Tazatelé výzkumu CHPS se činí v terénu, výzkumníci pracují na předchozích vlnách

Mezitím, co se tazatelé činí v terénu, vědci a vědkyně nezahálejí. Data z předchozích ročníků CHPS, sahajících až do roku 2015, jsou k dispozici a neustále se s nimi pracuje. Výzkum poskytuje cenné informace k životním podmínkám domácností a k aktuálním společenským tématům, jako je migrace, ale také k nejrůznějším aspektům kvality života. Díky CHPS například již vznikla řada studií o kvalitě spánku a spánkovém režimu v české populaci. S hlavními závěry se můžete níže seznámit.

Co jsme díky CHPS zjistili o spánku?

Kvalitnější spánkem ke kvalitnějšímu životu

Výzkum na datech CHPS ukázal, že ačkoli vhodná délka spánku a jeho správné načasování přispívají ke kvalitnějšímu životu, ještě důležitější roli hraje vnímaná kvalita spánku. Ta je klíčovým faktorem pro vnímání životní spokojenosti, pro duševní pohodu, pocit štěstí i zdraví, ale také pro míru zažívaného pracovního stresu. Ve zkratce tak lze říci, že čím kvalitnější spánek máme, tím kvalitnější je náš život. Kromě původního článku v anglickém jazyce nebo tiskové zprávy si také můžete přečíst, jak s výsledky pracovala některá zahraniční nebo česká média. 

Sociální jetlag jako důsledek nepravidelného spánku

Další studie se zaměřila na tzv. sociální jetlag – nesoulad mezi sociálním a biologickým rytmem. Ten je důsledkem značných rozdílů v rozvrhu spánku mezi jednotlivými dny. Nastává například, když v pracovní dny chodíme spát a vstáváme dříve než ve volných dnech, tedy nemáme zcela konzistentní spánkový režim a vzniká nám tak spánkový dluh. Tato studie ukázala, že vysoký celkový cholesterol a vyšší hladina LDL (tzv. „špatného“ cholesterolu, jedná se o transportní činidlo cholesterolu z jater do cév, které při nadbytku ohrožuje zdraví cév) se mezi lidmi nad 50 let častěji objevuje u těch, kteří jsou více postiženi sociálním jetlagem. K nižšímu sociálnímu jetlagu a také delší celkové době spánku významně přispívalo využívání možnosti pracovat z domova, což může mít v dlouhodobějším horizontu blahodárný dopad také na naše zdraví. Původní studie v anglickém jazyce je volně dostupný k přečtení zde.

Jiná studie zkoumající vliv rodiny a pracovních závazků na spánek naznačuje, že míra sociálního jetlagu souvisí především s prací. Vyšší mírou sociálního jetlagu trpí zejména osoby, které vykonávají rutinní manuální i nemanuální práce. Zároveň ze studie vyplývá, že výhodou OSVČ oproti klasickému zaměstnaneckému poměru je větší časová flexibilita, která častěji vede také k nižšímu spánkovému dluhu, a tedy zdravějším spánkovým návykům. Podrobnější informace je možné se dočíst v původním textu v anglickém jazyce zde.

Proč bychom neměli spánek zanedbávat?

Ačkoli má množství a kvalita spánku výrazný dopad na fyzické i duševní zdraví, bývá jeho důležitost podceňována. Z předchozích ročníků CHPS vyplývá, že nedostatečný či nepravidelný spánek se projevuje u značné části české populace. Určitou mírou sociálního jetlagu trpí zhruba 75 % dospělých a přibližně 40 % má více než hodinový sociální jetlag. Toto zjištění je o to důležitější, pokud si uvědomíme, že navzdory častému přesvědčení nelze spánkový dluh nashromážděný během pracovního týdne snadno nahradit o víkendu. Naopak trvá až čtyři dny, než se zotavíme z každé hodiny ztraceného spánku.

Dobrý a kvalitní spánek je nezbytný pro regeneraci a také náš imunitní systém. Začít je možné s několika vědecky podloženými tipy pro lepší spánek:

• dopřejte si zhruba 8 hodin nepřerušovaného spánku a ideálně choďte spát a vstávejte v podobný čas po celý týden (tedy v pracovní i volné dny),
• mějte na paměti, že trávení času na denním světle přes den a ve tmě v noci prospívá našim vnitřním hodinám a celkové kvalitě spánku,
• odkládejte veškerá chytrá zařízení (počítač, tablet, mobilní telefon) přibližně hodinu před spaním,
• udržujte ideálně chladnější teplotu v místnosti v době spánku,
• nezanedbávejte zdravou stravu a pohyb.