Zahlavi

Tři jasné bolidy nad střední Evropou

29. 12. 2023

Ve středu 27. prosince večer byly vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, tři jasné bolidy, které i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku upoutaly pozornost mnoha náhodných svědků, z nichž někteří nám zaslali informace o jejich pozorování. Výskyt tří takto jasných a nápadných bolidů, které nepatří k žádnému meteorickému roji a nemají žádnou vzájemnou souvislost v rozmezí pouze čtyř hodin, je hodně neobvyklé. Za všechna zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tyto přírodní úkazy způsobilo.

Z hlediska jejich popsání je důležité, že všechny tři byly zaznamenány našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 21 stanicích Evropské bolidové sítě spravované Astronomickým ústavem AV ČR, které leží především na území České republiky (15), ale také na Slovensku (4), Rakousku (1) a Německu (1). Jelikož bolidy podle časového výskytu postupně letěly nad jižním Rakouskem, jihozápadním Polskem a nakonec i nad naším územím a v době jejich přeletu bylo jasno jen na některých stanicích, které byly v dosahu jejich viditelnosti, tak máme záznamy celkem z deseti stanic, v drtivé většině z ČR. Z těchto stanic máme záznamy z automatických digitálních celooblohových bolidových kamer a rovněž tak i z videokamer. Navíc přesný průběh svícení bolidů a čas jejich přeletu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Ze všech těchto záznamů bylo možné podrobně a i velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu všech tří bolidů, tak i jejich předchozí dráhu ve Sluneční soustavě.

Co se tedy přesně odehrálo večer v noci ze středy na čtvrtek 27. prosince 2023 nad střední Evropou?

Nejprve přesně v 16 hodin 25 minut a 19 sekund světového času vstoupil nad jihovýchodním Rakouskem do zemské atmosféry po dráze skloněné 35 stupňů k zemskému povrchu meteoroid o hmotnosti přibližně jeden kilogram (označený jako EN271223_162519). Celá dráha bolidu, jak je vidět na obrázku 1, kde je průmět jeho dráhy na zemský povrch, ležela nad východními Alpami. Bolid začal svítit ve výšce 81.5 km SV od Villachu, maximální absolutní jasnost -7.4 magnitudy (absolutní jasnost normovaná na jednotkovou vzdálenost 100 km), dosáhl nad východními Alpami ve výšce 41.9 km a pohasl 32.0 km vysoko nad zemí západně od Gratzu. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 16.4 km/s a světelnou dráhu dlouhou 87 km uletělo za 6.1 sekundy. Během letu se naprostá většina původní hmoty tohoto poměrně soudržného meteoroidu asteroidálního původu o velikosti jen o málo větší, než má tenisový míček, spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu s velkou pravděpodobností na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po výstřednější eliptické dráze s poloosou 2.47 astronomické jednotky (1 astronomická jednotka je definována střední vzdáleností Země od Slunce) skloněné 6.2 stupňů k rovině dráhy Země (ekliptice), přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.87 roku.

V pořadí druhý bolid označený jako EN271223_174920 začal svítit v 17 hodin 49 minut a 20 sekund světového času v oblasti Jeseníků severně od našich hranic s Polskem. Jeho dráha byla skloněná 37.8 stupňů k zemskému povrchu a tento jev způsobilo těleso o hmotnosti jen 330 gramů. Bolid začal svítit ve výšce 85.5 km, maximální absolutní jasnost -6.8 magnitudy (absolutní jasnost normovaná na jednotkovou vzdálenost 100 km), dosáhl ve výšce 50.5 km a pohasl 36.6 km vysoko nad zemí. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 18.2 km/s a světelnou dráhu dlouhou 80 km uletělo za 5.3 sekundy. Během letu se veškerá původní hmota tohoto poměrně soudržného meteoroidu asteroidálního původu o velikosti o něco menší, než má tenisový míček, spotřebovala, a tudíž žádný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po výstřednější eliptické dráze s poloosou 2.51 astronomické jednotky skloněné 4.9 stupňů k rovině dráhy Země, přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.97 roku.

Poslední, třetí a nejdelší a také nejjasnější bolid označený jako EN271223_203742 vstoupil do zemské atmosféry přesně ve 20 hodin 37 minut a 42 sekund světového času v oblasti na pomezí Vysočiny a jižních a středních Čech. Jeho dráha byla jen velmi málo skloněná k zemskému povrchu a to pouhých 11.5 stupně. Tento bolid způsobil meteoroid o hmotnosti půl kilogramu. Bolid začal svítit ve výšce 95.3 km SZ od Pelhřimova, maximální absolutní jasnost -10.6 magnitudy dosáhl ve výrazném zjasnění ve výšce 67.3 km. Ve výšce 55 km došlo k dalšímu tentokrát dvojitému zjasnění, které bylo jen o málo slabší než to předchozí. Bolid pak dál pokračoval v letu a pohasl relativně vysoko 51.1 km nad zemí již za hranicemi v Německu východně od Drážďan. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 20.1 km/s a velmi dlouhou světelnou dráhu o délce 222.3 km uletělo za 11.7 sekundy. Tento meteoroid byl o něco méně soudržný než byly předchozí dva. Během letu se veškerá původní hmota tohoto meteoroidu o velikosti tenisového míčku spotřebovala, a tudíž ani od tohoto bolidu žádný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po výstřednější eliptické dráze s poloosou 2.43 astronomické jednotky skloněné 22.4 stupňů k rovině dráhy Země (ekliptice), přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.80 roku.

Z drah ve Sluneční soustavě je patrné, že tyto malé úlomky asteroidů nemají žádnou dráhovou souvislost, je tedy evidentní, že k Zemi přiletěly každý z poněkud jiného směru, byť to bylo z hlediska doby oběhu kolem Slunce prakticky ve stejný čas. Takže jejich výskyt byla pouze náhodná koincidence.

Zpráva i s fotografiemi a obrázky zde.

Kontakt:

Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR
mph@asu.cas.cz
telefon: 323 620 160

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Martina Spěváčková
+420 733 697 112

press@avcr.cz

Tiskové zprávy