Akademie věd České republiky udělila šest cen v programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace Lumina quaeruntur. Mezi oceněnými talentovanými vědci, kteří získali prémii ve výši až 20 miliónů korun, je i fyzik specializovaný na spintroniku a nanoelektroniku Dominik Kriegner.
„Laureáty také zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – např. ERC či jeho ekvivalent,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Věřím, že jim stipendium pomůže více se prosazovat v mezinárodních grantech,“ dodává.
Spintronika je fundamentálně nový koncept zpracování a zápisu informace využívající kvantovou vlastnost elektronu – spin. Tento obor učaroval také mladému fyzikovi původem z Rakouska Dominiku Kriegnerovi. Studoval fyziku na Univerzitě Johanna Keplera v Linci a po obhájení doktorátu působil na Katedře fyziky kondenzovaných látek Matematicko-fyzikální fakulty UK a později také v Institutu Maxe Plancka a na Technické univerzitě v Drážďanech. Od roku 2016 spolupracuje s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde se v oddělení Tomáše Jungwirtha specializuje na studium antiferomagnetů.
V roce 2016 s kolegy například publikoval článek v prestižním odborném časopise Nature Communications o nových možnostech zápisu a čtení informace pomocí anizotropní magneto-rezistance v antiferromagnetickem polovodiči MnTe. Dominik Kriegner je také autorem Xrayutilities, mezi fyziky široce používaného softwaru pro analýzu a simulaci rentgenových difrakčních dat. Každý měsíc si jej stáhne přibližně 100 uživatelů.
Dominik Kriegner dostává nyní díky prémii možnost založit v Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu novou výzkumnou skupinu. Ta bude součástí Společné laboratoře optospintroniky, kde vědci od roku 2011 spolupracují s experty Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Klíčovým přístrojem pro jejich experimenty bude Lorentzův elektronový mikroskop, speciálně konstruovaný pro magnetické zobrazování s atomovým rozlišením. Tým Dominika Kriegnera se zaměří zejména na nový experimentální výzkum tenkých vrstev nekonvenčních magneticko-multipólových materiálů. Mikroskop pražské laboratoři věnují spolupracovníci z Univerzity v Řezně a bude sloužit nejen týmu laureáta, ale i českému a mezinárodnímu výzkumu v rámci infrastruktury CzechNanoLab. Cílem projektu je nalézt zcela nové materiály a jevy s potenciálem pro spintroniku.
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Délku vědecké praxe od udělení doktorského titulu Ph.D. totiž prémie Lumina quaeruntur omezuje na maximálně 10 let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, případně vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli. Další podmínkou udělení prémie je, aby čtvrtinu rozpočtu hradilo akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.
Zdroj: AV ČR, Foto: FZU, René Volfík