Akce se zapojením ÚFA AVČR
-
pátek 10. 11., 18:00 Země, vzduch a vesmír - přednáška i show pro veřejnost
Bez skleníkového jevu by na Zemi nemohl existovat život, natož lidé. Platí, že s nárůstem množství skleníkových plynů v atmosféře se podmínky na povrchu planety mění. To má dopady na naši civilizaci, která je na nich bytostně závislá. Vysvětlíme si dílčí důsledky změny klimatu, podíváme, jak se klima na Zemi během miliard let měnilo a proč se modrá planeta nevydala cestou Marsu nebo Venuše. Téma propojí trojice vědců z Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu.Přednáší:
- Petr Brož, Ph.D. (Geofyzikální ústav AV ČR)
- Michal Bursa, Ph.D. (Astronomický ústav AV ČR)
- prof. RNDr. Radan Huth, DrSc. (Ústav fyziky atmosféry AV ČR)
-
sobota 11. 11., 10:00–16:00 Den otevřených dveří ve vědeckém kampusu na Spořilově
Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek. Přednášky v rámci Dne otevřených dveří:- 11:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D.- Černé díry v hledáčku kosmických teleskopů
- 13:00 RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. - Budoucí největší dalekohled světa – ELT se už staví a bude opravdu obrovský. A co od něj čekat?
- 14:00 Mgr. Róbert Kvak, Ph.D. - Počasie na horách. Ako nezostať zaskočený v zovretí kopcov a lesov?
- 15:00 Mgr. Kateřina Skripniková, Ph.D. - Krupobití
-
sobota a neděle 11-12. 11., 11:00–16:00 (začátky exkurzí 11:00, 15:00, 16:00) Exkurze na observatoř Kopisty
Observatoř Kopisty se nachází mezi Mostem a Litvínovem v blízkosti hnědouhelných dolů, Chemopetrolu Litvínov a jezera Most. Stanice byla vybudována pro monitorování podmínek šíření exhalací v této velmi exponované lokalitě. V současné době je mimo klasická meteorologická měření stanice zajímavá svým 80m stožárem na měření profilu větru. Přednáší: RNDr. Petr Zacharov, CSc. -
sobota 11. 11., 09:00–15:00 (začátek každou celou hodinu) Exkurze na telemetrickou Stanici Panská Ves
Informace o historii příjmu vědeckých družic v ÚFA a programu družic MAGION, prohlídka parabolických antén a přijímací místnosti, ukázky ionosférických měření a příjmu magnetosférických hvizdů. Rezervace je nutná jen u větších skupin.
Pozvánka na podzimní cyklus interních seminářů ÚFA AV ČR, v.v.i.
které se konají vždy ve čtvrtek od 14 hodin v zasedací místnosti ÚFA.
(2.patro, č. dveří 201), Boční II 1401, Praha 4 – Spořilov
19. 10. Vojtěch Bližňák: Road weather forecast: impact of satellite-derived cloud cover
2. 11. Kateryna Aksonova: Analysis of travelling ionospheric disturbances based on measurements of European ionosondes and Kharkiv incoherent scatter radar
9. 11. Benjamin Grison: Cluster locations in the geospace revealed by the GRMB (Geospace Region and Magnetospheric Boundary) dataset
23. 11. Maria Kovalchuk: Results of experiment regarding acid rain effect on electromagnetic waves propagation and radar reflectivity
30. 11. Jan Laštovička: Main results of GAČR project Long-term trends of anthropogenic and natural origin in the stratosphere and upper atmosphere (2021-2023).
7. 12. Martin Dubrovský: Stochastic spatial weather generator SPAGETTA: development and applications
Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se zaměřuje hlavně na výzkum elektřiny v atmosféře, vzniku a předpovědi blesků. Hlavním nástrojem její práce je modelování s využitím aktuálních modelů oblaku nebo numerických modelů předpovědi počasí a analýza dat naměřených radary.
Více z předání cen Otto Wichterleho zde.Vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity, které jsou vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. To je cíl kosmické mise SLAVIA, která úspěšně dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové technologické řešení. Svůj let do vesmíru by měla odstartovat v roce 2027. Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a podpořilo ji jako jeden ze svých ambiciózních projektů Ministerstvo dopravy ČR.
Více informací naleznete v tiskové zprávě AV ČR.Jiří Mrázek se narodil 17. dubna 1923 v Praze. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v rychlotelegrafii a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, kde stál u zrodu ionosférického oddělení a observatoří v Průhonicích a v Panské Vsi. Zabýval se geomagnetickými jevy, ionosférou a šířením elektromagnetických vln. Zajímal se o kosmonautiku a stal se jejím televizním a rozhlasovým propagátorem. V přímých přenosech komentoval přistání astronautů misí Apollo na Měsíci. Popularizoval též nástup výpočetní techniky do praktického života. V rozhlase měl pravidelnou rubriku zaměřenou na dálkový příjem rozhlasových vysílačů. Ke konci života těžce onemocněl a věnoval se duchovnímu rozměru lidského bytí. Zemřel 14. listopadu 1978.
Další informace:Významné ocenění International Journal of Climatology prize, udělované britskou Královskou meteorologickou společností, získal v letošním roce klimatolog prof. RNDr. Radan Huth, DrSc. ředitel Ústavu fyziky atmosféry AVČR v. v. i.
Další zdroje informací:
- Climate variability and climate changes
- Extreme weather events and their simulation in climate models
- Atmospheric circulation and links to surface climate
- Weather-related impacts on human health
- Motivation letter, indicating the selected research topic
- CV with the list of publications and other relevant research outputs
- Copy of PhD diploma (or another proof of a PhD degree)
- Names and email addresses of two persons who can provide recommendation
Rozhovor Jroslava Chuma a Jiřího Baše s rektorem Universidad Nacional de Tucumán o rozvoji splupráce a nové zdejší instalaci na ÚFA vyvinutého Dopplerovského radaru pro studium ionosférických poruch a jejich šíření (ve španělštině). Více se ve španělštině dočtete na stránkách univerzity.
Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem.
Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před více než sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.
Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.Další informace:
1107
publikací
171
projektů
112
zaměstnanců
60
let existence