Historie časopisu

Časopis Právník začal vycházet v roce 1861 tiskem a nákladem Antonína Renna. Podnět k jeho založení vyšel od skupiny intelektuálů, do níž náležel český spisovatel, právník a historik Karel Jaromír Erben (1811–1870), právník a představitel vlastenecké šlechty Rudolf kníže z Thurn-Taxisu (1833–1904), a zástupce mladých právníků Jan Jeřábek (1831–1894). V souladu s úmysly svých zakladatelů bylo posláním nového časopisu obnovit pověst právní vědy v českém jazyce a přispívat k celkovému rozvoji českého právnického bádání a diskuze. Založení časopisu tak bylo nepochybně jedním z bezprostředních projevů českého národního obrození. Poté, co se v roce 1864 redakce Právníka spojila s Jednotou právnickou v Praze, proměnil se časopis postupně v hlavní fórum české právnické obce, na jehož stránkách se výrazně odrážely tehdy moderní přístupy k právu a právní vědě. Vzestup časopisu byl zásluhou jeho nových redaktorů, zejména Antonína Randy (1834–1914), profesora Karlovy univerzity, jedné z velkých osobností středoevropské nauky soukromého práva a později člena Královské české akademie věd a umění, a Jakuba Škardy (1828–1894), známého právního praktika a organizátora právního a společenského života. Ne náhodou ocenil tak první kongres českých právníků konaný v Praze v roce 1904 časopis Právník za mimořádný přínos pro povznesení české právní vědy i české právní terminologie.

Historie časopisu neustala ani s nástupem nového století, přestože podmínky v české právní vědě se podstatně změnily a vzniklo množství konkurenčních právnických periodik. Co bylo závažnější, 20. století konfrontovalo Právníka, jeho redaktory a přispěvatele s neočekávanými událostmi majícími hluboké politické a sociální důsledky, z nichž nejtěžšími byly dvě světové války a vzestupy totalitních režimů. Tyto události se odrážely i v obsahu časopisu, jehož vydávání přešlo v roce 1948 na Jednotu československých právníků v Praze, v roce 1951 na Právnický ústav Ministerstva spravedlnosti, poté roku 1953 na Československou akademii věd a konečně v roce 1955 na nově založený Ústav práva Československé akademie věd (od roku 1961 nazvaný Ústav státu a práva). Stránky tohoto časopisu rovněž přinášejí svědectví o obdobích obnovy a návratu k principům demokratického právního státu. Z hlediska své historie tak Právník jedinečným způsobem ztělesňuje tradici českého právního bádání.

Vydavatelé Právníka

• 1861: Tiskem a nákladem Antonína Renna
• 1864: Jednota právnická v Praze (od č. 5/1918 s podporou České akademie cís. Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění; od č. 1/1919 uvedeno s podporou České akademie pro vědy, slovesnost a umění; od č. 3/1946 s podporou České akademie věd a umění)
• Od č. 7/1948 Jednota československých právníků v Praze s podporou České akademie věd a umění
• Od č. 1/1949 (21. březen 1949): sloučení s Právní praxí, vydavatel Jednota československých právníků v Praze
• 1951: Právnický ústav Ministerstva spravedlnosti
• 1953: Československá akademie věd vydávala jako časopis své VII. sekce ekonomicko-právní nejprve ještě v Právnickém ústavu Ministerstva spravedlnosti, od č. 1/1955 v Nakladatelství ČSAV
• Od č. 4/1955: Ústav práva ČSAV (od roku 1961 s názvem Ústav státu a práva ČSAV) v Nakladatelství ČSAV (od roku 1966 s názvem Academia), v období 8/1998 – 12/2009 vydával Ústav státu a práva AV ČR spolu s Právnickou fakultou ZČU v Plzni)

Literatura

• HRDINA, Antonín Ignác. Církevní právo v časopisu Právník. Revue církevního práva. 2011, č. 3, s. 7–17.
• MASOPUST, Zdeněk (ed.). Právo a stát na stránkách Právníka. 150 let českého právnického časopisu. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2011.
• VOJÁČEK, Ladislav – HORÁK, Ondřej. Karel Jaromír Erben – 150 let od úmrtí spoluzakladatele Právníka. Právník. 2020, roč. 159, č. 11, s. 817–832.
• ŽÁČKOVÁ, Zdena. K vývoji Ústavu státu a práva ČSAV v letech 1955–1973 (S dodatkem o období let 1974–2002). Právník. 2006, roč. 145, č. 1, s. 87–115.