminář České knižnice, Týden vědy a techniky, Škola českého jazyka a literatury pro pedagogy, Věda na doma).
Vedoucí oddělení: PhDr. Robert Kolár, Ph.D.
Projekt se zaměřuje na modelování klíčových aspektů takových vztahů mezi českou poezií 19. a počátku 20. století a „velkými“ evropskými literaturami a mezi těmito „velkými“ literaturami samotnými, a to pomocí strojové analýzy příslušných básnických korpusů.
Hlavním záměrem projektu je vytvořit systematickou (anglicky psanou) monografii o vzniku a vývoji české strukturální poetiky od dvacátých let 20. století do současnosti. Vznik, vývoj a proměny české strukturální literární vědy budou zkoumány jak ve spojitosti se strukturální lingvistikou a estetikou, tak v širším historickém a politickém kontextu.
Rozšíření Korpusu českého verše o zhruba 700 sbírek (1948–1956). Navazuje na projekt Korpus českého verše z let 2016–2020.
Záměrem projektu je vytvořit vůbec první komplexní kompendium mapující vznik, vývoj a proměny strukturalismu uplatňovaného v české literární vědě v období od dvacátých let 20. století do současnosti.
Projekt se zaměřuje na českou poezii počátku 20. století, zejména na básníky označované jako postsymbolisté (K. Toman, V. Dyk, F. Šrámek a F. Gellner). Na tomto materiálu bude provedena analýza sémantiky a intonace verše. Sémantika verše bude zkoumána pomocí topic modellingu. Intonace verše bude analyzována experimentálně pomocí k tomu vybudovaného korpusu zvukových nahrávek a s užitím moderních statistických metod.
