Tiskové zprávy

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi na tyto otázky hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu.

Ve středu 27. prosince večer byly vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, tři jasné bolidy, které i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku upoutaly pozornost mnoha náhodných svědků, z nichž někteří nám zaslali informace o jejich pozorování. Výskyt tří takto jasných a nápadných bolidů, které nepatří k žádnému meteorickému roji a nemají žádnou vzájemnou souvislost v rozmezí pouze čtyř hodin, je hodně neobvyklé. Za všechna zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tyto přírodní úkazy způsobilo.

 Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, docházelo v posledních čtyřech dekádách k významnému snižování půdní vlhkosti, tedy vysychání půdy. Naopak pouze na pěti procentech pevniny se míra vlhkosti dlouhodobě a významně zvyšovala. Mezi regiony nejvíce postižené stále intenzivnějším suchem patří rovníková Afrika, velká číst jižní Ameriky, středozápad USA a pás od východní Evropy až po východní Asii.

Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.

Bahno na povrchu Země a Marsu se chová naprosto odlišně. Důvodem je nízký atmosférický tlak, který panuje na rudé planetě a způsobuje nestabilitu vody. Některé bahenní výlevy proto mohou připomínat kváskový chléb během pečení. Na vysvětlení těchto procesů se v experimentech, jejichž výsledky nyní uveřejnil časopis Journal of Geophysical Research: Planets, zaměřil mezinárodní tým vědců vedený Petrem Brožem z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Nové poznatky by mohly pomoci přispět k pochopení dějů i na jiných tělesech Sluneční soustavy.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe se stal oficiálně sídlem Centra pro komunikaci a syntézuv rámci evropské výzkumné infrastruktury AnaEE – ERIC. Stalo se tak na základě podpisu smlouvy mezi CzechGlobe a konsorciem AnaEE – ERIC. Tím bylo završeno téměř deset let implementace infrastruktury AnaEE poskytující nástroje pro experimentální studium suchozemských a vodních ekosystémů v Evropě, a příprav centra, které bude přispívat k integraci a syntéze dat v oblasti environmentálního výzkumu.

S narůstající odchylkou globálního klimatu od historických normálů se jednotlivé druhy stále více ocitají v podmínkách, které překračují jejich fyziologické možnosti. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR identifikovali soubor genů, které jsou spojené s ochranou buněk před oxidačním stresem. Tyto geny umožňují druhům přežít v extrémních klimatických podmínkách, protože vytvářejí univerzální genetickou výbavu, která následně může ovlivnit osud druhů během současného globálního oteplování.

Vědci sdružení kolem mezinárodního projektu MZmine vedeného Robinem Schmidem a Tomášem Pluskalem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nabídli světové vědecké komunitě software, který výrazně urychluje a zjednodušuje popis chemických látek v tkáních. Tento nástroj umožňuje badatelům molekuly s jistotou identifikovat i zobrazovat jejich přítomnost v orgánech. Nové algoritmy šetří čas strávený v laboratoři a zároveň zprostředkují podrobné informace o dějích například v nádorech nebo zánětech. Článek o nové metodě vyšel ve vlivném vědeckém časopise Nature Communications. 

Na každoročním slavnostním předání Cen Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského (NFJH) vybraným středoškolským studentkám a studentům z celé České republiky, načasovaném k výročí narození J. Heyrovského (20. prosince 1890), se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze 8 sejdou mladí talentovaní navržení na ocenění, jejich pedagogové, rodinní příslušníci, představitelé vědeckých a vzdělávacích institucí a další hosté. Ceny budou letos předány 17 vítězům a vybraným laureátkám a laureátům českých studentských předmětových olympiád (11) a tvůrčích soutěží, tj. 6 ocenění za práce Středoškolské odborné činnosti (SOČ), které vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Návrh nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který nedávno prošel meziresortním připomínkovým řízením, má ambici reagovat na aktuální potřeby systému vědy a výzkumu, jeho proměny a nové evropské trendy v této oblasti. Obsahuje ale pasáže, které by v případě legislativního ukotvení zkomplikovaly činnost a omezily čas na vlastní vědeckou práci poskytovatelů i příjemců veřejné podpory na výzkum. V důsledku navržených změn by mohlo dojít i k omezení role vědecké samosprávy a autonomie vědeckých institucí, zdůraznila Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR, v úvodu Akademického sněmu, který se dnes sešel v Národním domě na Vinohradech.