Medailonky lektorů

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Několik let jsem pracovala v oboru heterogenní katalýzy ve fyzikální chemii (čištění odpadních plynů od toxických škodlivin typu oxidy síry a dusíku cestou heterogenní katalýzy). Dnes, protože vzdělávám zájemce o chemii, tak je to hodně o anorganické i organické chemii, fyzikální chemii a analytice. Stále ale sleduji, co dělají kolegové v ústavu, abych své svěřence směřovala do jejich moderních oborů fyzikální chemie a materiálového výzkumu.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Mými didaktickými stážemi již za roky, co stáže vedu, prošlo více než 20 studentek či studentů. Práce s nimi mě stále nutí učit se nové věci, plánovat nové experimenty, dívat se na dané téma jejich očima, diskutovat s nimi. Je to takové celoživotní vzdělávaní, které mně naplňuje. No a samozřejmě že mám radost, když vidím jejich pokroky a že je tato činnost také baví.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Do vědy jsem nastoupila hned po ukončení FCHI na VŠCHT a začala pracovat ve výzkumu zaměřeném na ochranu životního prostředí a v daném oboru mám i tzv. malý doktorát (CSc. dnes Ph.D.). Práce v laboratoři a vůbec bádání mně naplňovalo, tato práce je velice pestrá, žádný stereotyp, provokuje vás k tvořivosti a hledání nových řešení. Před asi 15 lety mne vítr zavál k popularizaci a vzdělávaní zájemců o přírodní vědy, od dětí po vysokoškoláky. Takže čistou vědu již nedělám, ale  stále se okolo ní točím, protože ve svém oboru píši projekty, pak je řeším a vzdělávám  experimentováním v naší EDU laboratoři  množná budoucí vědce :o).

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mé působiště je základní výzkum, tedy poznávání světa; konkrétně zkoumání vlastností nově syntetizovaných termotropních kapalně krystalických látek a jejich směsí. Na základě nalezených vlastností (zejména mezomorfních, elektrooptických a dielektrických) pak odborníci v konkrétním aplikačním oboru mohou vybírat vhodný materiál pro budoucí použití (např. displeje, teploměry, optické přepínače a pokročilé aplikace ve fotonice a optoelektronice).

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Vedení stáží v rámci Otevřené vědy považuji za velmi perspektivní, jelikož si myslím, že základní věda by měla být přibližována talentovaným studentům, což jim může pomoct při volbě budoucího povolání. A není to jen o studentovi. Jsem přesvědčen, že studenti svými zajímavými otázkami a často nestandardním pohledem na věc přináší čerstvý vítr do plachet výzkumu.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Zkoumat přírodu a její chování mě vždy bavilo, navíc sám jsem z rodiny vědců, takže vědecká kariéra byla pro mě samozřejmostí. Když jsem dělal doktorát na MFF UK, mým vědeckým pracovištěm byl FZÚ. Po ukončení studia jsem dostal nabídku tady zůstat.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jako historička literatury se zabývám byzantskou písemnou kulturou, jinými slovy řeckou středověkou literaturou. V současné době se dvěma kolegy ze Slovanského ústavu pracujeme na projektu zkoumajícím ženské postavy v pozdně byzantské literatuře od 13. do 15. století.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Letos jsem se rozhodla přihlásit do programu stáží poprvé a udělala jsem to proto, že jsem přesvědčena, že humanitní vědy a historie jsou v současné společnosti nedoceněny, mimo jiné také proto, že my sami, kdo se výzkumem v této oblasti zabýváme, nedokážeme jeho smysluplnost a důležitost pro dnešní svět veřejnosti srozumitelně vysvětlovat. V této dovednosti bych se chtěla v rámci tohoto programu zdokonalovat. Druhým důvodem je, že jsem dlouhá léta vyučovala na univerzitě a po mém přesunu do Akademie věd mi výuka a kontakt se studenty trochu chybí.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Během studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity mě nadchla řečtina a řecká kultura ve všech jejích fázích: prvně jsem se přes latinu dostala ke klasické řečtině, pak jsem se chtěla naučit moderní živou řečtinu a dozvědět víc o moderní řecké kultuře, a až jako třetí krok jsem začala zaplňovat mezeru mezi antikou a dneškem a objevovat řecký středověk. K tomu, že jsem u něj badatelsky nakonec zůstala, přispěla nejvíce moje profesorka a vedoucí mé diplomové práce, která mi byla velkou inspirací. Na Akademii věd pracuju teprve od loňského roku, přešla jsem sem z Masarykovy univerzity, kde jsem patnáct let působila na studijním programu Novořecký jazyk a literatura. Pak jsem využila nabízené příležitosti a rozhodla se pro změnu, která mi umožnila přispět k budování byzantologické výzkumné skupiny na Slovanském ústavu, dala mi větší profesní svobodu a více času na výzkum.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Aktuálně řešíme grantový projekt věnovaný dějinám zdravotnické záchranné služby v českých zemích. Jedná se o zajímavé a mnohovrstevnaté téma, které předpokládá vhled do několika společenských a humanitních věd (historie, sociologie, antropologie, psychologie), včetně exaktních (medicína). Dnes běžně spoléháme na to, že v případě akutního ohrožení života stačí vytočit linku 155 a do několika minut k nám přijede plně vybavený sanitní vůz, který je v podstatě pojízdnou ordinací a operačním sálem v jednom; ještě před 50 lety to však vůbec nebylo samozřejmostí. Formování moderního systému záchranné služby navíc není téměř podchyceno v klasických písemných pramenech, proto náš výzkum stavíme především na metodě orální historie (rozhovorech s pamětníky a pamětnicemi), jejímž prostřednictvím se snažíme získat unikátní informace o vývoji a institucionalizaci přednemocniční neodkladné péče na našem území.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáže v rámci Otevřené vědy nabízí jedinečnou možnost zapojit se do akademického výzkumu na špičkové úrovni, což je něco, co může pomoci nasměrovat mladou generaci směrem k hlubšímu zájmu o společenské a humanitní vědy, které sehrávají v současné společnosti nezastupitelnou roli. V době kdy jsem studoval na střední škole taková možnost bohužel nebyla, proto jsem moc rád, že můžu případně zájemce a zájemkyně seznámit s tím, co obnáší výzkum soudobých dějin, a to navíc na příkladu atraktivního a zajímavého tématu z oblasti institucionálních dějin.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Historie mě fascinovala už od dětství. Zajímaly mě především vojenské konflikty a moderní bojová technika, což mě přivedlo k dějinám 20. století, kterým jsem se věnoval i v rámci svých vysokoškolských studií. Po absolvování magisterského studia jsem dostal nabídku od jednoho z tehdejších vyučujících nastoupit na zkrácený úvazek do Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., kterou jsem velmi rád přijal. Bral jsem to jako jedinečnou příležitost, jak během doktorského studia získat cenné zkušenosti od špiček v oboru, podílet se na řešení výzkumných projektů a především jako možnost dále se věnovat nahrávání rozhovorů s pamětníky a pamětnicemi, což mě nesmírně baví.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mozek se skládá z mnoha různých druhů neuronů, z nichž každý má svoji specifickou funkci. Nás nejvíce zajímá, které z těchto neuronů používají ve své signalizaci nikotinové receptory, jak tyto receptory ovlivňují jejich funkci a jak se jejich vliv následně projeví na chování celého organismu. 

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Kontakt s nastupující generací budoucích lékařů a vědců je pro mě obrovským obohacením, inspirací a svým způsobem i povinností. Jako bych kromě svých třech vlastních dětí měla ještě hromadu dalších, z jejichž nadání, píle a úspěchů se můžu radovat.     

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

V době mého dospívání bohužel neexistoval projekt Otevřená věda, proto moje cesta k vědě byla trochu klikatá. Protože mě však vždycky bavilo číst, přemýšlet a tvořit, asi těžko bych mohla skončit na lepším místě.   

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

V naší skupině na oddělení Teoretické chemie se věnujeme vývoji nových výpočetních metod, které nám umožňují studovat molekulové systémy na počítačích, a to převážně řešením základních rovnic kvantové mechaniky.

Já se věnuji metodám, které nám umožňují studovat chování molekul po absorpci světla. Jedná se o velmi důležité procesy z hlediska mnoha oborů od biologie, přes medicínu až po energetiku a průmysl. Z hlediska výpočtů se však jedná o velmi náročné situace zabírající mnoho výpočetního času. Proto se v současnosti snažím o využití technik strojového učení, tedy - jak by nám tyto přístupy mohly pomoct posunout hranice současné výpočetní chemie. Jedná se tedy o atraktivní výzkum na rozhraní chemie, fyziky a informatiky.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Nadšení pro vědu je nakažlivé! A doufám tedy, že se mi středoškoláky podaří přesvědčit, že věda je mocný nástroj pro porozumění světa kolem nás a má cenu se jí věnovat. Stáže mi přináší radost z interakce s taletnovanými mladými lidmi a sdílení nadšení pro přírodní vědy.

Jak jste se dostala k vědě a  práci v Akademii věd ČR?

Na Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jsem se dostal již během bakalářských studií biochemie, protože jsem hledal kvalitní pracoviště věnující se počítačovým simulacím. Fyzikální a teoretická chemie mě tehdy natolik okouzlily, že jsem se těmto oborům rozhodl věnovat na magisterském a poté i doktorském studiu.

Čím se ve svém výzkumu zabýváte?
Zabývám se rozkladem a ukládáním organické hmoty do půdy a koloběhem živin a tím, jak tyto procesy ovlivňují půdní mikroorganismy, živočichové i rostliny.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
V rámci výzkumu je vždy dobré vybočit ze zajetých kolejí a spolupráce s mladými lidmi často přinese nový pohled na věc.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Ačkoliv jsem původně šla studovat biologii proto, abych mohla jet zachraňovat deštné pralesy, záhy jsem si uvědomila, že mnohem důležitější je zabývat se krajinou a půdou u nás, abychom si ji zachovali i pro další generace. A u práce s půdou už jsem zůstala.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Pracuji jako PR manažerka a mám na ústavu na starosti propagaci našeho výzkumu na různých akcích pro veřejnost a také na školách. Dříve jsem pracovala s in vitro kulturami v laboratoři, nyní in vitro rostliny využívám k popularizaci, a tak se s nimi stážisté naučí pracovat. Dále beru stážisty na různé populrizačni akce, kde se naučí dobře komunikovat a pomáhají mi i tyto akce připravovat. Nejedná se tedy přímo o vědeckou práci, ale stažisté se v podstatě seznámí se všemi našimi laboratořemi a jejich výzkumem během přípravy popularizačních akcí. Studentům se na stáží líbí, že je to hodně různorodé a tvůrčí.
 

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáže vedu ráda, protože stážisté bývají hodně nadšení a mají dobré nápady. Nechávám stážisty i vymýšlet různé popularizační pokusy pro děti a mám s tím velmi dobrou zkušenost, plus se od nich učím různé nové trendy sociálních sítí.
 

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Do Akademie věd mě přivedl můj spolužák ze školy, který na našem ústavu pracuje na svém doktorátu.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Věnuji se výzkumu silných bouří a srážek a vyhodnocení jejich předpovědi. Druhou částí je silniční meteorologie, zpracování meteorologických měření na české silniční síti a předpověď stavu a teploty povrchu silnic.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Těší mne zájem mladé generace o zajímavosti mého oboru a jsem jim rád nápomocen při získávání a prohlubování znalostí o počasí.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Táta se věnoval meteorologii a stále měří počasí v Kopistech u Mostu, takže počasí bylo doma "na stole". Zároveň je počasí tak blízko, že ovlivňuje každého svojí přítomností. Studovat počasí byla tedy přirozená cesta a přes diplomovou práci jsem se dostal až do Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zajímá nás spektroskopie, jak z interakce molekul se světlem poznáme jejich strukturu a vlastnosti. To je důležité třeba pro zkoumání a ovlivňování jejich biologické aktivity. Proto je také nutné vyvinout teoretické modely, které nám pomohou spektrům a chování molekul porozumět.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

V naší skupině se shodujeme, že kontakt se studenty vždy naši práci oživuje. Jsme rádi, že můžeme naše znalosti někomu předávat, a naopak si poslechnout názory středoškoláků, nejen na vědu. Ti, kdo vydrží, nám i podstatně pomohou s naším výzkumem.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Doma jsem dělal chemické pokusy, na střední škole fyzikální a chemické olympiády, tak jsem k vědě nějak přirozeně směřoval. Jeden faktor, dnes již zapomenutý, bylo to, že před rokem 1989 byla Akademie relativně apolitické prostředí.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Aktuálně se zabývám otázkou typičnosti - pokud vidíme fotografii typické kuchyně, budeme si ji pamatovat lépe nebo hůře, než atypickou fotografii? Právě míra typičnosti může být klíčová pro způsob, jakým si uchováváme informace. Kromě tohoto tématu se zabývám otázkou míry detaily paměti, percepcí grafů nebo rozdělováním pozornosti u více objektů.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Toto je moje první stáž, tak doufám, že se mi podaří nadchnout studenta/ku pro experimentální psychologii.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Původem jsem vystudovaný teoretický informatik, kterému chyběla práce s lidmi. Shodou náhod jsem objevil téma kognitivních věd a už tu zůstal.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Náš výzkum zahrnuje všechny úlohy kde hraje roli vzhled reálných materiálů. Od jejich fotorealistického měření a zobrazení ve virtuálním světě až po analýzu jejich chování a lidského vnímání materiálů kolem nás. Pro měření vzhledu materiálů mimo jiné používáme unikátní robotický UTIA goniometr. Prakticky to znamená, že většinu času digitálně zpracováváme a analyzujeme obrázky skutečných materiálů jako jsou tkaniny, dřevo, kůže nebo nátěry.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

O stáže je překvapivý zájem a kandidáti jsou na velmi dobré úrovni jak už z hlediska dovedností tam motivace vyzkoušet si něco nového. Základem je vždy vybrat konkrétní téma, které studenty "chytne", předat jim nějaké zkušenosti do profesního života a s trochou štěstí takto získat pomocnou ruku k práci a případně i nové budoucí kolegy. Celý tento proces je zajímavý a prospěšný pro obě strany.
 

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

K vědě jsem se dostal v průběhu stáže Erasmus na vysoké škole a posléze při práci na diplomové práci vedené z AV ČR. Největší výhodou spatřuji v různorodé a tvořivé práci s nekonečným učením se novým věcem.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete? 

Zkoumám, jak se člověk učí jazyky od narození až do pokročilé dospělosti. Snažím se zjistit, jaké faktory jazykové učení usnadňují a jak je naše řeč provázána s aktivitou mozku a pohyby těla.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší? 

Baví mě jejich nadšení a otevřenost všemu novému. Jsem ráda svědkem, a aspoň malým přispěvatelem, do jejich bleskově rychlého procesu učení se a stávání se mladými vědci.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

To bylo až po střední :) Brzo po prvních přednáškách o lingvistice jsem se začala zajímat o to, jak vlastně jazyk v naší mysli funguje a jak se tam dostane. Taky díky štěstí na příležitosti a skvělým kolegům jsem ve vědě zůstala a po návratu do Česka se mohla usídlit na Akademii věd.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zabývám se vývojem a optimalizací separačních metod pro analýzu nově syntetizovaných kapalných krystalů pomocí vysoko účinné kapalinové chromatografie. Jedná se o separační metody achirální i chirální hlavně v analytickém měřítku před měřením fyzikálních charakteristik materiálů. U nově vyvíjených materiálů provádím měření UV-VIS spekter a optické otáčivosti materiálů dle potřeby.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáž chci vést, protože považuji za důležité možnost studentům ukázat co obnáší práce v laboratoři a jaké problémy se během experimentů musí řešit. Navíc je fajn se potkat s mladými motivovanými lidmi.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Po střední škole s chemickým zaměřením na Slovensku byla chemie na Masarykově univerzitě v Brně pro mě zajímavá volba s možností osamostatnit se v zahraničí. Během studia analytické chemie jsem vyzkoušela různé analytické metody. Po obhajobě magisterské práce jsem se rozhlížela, kde bych nabrala další praktické zkušenosti a oddělení chemie ve Fyzikálním ústavu AV ČR mě zaujalo různorodostí vzorků a prováděných analytických stanovení. Následně jsem se přihlásila k doktorskému studiu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a po obhajobě pokračuji v práci na oddělení chemie Fyzikálním ústavu AV ČR.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jsem vzděláním anorganický chemik. Na ústavu se však nezabývám výzkumem, ale popularizací vědy v útvaru ředitele. Organizuji akce pro laickou i odbornou veřejnost a školy, píši popularizační články či spravuji webové stránky a sociální sítě.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Celý profesní život se středoškolskými studenty spolupracuji. Baví mě jejich jiný náhled na situaci, je to pro mě velmi inspirativní a přináší to do společné práce prvek, který dokáže přiblížit náš výzkum a prostředí věkové skupině, kterou bychom chtěli oslovit.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Po vystudování doktorátu je to logický krok, zvážit jako jednu z alternativ práci na Akademii věd ČR. V tu dobu mi byla na Ústavu anorganické chemie nabídnuta pozice zaměřená na komunikaci s veřejností a popularizaci vědy. Byla to úžasná příležitost. Mám možnost přiblížit fascinující svět vědy a praktické aplikace našich výsledků zvídavým dětem, žákům i dospělým. A ještě pracuji v místě svého bydliště, v krásném údolí Vltavy :)

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jako strukturní geolog na geofyzikálním ústavu se zabývám vlivem horninových (deformačních) mikrostruktur na jejich fyzikální vlastnosti (šíření seismických vln, magnetická stavba apod.)

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Nabízí mi to možnost se podívat na vědeckou práci očima mladších a ověřit si, že věda je vášeň.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vždycky jsem byl ten, kdo si hodně čte a přemýšlí nad fungováním světa kolem. A Akademie věd ČR je jedno z míst, kde jste za takové přemýšlení placeni. Takže kam jinam, pokud musím být v ČR.

What is your field of expertise?

I am a plant functional ecologist studying herbaceous perennial plants, especially the role of belowground storage organs (rhizomes, bulbs, tubers, roots) and their carbohydrate (starch and sugars) and water storage in plant life, especially in response to different stresses such as freezing temperatures or drought.  

Why did you decide to join the Open Science project?

I co-supervised a project with Open Science a couple years ago and it was a great experience.

How was your journey to science and to work for CAS?

I have a background in art but went back to university in science.  I am an American citizen but have studied/worked in multiple countries.  I am very excited to work in the Czech Republic in CAS because of the excellent work in plant ecology, especially the work on belowground storage organs in my current department led by Dr. Jitka Klimešová.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Měření optických a optoelektronických vlastností pevných látek, zvláště optická absorpční spektroskopie, infračervená spektroskopie, fotoluminiscenční spektroskopie, optická emisní spektroskopie, Ramanova spektroskopie a fotovodivostní spektroskopie

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Chci umožnit středoškolským studentům přistup do vědecké laboratoře k vědeckým aparaturám a motivovat je ke studiu přírodních a technických věd na vysoké škole jako je MFF UK nebo FJFI ČVUT. Přivítám, pokud později budou u mě dělat bakalářskou, diplomovou nebo dizertační práci.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Nastoupil jsem do Fyzikálního ústavu AVČR v roce 1993 během studia na MFF UK v rámci diplomové práce.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mnoho času a energie mi zabírá (kromě řešení ryze provozních záležitostí patřících k mé současné řídicí funkci) každodenní práce související s jazykovým poradenstvím, kterému se v oddělení jazykové kultury intenzivně věnujeme: kromě zodpovídání dotazů po telefonu či konzultací s kolegy je to také zveřejňování odpovědí z oblasti fonetiky a onomastiky v on-line Databázi jazykových dotazů nebo doplňování údajů do Internetové jazykové příručky. Kromě toho se snažím realizovat své vlastní, především výslovnostní výzkumy, a to i v rámci vedení studentské stáže. Dále spolupracuji s kolegy z lexikografie na revizi výslovnostních údajů v Akademickém slovníku současné češtiny. Průběžně se také zabývám popularizací, pravidelně např. přispívám jazykovými sloupky do sobotní přílohy Orientace v Lidových novinách či přednáším pro veřejnost.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Podle mého názoru je téměř povinností každého vědce předávat své znalosti a zkušenosti dál, případně popularizovat vědu a výzkumné výsledky. Na oplátku získávám zpětnou vazbu z mimovědeckého prostředí, vylepšuji si pedagogické dovednosti a také věřím, že se mezi stážisty objeví naši budoucí akademičtí kolegové. Když jsem fonetickou stáž v roce 2021 otevírala poprvé, měla jsem štěstí na mimořádně schopného studenta, kterého spolupráce se mnou nadchla natolik, že jsme spolu pokračovali celé tři roky, dokud neodmaturoval, což je zřejmě v rámci Otevřené vědy poměrně raritní. Vzhledem k tomu, co za tu dobu zvládl (nejen fonetické výzkumy, ale třeba i prezentaci na vědecké konferenci nebo společnou odbornou publikaci), s ním např. jako s tzv. pomocnou vědeckou sílou počítám i do budoucna. Stejně zaměřenou stáž otevírám i pro rok 2024 a tajně doufám, že opět najdu někoho s podobným zaujetím.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vzhledem k tomu, že oba moji rodiče celý život pracovali v Akademii věd, jsem měla k tomuto prostředí blízko a znala jsem již od dětství jeho klady i zápory. Moje maminka dokonce stále působí stejně jako já v Ústavu pro jazyk český (avšak ve zcela jiném oddělení i v jiné budově), takže si jistě mnozí myslí, že mě sem přivedla ona. Ve skutečnosti to však bylo tak, že jsem zcela náhodou našla na Filozofické fakultě UK na nástěnce vylepený inzerát, že se bude konat konkurz do oddělení jazykové kultury ÚJČ, o čemž maminka ani netušila. V té době (tj. v roce 2009) jsem končila magisterské studium bohemistiky a fonetiky na FF UK, hlásila jsem se tamtéž do doktorského studia a učila jsem na herecké škole, kde však pro mě nebyla dlouhodobější perspektiva celého úvazku. Do budoucna jsem se chtěla zabývat výslovností češtiny, k čemuž mám právě v ÚJČ opravdu hodně příležitostí, protože zde od roku 1993, kdy bylo zrušeno fonetické oddělení, výzkum tohoto typu prakticky neprobíhal, což se snažím změnit. Zájem o češtinu jsem měla nepřekvapivě už od dětství, na základní škole mě navíc učila vynikající češtinářka, ale také mě docela bavily i přírodní vědy a hudba. Veškeré tyto zájmy právě fonetika, tedy nauka o zvukové stránce lidské řeči, velmi dobře spojuje.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zajišťuji chod přístrojů observatoře (opravy, údržba). Pokud mi zbude čas, snažím se přístrojový park modernizovat tak, aby naše data obstála v rámci celosvětové sítě Intermagnet, kde je podobných observatoří zhruba 150.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Narodil jsem se v učitelské rodině, oba rodiče jsou vyhraněně humanitně orientovaní. Mě ale od malička fascinovala technika. Různé technické hračky a stavebnice mi rodiče kupovali již od předškolního věku, gramofon jsem si například postavil sám – z materiálu získaného na skládkách, kterých bylo tenkrát všude kolem mnoho. K počítači jsem se dostal ale až v devíti letech v rámci tehdejšího Svazarmu. Čekali jsme tenkrát každou středu do večera do šesti hodin, abychom mohli jednu hodinu programovat v jazycích Karel a Basic. Měli jsme opravdu špičkové lektory, například absolventa několika technických vysokých škol. Dnes již Svazarm neexistuje a vzdělávání mládeže má většinou spíše povahu byznysu než předávání zkušeností. Zájem mládeže o technické obory se snad i proto neustále snižuje. Ve společnosti se udržuje blud, že technika je takzvaně těžká. Otevřená věda mi dává možnost tuto situaci alespoň trochu zvrátit.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Když mi končilo doktorské stipendium na elektrotechnické fakultě ČVUT v oboru akustika, přivydělával jsem si dozorem v počítačové učebně, která byla otevřená až do devíti hodin večer. Když jsem si pak šel jsem do své laboratoře pro věci, všiml jsem si cestou na nástěnce inzerátu, že observatoř Budkov hledá technika pro zajištění chodu přístrojů. Protože jsem ty přístroje znal (což komisi při přijímacím řízení značně překvapilo), byl jsem přijat, na observatoř jsem nastoupil, studium si změnil na kombinované a doktorskou práci zakončil zde fungujícím přístrojem.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete? 

Studujeme transport iontů a dalších látek přes membrány v eukaryotních buňkách, což patří mezi procesy, bez kterých by nebyl život. Charakterizujeme jednotlivé transportní systémy, jejich strukturu a vlastnosti. Hledáme nové molekulární mechanismy regulující aktivitu transportérů jak v buňkách jednobuněčných eukaryot (kvasinek), tak u vyšších organismů včetně člověka.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší? 

Beru to jako obohacení mé práce, která mě baví. Díky stáži se seznámím s mladými lidmi, jejich současnými potřebami a zájmy. Těší mě, že díky stáži si ujasní své zájmy a pomáhá jim to nasměrovat jejich budoucí kariéru, třeba i vědeckou.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR? 

Zvídavost a touha přijít věcem na kloub mě provází od dětství. Po prvním ročníku na vysoké škole (VŠCHT) jsem začala chodit do laboratoří a zapojovala se do výzkumných projektů. Na Akademii věd, konkrétně do Fyziologického ústavu AV ČR, jsem přišla v době, kdy jsem vypracovávala svoji diplomovou práci.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zabývám se slunečními erupcemi, zejména jejich projevy v záření, které vzniká v chromosféře, a v rentgenovém oboru. Věnuji se jak zpracování naměřených dat z pozemských i družicových přístrojů, tak i numerickým simulacím tzv. přenosu záření ve sluneční atmosféře. Mám na starosti také nový přístroj FICUS, který je určen na měření optického spektra slunečních erupcí.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Ráda pracuji s mladými lidmi, kteří mají zájem o věci nad rámec školy. Baví mne jejich nezatížené přístupy a také jejich zdánlivé jednoduché otázky, na které se těžce odpovídá. Mě samotnou dávná návštěva na Astronomickém ústavu velmi inspirovala a pomohla k rozhodnutí, co jít studovat. Chtěla bych proto podobnou zkušenost umožnit i jiným.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Astronomie mne zajímala od dětství. Od kroužku na hvězdárně a astronomických soustředěních jsem přešla na MFF UK. Na Astronomickém ústavu jsem pak dělala diplomku a zůstala i na doktorském studiu a po něm.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Na Historickém ústavu AV administruji projekt Databáze dějin všedního dne (https://ddvd.kpsys.cz/), který stojí na pomezí klasické historické práce, Public History a Digital Humanities. V Databázi se s kolegy a stážisti snažíme komunikovat s veřejností a sbírat takzvané ego-dokumenty. Ty pak následně zpracováváme a ukládáme do systému. Vytváříme tak jakousi zdrojvou banku vyprávění od lidí, kteří dějiny prožili. Projekt pak následně prezentujeme a propagujeme na sociálních sítích, na přednáškách se studenty a veřejností. Píšeme odborné články a publikace.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Baví mě práce s mladými lidmi, kteří jsou plni nadšení a touhy něco dokázat, dělat něco, co má smysl. Jako pedagog mám nejraději, když vidím, že se studenti pod mým vedením posouvají, zlepšují a nejideálnější je, když se s nimi následně potkávám coby se svými novými kolegy.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Začínal jsem již jako student bakalářského studia na Masarykově ústavu AV ČR. Začínal jsem jako pomocná síla a postupně jsem se vypracovával. Byla to celkem vzrušující cesta, na které jsem potkal spoustu zajímavých lidí a hodně se naučil. Jak jednat s lidmi, jak si některé věci tolik nebrat, jak netříštit síly a zaměřovat se na věci opravdu smysluplné.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mám vystudovanou molekulární biologii, ale v současné době pracuji pro Geofyzikální ústav AV ČR. Spravuji webové stránky a sociální sítě, připravuji obsah – texty i obrázky, tiskové zprávy. Organizuji větší akce pro veřejnost a školy.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Nechci říct, že úplně každé setkání s lidmi je pro mě inspirativní. Ale často nabízí jinou perspektivu a přístup k řešení situace. V této chvíli se jednoduše těším, že společně se stážisty připravíme strategii a obsah pro naše sociální sítě.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Biologie a svět kolem mě vždy zajímal, to byl primární motiv. Ovšem potřebuji sytit nejen mozek, ale jsou pro mě důležití i lidé, se kterými pracuji. Věda je teamová práce a já jsem měla štěstí na kolektiv během studia na vysoké škole i během výzkumu v Akademii věd. Nebylo to lehké, ale základní výzkum jsem se rozhodla opustit a chtěla jsem se věnovat spíše popularizaci. Oklikou přes např. práci v marketingu v Národním muzeu jsem se ovšem vrátila zpět do vědeckého prostředí, která mě více sedí a jsem za to ráda.