Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Revoluční teleskop FAST se před cestou do Argentiny bude testovat v Ondřejově
FAST je fluorescenční teleskop pro detekci vysokoenergetického záření nové generace. Jedná se o modifikovanou Schmidtovu komoru optimalizovanou na koncepci "single pixel" fluorescenčních teleskopů. Po úspěšných testech / modifikacích bude teleskop převezen do Argentiny na observatoř Pierre Auger, kde budou následovat měření reálných spršek v koincidenci s touto observatoří a optimalizovány detekční techniky koncepce FAST teleskopů.
Tři jasné bolidy nad střední Evropou večer 27. prosince 2023 zachycené českou částí Evropské bolidové sítě
Ve středu 27. prosince večer byly vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, tři jasné bolidy, které i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku upoutaly pozornost mnoha náhodných svědků, z nichž někteří nám zaslali informace o jejich pozorování.
Na čem pracujeme: Detekovatelnost gravitačních vln obíhajících černých děr
Před několika lety se otevřelo zcela nové pozorovací okno do vesmíru. Byly poprvé spolehlivě detekovány gravitační vlny. Od té doby počet pozitivních detekcí neustále roste. Odborníci z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU se zabývali možností detekce gravitačních vln z jiných typů zdrojů, než které jsou v popředí tohoto oboru dnes.
Ozdobou oblohy v roce 2024 bude částečné zatmění Měsíce při superúplňku v září. Nebeskou divadelní sezónu ale zahájí hned v lednu meteorický roj Kvadrantidy a skupina planet s Měsícem na ranní obloze. Na jaře se ukáže Merkur a nastane série setkání Měsíce, Jupiteru a Uranu v souhvězdí Býka. Přes léto planety vyklidí pole umělým družicím a nočním svítícím oblakům a hlavně „padajícím hvězdám“ meteorického roje Perseidy.
Rozhovor s docentkou Elenou Dzifčákovou ze Slunečního oddělení
Doc. RNDr. Elena Dzifčáková, CSc., Dsc. je původem ze Slovenska, proto pokračujeme slovensky a také rozhovor je ve slovenštině :-). Pôsobila na Fyzikálnom ústave SAV a prednášala teoretickú astrofyziku na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave. Pracovala aj v observatóriu na Lomnickom štíte.
V časopise Pražská EVVoluce o ekologické výchově v Praze říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR "Světlo je problém úplně všude". V prosincovém čísle se ale o světle a světelném znečištění dozvíte mnohem víc.
Na Akademickém sněmu AV ČR se náš ústav představil zbrusu novým videem o našem vědeckém zaměření ve výzkumu vesmíru ve čtyřech vědeckých odděleních a také nejvýznamnějšími výsledky za tento rok. Přejeme hezkou podívanou.
13. prosince slaví svátek Lucie, s jejímž jménem je spojena pranostika Lucie noci upije ale dne nepřidá. Co ale takové tvrzení znamená, když se ve škole učí, že noc se začíná zkracovat až od zimního slunovratu, a teď najednou toto upíjení?
Koncem listopadu proběhl v Praze mezinárodní workshop GW@CZ, který měl za cíl navzájem propojit a informovat komunitu výzkumníků v České republice, kteří se zabývají fyzikou využívající detekci gravitačních vln, o možnosti zapojit se do velkých mezinárodních observatoří gravitačních vln – LISA, PTA a Einstein telescope.
Přinášíme pár fotografií z meetingu konsorcia ATHENA WFI (Wide Field Imager, jeden ze dvou detektorů / přístrojů na sondě ATHENA), který se konal ve dnech 27. - 29. 11. 2023 v Max Planck Institute for extraterrestrial Physics (MPE) v německém Garchingu u Mnichova. Česká republika je součástí tohoto konsorcia, kde tým z Astronomického ústavu AV ČR připravuje "Galvanic Isolution Module" (GIM)
14. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 4. do 8. prosince 2023 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2023. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Přednáška pro veřejnost o detektorech gravitačních vln
Srdečně Vás zveme na dvě přednášky o detektorech
gravitačních vln, organizované Astronomickým ústavem AV ČR
v rámci Czech Space Week. Obě přednášky budou v anglickém
jazyce.
1. 12. 2023 19:00-21:00, Akademie Věd ČR, Národní 3, Praha
Na čem pracujeme: Sluneční energetické částice v numerickém modelu
Vysokoenergetické částice přicházející od Slunce jsou příčinou některých technologických problémů spojených s proměnami kosmického počasí. U Země však v této souvislosti registrujeme ještě další pozoruhodný jev – významně zvýšené zastoupení těžkých iontů v chemickém složení těchto urychlených částic. To jde na první pohled proti „zdravému rozumu“: Jak je možné, že těžší částice se urychlují snadněji než ty lehčí? Miroslav Bárta ze Slunečního oddělení ASU se podílel na dvou studiích, které se urychlováním iontů různých chemických prvků zabývají pomocí numerických simulací.
V roce 1867 se jindřichohradeckému klempíři Ignáci Nušlovi narodil syn František. Po absolvování zdejšího gymnázia pokračoval na univerzitě v Praze, stal se profesorem matematiky, fyziky a astronomie, prvním ředitelem Státní hvězdárny v Ondřejově a předsedou České astronomické společnosti. O Františku Nušlovi se nyní můžete dočíst v knize o příbězích Jindřichova Hradce, kterou vydává Nakladatelství Typ z Českých Budějovic.
Na čem pracujeme: Modely akrece dvou rentgenových dvojhvězd
Rentgenové dvojhvězdy jsou laboratořemi akrečních procesů probíhajících v okolí černých děr hvězdných hmotností. Studie publikovaná Anastasiyí Yilmaz pod vedením Jiřího Svobody z ASU ukazuje, že vlastnosti systémů určené z pozorování silně závisí na použitém interpretačním modelu.
Ve čtvrtek 30. 11. 2023 ve 14:14:01 budou v Praze ve spořilovském areálu Akademie věd (adresa Boční II 1401, Praha 4 - Spořilov) slavnostně vysazeny tři ovocné stromy, aby připomínaly úspěšný start této velké vědecké mise. Stromy budou symbolizovat tři velké měsíce (Callisto, Europa a Ganymed), které sonda při své vědecké misi navštíví, aby svoji dlouhou pouť zakončila v roce 2035 řízeným pádem na jeden z nich, Ganymed. Každý ze stromů bude jiný, tak jako jsou rozmanité jednotlivé měsíce, které skrývají pod svým povrchem oceány kapalné vody nebo generují silné magnetické pole. Akce je přístupná veřejnosti.
Tam kde tančí hvězdy - exkurze ondřejovskou hvězdárnou s ředitelem Michalem Bursou
Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? Rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR vás provede jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.
21. listopadu bude hostem v Dejvickém divadle v Praze Michal Bursa
Co.media je název projektu Dejvického divadla, jehož iniciátorem, autorem a tváří je člen hereckého souboru Martin Myšička. Ten je průvodcem večera, v němž se setkává s výjimečnými osobnostmi z různých oblastí lidské činnosti, které přiblíží návštěvníkům svůj pohled na svět, ať už to jsou vědci, filozofové, umělci nebo jinak významné osobnosti. Neznamená to ovšem, že se jedná o čistě vědecké přednášky, právě naopak...
Výbor ESA pro vědecký program schválil 9. listopadu přepracovanou verzi rentgenové observatoře ATHENA a vyjádřil uznání, že i "nová" ATHENA je stále stěžejní misí vědeckého programu ESA, která posune naše znalosti v téměř všech oblastech moderní astrofyziky. Přepracování bylo nutné po krizi v červnu 2022, kdy ESA spočítala, že mise překračuje finanční limity na vývoj a výstavbu a dočasně pozastavila průmyslový vývoj.
České zapojení do návrhu americké rentgenové mise STROBE-X
9. listopadu vydala ČR dopis podpory k zapojení do přípravy nové rentgenové družice STROBE-X, navrhované ve Spojených státech amerických ve výzvě americké kosmické agentury NASA pro tzv. Probe-class misi s rozpočtem 1 miliardy USD. Mise STROBE-X (Spectroscopic Time-Resolving Observatory for Broadband Energy X-rays) je optimalizovaná pro studium nejextrémnějších podmínek ve vesmíru.
Den otevřených dveří na pražském pracovišti 11. listopadu
Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek. Na našem pracovišti se budete moci podívat dalekohledy na Slunce nebo na pozemské objekty (podle počasí, hlavně bez deště) a setkáte se s vědci, kteří vesmír skutečně zkoumají.
Polární záře 5. listopadu 2023 zachycena našimi bolidovými kamerami
Když se v neděli k večeru zvýšil tzv. Kp index n hodnotu 7, začalo i nad Českou republikou nebeské divadlo v podobě polární záře. Ta měla všude červenou / nachovou barvu, byla jasná, ale také rychle se vyvíjející a často krátkého trvání. Přinášíme snímky ze dvou stanic Evropské bolidové sítě (jinde bylo buď úplně zataženo nebo hodně oblačnosti) - z Kuchařovic u Znojma a Červené hory (Libavá, severní Morava) z 18:15 SEČ, kdy byla záře patrně nejjasnější.
Revoluční teleskop FAST se před cestou do Argentiny bude testovat v Ondřejově
FAST je fluorescenční teleskop pro detekci vysokoenergetického záření nové generace. Jedná se o modifikovanou Schmidtovu komoru optimalizovanou na koncepci "single pixel" fluorescenčních teleskopů. Po úspěšných testech / modifikacích bude teleskop převezen do Argentiny na observatoř Pierre Auger, kde budou následovat měření reálných spršek v koincidenci s touto observatoří a optimalizovány detekční techniky koncepce FAST teleskopů.
Tři jasné bolidy nad střední Evropou večer 27. prosince 2023 zachycené českou částí Evropské bolidové sítě
Ve středu 27. prosince večer byly vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, tři jasné bolidy, které i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku upoutaly pozornost mnoha náhodných svědků, z nichž někteří nám zaslali informace o jejich pozorování.
Na čem pracujeme: Detekovatelnost gravitačních vln obíhajících černých děr
Před několika lety se otevřelo zcela nové pozorovací okno do vesmíru. Byly poprvé spolehlivě detekovány gravitační vlny. Od té doby počet pozitivních detekcí neustále roste. Odborníci z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU se zabývali možností detekce gravitačních vln z jiných typů zdrojů, než které jsou v popředí tohoto oboru dnes.
Ozdobou oblohy v roce 2024 bude částečné zatmění Měsíce při superúplňku v září. Nebeskou divadelní sezónu ale zahájí hned v lednu meteorický roj Kvadrantidy a skupina planet s Měsícem na ranní obloze. Na jaře se ukáže Merkur a nastane série setkání Měsíce, Jupiteru a Uranu v souhvězdí Býka. Přes léto planety vyklidí pole umělým družicím a nočním svítícím oblakům a hlavně „padajícím hvězdám“ meteorického roje Perseidy.
Rozhovor s docentkou Elenou Dzifčákovou ze Slunečního oddělení
Doc. RNDr. Elena Dzifčáková, CSc., Dsc. je původem ze Slovenska, proto pokračujeme slovensky a také rozhovor je ve slovenštině :-). Pôsobila na Fyzikálnom ústave SAV a prednášala teoretickú astrofyziku na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave. Pracovala aj v observatóriu na Lomnickom štíte.
