Archiv novinek

Navrhovatelé BFÚ budou nově řešit 5 projektů podpořených z Grantové agentury ČR

4. 12. 2023

Jako koordinátoři se představí: Prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D. Mgr. Jaroslav Malina, Ph.D. Mgr. Karel Souček, Ph.D. Jako projektoví partneři: Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc. Mgr. Jan Víteček, Ph.D.

Na pozici koordinátora projektu:

Mgr. Jaroslav Malina, Ph.D. - Poškození DNA v nádorových buňkách v důsledku stabilizace alternativních struktur DNA specifickými ligandy. Vztah k jejich protinádorové aktivitě.

Mgr. Karel Souček, Ph.D. – Objasnění vztahu mezi expresí Trop2 a vznikem metastáz u nádorových onemocnění

Prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D. – Dopady působení polycyklických aromatických uhlovodíků na buněčné procesy spojené se stresovou signalizací a deregulací metabolismu


Na pozici projektového partnera:

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc. - Příčiny a důsledky evoluce frekvence rekombinace u eukaryotických linií lišících se typem chromozomů. Projekt koordinuje Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita

Mgr. Jan Víteček, Ph.D. - Nové vodivé hydrogely pro budoucí biomedicínské aplikace. Projekt koordinuje Fakulta chemická, VUT.

Článek z Oddělení biofyzikální chemie a molekulární onkologie opět zamířil do časopisu pod hlavičkou Elsevieru.

28. 11. 2023

Co přinesl výzkum možnosti využití N-methyl mezoporfyrinu IX (NMM) jako sondy pro elektrochemickou detekci? Na to se snaží odpovědět skupina kolem Assoc. Prof. Miroslava Fojty, PhD. z Oddělení biofyzikální chemie a molekulární onkologie v odborném článku časopisu Bioelectrochemistry.

V této práci se zkoumali možnosti využití N-methyl mezoporfyrinu IX (NMM) jako sondy pro elektrochemickou detekci a studium G-kvadruplexů, stabilních sekundárních struktur DNA, které hrají roli v regulaci významných biologických procesů. Výsledky této práce ukázaly, že pomocí této nově vyvinuté metody lze G-kvadruplexy detekovat a odlišit je od jiných struktur DNA na základě jejich rozdílné adsorpce na povrchu pracovní elektrody. Tento způsob dal také výzkumníkům schopnost sledovat postupnou tvorbu G-kvadruplexové struktury s účinností srovnatelnou s konvenční metodou CD spektroskopie, ale při menší spotřebě experimentálního materiálu.

Celý článek naleznete v odkaze ZDE

Vědecká skupina kolem prof. Šponera publikuje článek v Journal of Chemical Theory and Compution.

23. 11. 2023

Vědecká skupina prof. Šponera z oddělení Struktury a dynamiky nukleonových kyselin, má nový článek v žurnálu Americké Chemické Společnosti (ACS) - Journal of Chemical Theory and Compution.

Profesor Jiří Šponer z Biofyzikálního ústavu se se svým týmem intenzivně věnuje vývoji empirických potenciálů (silových polí) pro molekulové dynamické simulace nukleových kyselin.



V aktuální práci identifikovali artefakt v silovém potenciálu, kdy se atomy popisující interakci báze-fosfát dostávají do sterického konfliktu. Daný defekt v silových potenciálech zůstával skryt vývojářům silových polí po celou poslední dekádu. Vědci navrhli a otestovali jednoduchou opravu, která výrazně zlepšuje chování těchto potenciálů pro studium struktury a dynamiky nukleových kyselin.
 

CELÝ ČLÁNEK PRO PŘEČTENÍ V ODKAZE ZDE

Signální dráha adenylyl cyklázy je považována za klíčový regulátor funkcí imunitního systému - nový článek z oddělení BIOFYZIKY IMUNITNÍHO SYSTÉMU

17. 11. 2023

Nový výzkum zaměřený na imunitní systém naznačuje, že signalizační dráha adenylyl cyklázy (AC) může hrát klíčovou roli v regulaci funkcí imunitního systému. Studie se soustředila na účinky cyklického adenozinmonofosfátu (cAMP) na diferenciaci a funkce T pomocných (Th) buněk, konkrétně na vývoj Th1, Th2 a Th17 podskupin.

Nový výzkum zaměřený na imunitní systém naznačuje, že adenylyl cykláza (AC) signalizační dráha může hrát klíčovou roli v regulaci funkcí imunitního systému. Studie se soustředila na účinky cyklického adenozinmonofosfátu (cAMP) na diferenciaci a funkce T pomocných (Th) buněk, konkrétně na vývoj Th1, Th2 a Th17 podskupin.



Výzkumníci použili forskolin (FSK), známý aktivátor AC, a zjistili, že FSK zvyšuje specifické markery pro Th1 a podporuje diferenciaci Th2, i když s negativními dopady na metabolismus buněk. Naopak, Th17 imunofenotyp byl silně potlačen s vysoce specifickým zvýšením hladiny CXCL13. Studie také potvrdila příčinnou souvislost mezi FSK-aktivovanou produkcí cAMP a pozorovanými účinky na diferenciaci Th2 pomocí inhibitoru AC. Celkově naznačuje, že zvýšení cAMP pomocí FSK může ovlivnit diferenciaci Th1, Th2 a Th17, což může přispět k identifikaci nových terapeutických cílů pro léčbu patologických procesů spojených s Th buňkami.

 

CELÝ ČLÁNEK KE STAŽENÍ ZDE 

Martin Falk jedním ze spoluautorů nové knihy RADIOBIOLOGY TEXTBOOK

2. 10. 2023

S radostí a hrdostí oznamujeme, že se Assoc. Prof. RNDr. Martin Falk, Ph.D. z Biofyzikálního ústavu AV ČR spoluautorsky podílel na dokončení a vydání nové učebnice s názvem RADIOBIOLOGY TEXTBOOK

Nové kniha vznikala pod záštitou Evropské společnosti pro výzkum záření (ERRS) a pracovala na ni asi stovka autorů.



Kniha vyplňuje dlouho existující mezeru po přehledové knize a učebnici v oboru. Jedná se o nejnovější učebnici (1. vydání) poskytující nejen základní znalosti z radiobiologie, které by měl znát každý vysokoškolský student, ale také o knihu shrnující přehledovým způsobem nejdůležitější širší spektrum rozšiřujících se informací o pokrocích v širokém spektru radiobiologických a (radio)lékařských oborů.

Výklad je doprovázen četnými ilustracemi a reálnými výzkumnými daty a základní znalosti, které by měl čtenář po přečtení kapitoly získat, jsou zvýrazněny a shrnuty formou přehledných tabulek.

Kniha má přibližně 600 stran, vyšla v nakladatelství Springer a je k dispozici ke stažení ZDARMA v elektronické podobě ZDE. V tištěné podobě ji lze zakoupit tamtéž za 53,49 eur (pevná vazba) nebo levněji (měkká vazba).