Tiskové zprávy

Již podeváté se NKC – gender a věda připojí k oslavám Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (MDŽDV), který připadá na 11. února. Dvanáctidenní online kampaň se tentokrát zaměří na otázku bezpečného prostředí, a to jak na úrovni vzdělání, tak ve vědeckém prostředí. Jak ono bezpečné prostředí vypadá? A jak o něj pečovat?

U březích samic netopýra rezavého se mění množství a druhy netuberkulózních mykobakterií, které u jiných zvířat mají negativní dopad na jejich mláďata. Studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Veterinární univerzity Brno (VETUNI) prokázala, že nejvíc mykobakterií mají netopýří samičky před porodem, a ještě více ty, které čekají dvojčata. Nicméně jejich efektivní imunitní systém si se zvýšenou infekční zátěží i během březosti lehce poradil.

Všudypřítomné houby se hojně využívají v potravinářství, v biotechnologiích i medicíně. Přesto je většina z nich neznámá. Důkladně zmapovaný není ani jejich léčivý potenciál, stejně jako rizika pro lidské zdraví či životní prostředí. Nově je bude studovat interdisciplinární tým v programu Houby – nové hrozby i příležitosti (MycoLife – svět hub), který financuje Strategie AV21 Akademie věd ČR. Vědecké týmy připraví také první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub a budou monitorovat i houby v ovzduší ve školních budovách.

Ve sportu jsou poměrně běžné úplatky trenérovi od rodičů, VIP vstupenky na zápasy pro politiky nebo podplácení zápasů. Ve zdravotnictví zase pacienti často bokem zaplatí za lepší péči a dřívější termín operace, problémem jsou i pozvánky na exotické zájezdy pro lékaře. Formy korupce v šesti sektorech veřejného života v Česku zkoumali po tři roky v unikátním výzkumu odborníci ze Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Výsledky výzkumu, ve kterém mapovali drobnou i velkou korupci, poslouží jako doporučení ministerstvu.

Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií. Vypuštění tří satelitů mise LISA se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6.

Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám, a připravit své potomky změny klimatu. Mezinárodní tým pod vedením vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR ukázal poprvé na přírodních populacích, že evoluce rostlin by mohla být zajištěna nejen náhodnými změnami v kódu DNA, jak předpokládá současná evoluční teorie, ale i pomocí epigenetických procesů, kterými rostliny reagují na přírodní podmínky. Výsledky studie byly publikovány v časopise New Phytologist.

Průlomový výzkum vedený českými vědci odhalil, jakým způsobem vznikala biologická rozmanitost v Africe. Na příkladu drobných hmyzožravců bělozubek experti potvrdili, že centrem biodiverzity je Etiopská vysočina. Zároveň osvětlili, jak se horské bělozubky dostaly navzdory poušti do celé Afriky.

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří vytvořili mapy současných i budoucích příčin narušení lesa. Díky mapám bude možné lépe předpovídat změny v lesích po celém světě.

V úterý 23. ledna 2024 od 13 hodin proběhlo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2023. Laureátem je Mgr. Petr Fatka, Ph.D. z Oddělení meziplanetární hmoty, který získává toto ocenění za soubor prací „Objevy a prozkoumání nových planetkových párů a klastrů“.

U goril horských žijících v masivu Virunga v Africe převažuje jeden druh tasemnice, kterým jsou nakažena téměř všechna zvířata. Mezinárodní výzkum vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ovšem zjistil, že odhalit infekci u konkrétní gorily je obtížnější, než se předpokládalo – vajíčka parazitů totiž vylučuje nepravidelně. Snadno tedy lze označit nakažené zvíře za bezinfekční, pokud se podcení vzorkování.