Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
„Pořád něco lítá“,
říká vedoucí Evropské bolidové sítě Dr. Pavel Spurný a má pravdu, ročně Evropská bolidová síť zachytí více jak 1 100 bolidů. Navíc … oblohu nad námi máme neustále pod kontrolou. A to i v případě zatažené oblohy, protože naše citlivé přístroje dokáží detekovat bolid i skrze oblačnost. A ještě jedna důležitá věc: ne z každého pádu dojde k dopadu meteoritů na zemský povrch, dokonce v drtivé většině případů těleso shoří v atmosféře. Tohle je případ tak „napůl“ – meteority pravděpodobně na zemský povrch dopadly, ale velmi malé a ve velké rozloze.
Na misi ESA LISA se podílí i Astronomický ústav AV ČR - tisková zpráva
Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií. Vypuštění tří satelitů mise LISA se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6.
Máme radost, že nyní můžeme doplnit zprávu o zdokumentovaném nedávném pádu malého tělesa, které bylo objeveno ještě před jeho vstupem do atmosféry Země. Meteority se podle našich výpočtů skutečně našly. A ne ledajaké.
Mise Evropské kosmické agentury LISA k detekci gravitačních vln byla přijata – Češi se na ní podílejí
Zveme vás na mimořádnou tiskovou konferenci, která proběhne na závěr setkání řešitelského týmu programu Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo. V pondělí 29. ledna ve 14:00 v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR, Boční II 1401, Praha 4, Spořilov.
Modelování geomagnetických indukovaných proudů v rozvodné síti ČEPS, a.s.
Docent Michal Švanda ze Slunečního oddělení se zabývá nejen helioseismologií, ale také vlivem sluneční činnosti na Zemi, speciálně pak narušováním rozvodných elektrických sítí. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vedl diplomovou práci na téma Modelování geomagnetických indukovaných proudů v rozvodné síti ČEPS, a.s. (autorka Ing. Anna Smičková). Práce byla obhájena v roce 2022 a v loňském roce byla nominována do studentské části soutěže Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku. A byla oceněna Cenou děkana FEL ČVUT. Máme radost a gratulujeme!
Na čem pracujeme: První změření rotace černé díry novou metodou rentgenové polarimetrie
Analýza polarizace rentgenového záření je užitečným nástrojem, jak upřesnit některé fundamentální parametry extrémních astrofyzikálních objektů, jako např. černých děr obklopených akrečními disky. Toto diagnostické okno se otevřelo teprve nedávno a odborníci tak v současnosti sbírají cenné zkušenosti. Historicky první využití rentgenové polarizace ke změření rotace černé díry prezentovali i odborníci z ASU v mezinárodní spolupráci v nedávno publikovaném článku v časopise Astrophysical Journal.
Zánik malé planetky 2024 BX1 západně od Berlína 21. ledna 2024 zachycený kamerami Evropské bolidové sítě ...
Krátce po půl druhé ráno středoevropského času v noci ze soboty na neděli 21. ledna byl vidět z celého našeho území, nejlépe však z jeho severní části, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost, a to i přes pokročilou noční hodinu, mnoha náhodných svědků. Jeho jasnost byla natolik velká, že byl pozorovatelný nejen od nás a Německa, kde západně od Berlína byla jeho atmosférická dráha, ale z celé střední Evropy (z míst, kde v tu dobu bylo jasno).
Prémie Jana Friče za rok 2023 udělena Petru Fatkovi
V úterý 23. ledna 2024 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2023. Laureátem je Mgr. Petr Fatka, Ph.D. z Oddělení meziplanetární hmoty, který získává toto ocenění za soubor prací „Objevy a prozkoumání nových planetkových párů a klastrů“.
Mimořádná přednáška prof. Vladimíra Karase 16. ledna v Praze bude také online
Učená společnost České republiky srdečně zve na dvojici přednášek, z nichž první bude „Kompaktní hvězdy a černé díry viděné napříč vlnovými délkami“. Přednášku pronese emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Na čem pracujeme: Pulsace pekuliárního obra MWC 137
Obří hvězdy spektrálního typu B, v jejichž spektru se objevují emisní čáry, jsou v dlouhodobém výzkumném hledáčku Michaely Kraus ze Stelárního oddělení ASU. Tentokrát byla součástí týmu, jehož cílem bylo vysvětlit význačnou fotometrickou periodu s délkou 1,9 dne nedávno objevenou u hvězdy MWC 137.
Revoluční teleskop FAST se před cestou do Argentiny bude testovat v Ondřejově
FAST je fluorescenční teleskop pro detekci vysokoenergetického záření nové generace. Jedná se o modifikovanou Schmidtovu komoru optimalizovanou na koncepci "single pixel" fluorescenčních teleskopů. Po úspěšných testech / modifikacích bude teleskop převezen do Argentiny na observatoř Pierre Auger, kde budou následovat měření reálných spršek v koincidenci s touto observatoří a optimalizovány detekční techniky koncepce FAST teleskopů.
Tři jasné bolidy nad střední Evropou večer 27. prosince 2023 zachycené českou částí Evropské bolidové sítě
Ve středu 27. prosince večer byly vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, tři jasné bolidy, které i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku upoutaly pozornost mnoha náhodných svědků, z nichž někteří nám zaslali informace o jejich pozorování.
Na čem pracujeme: Detekovatelnost gravitačních vln obíhajících černých děr
Před několika lety se otevřelo zcela nové pozorovací okno do vesmíru. Byly poprvé spolehlivě detekovány gravitační vlny. Od té doby počet pozitivních detekcí neustále roste. Odborníci z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU se zabývali možností detekce gravitačních vln z jiných typů zdrojů, než které jsou v popředí tohoto oboru dnes.
Ozdobou oblohy v roce 2024 bude částečné zatmění Měsíce při superúplňku v září. Nebeskou divadelní sezónu ale zahájí hned v lednu meteorický roj Kvadrantidy a skupina planet s Měsícem na ranní obloze. Na jaře se ukáže Merkur a nastane série setkání Měsíce, Jupiteru a Uranu v souhvězdí Býka. Přes léto planety vyklidí pole umělým družicím a nočním svítícím oblakům a hlavně „padajícím hvězdám“ meteorického roje Perseidy.
Rozhovor s docentkou Elenou Dzifčákovou ze Slunečního oddělení
Doc. RNDr. Elena Dzifčáková, CSc., Dsc. je původem ze Slovenska, proto pokračujeme slovensky a také rozhovor je ve slovenštině :-). Pôsobila na Fyzikálnom ústave SAV a prednášala teoretickú astrofyziku na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave. Pracovala aj v observatóriu na Lomnickom štíte.
V časopise Pražská EVVoluce o ekologické výchově v Praze říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR "Světlo je problém úplně všude". V prosincovém čísle se ale o světle a světelném znečištění dozvíte mnohem víc.
Na Akademickém sněmu AV ČR se náš ústav představil zbrusu novým videem o našem vědeckém zaměření ve výzkumu vesmíru ve čtyřech vědeckých odděleních a také nejvýznamnějšími výsledky za tento rok. Přejeme hezkou podívanou.
13. prosince slaví svátek Lucie, s jejímž jménem je spojena pranostika Lucie noci upije ale dne nepřidá. Co ale takové tvrzení znamená, když se ve škole učí, že noc se začíná zkracovat až od zimního slunovratu, a teď najednou toto upíjení?
Koncem listopadu proběhl v Praze mezinárodní workshop GW@CZ, který měl za cíl navzájem propojit a informovat komunitu výzkumníků v České republice, kteří se zabývají fyzikou využívající detekci gravitačních vln, o možnosti zapojit se do velkých mezinárodních observatoří gravitačních vln – LISA, PTA a Einstein telescope.
Přinášíme pár fotografií z meetingu konsorcia ATHENA WFI (Wide Field Imager, jeden ze dvou detektorů / přístrojů na sondě ATHENA), který se konal ve dnech 27. - 29. 11. 2023 v Max Planck Institute for extraterrestrial Physics (MPE) v německém Garchingu u Mnichova. Česká republika je součástí tohoto konsorcia, kde tým z Astronomického ústavu AV ČR připravuje "Galvanic Isolution Module" (GIM)
14. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 4. do 8. prosince 2023 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2023. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Přednáška pro veřejnost o detektorech gravitačních vln
Srdečně Vás zveme na dvě přednášky o detektorech
gravitačních vln, organizované Astronomickým ústavem AV ČR
v rámci Czech Space Week. Obě přednášky budou v anglickém
jazyce.
1. 12. 2023 19:00-21:00, Akademie Věd ČR, Národní 3, Praha
Na čem pracujeme: Sluneční energetické částice v numerickém modelu
Vysokoenergetické částice přicházející od Slunce jsou příčinou některých technologických problémů spojených s proměnami kosmického počasí. U Země však v této souvislosti registrujeme ještě další pozoruhodný jev – významně zvýšené zastoupení těžkých iontů v chemickém složení těchto urychlených částic. To jde na první pohled proti „zdravému rozumu“: Jak je možné, že těžší částice se urychlují snadněji než ty lehčí? Miroslav Bárta ze Slunečního oddělení ASU se podílel na dvou studiích, které se urychlováním iontů různých chemických prvků zabývají pomocí numerických simulací.
říká vedoucí Evropské bolidové sítě Dr. Pavel Spurný a má pravdu, ročně Evropská bolidová síť zachytí více jak 1 100 bolidů. Navíc … oblohu nad námi máme neustále pod kontrolou. A to i v případě zatažené oblohy, protože naše citlivé přístroje dokáží detekovat bolid i skrze oblačnost. A ještě jedna důležitá věc: ne z každého pádu dojde k dopadu meteoritů na zemský povrch, dokonce v drtivé většině případů těleso shoří v atmosféře. Tohle je případ tak „napůl“ – meteority pravděpodobně na zemský povrch dopadly, ale velmi malé a ve velké rozloze.
Na misi ESA LISA se podílí i Astronomický ústav AV ČR - tisková zpráva
Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií. Vypuštění tří satelitů mise LISA se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6.
Máme radost, že nyní můžeme doplnit zprávu o zdokumentovaném nedávném pádu malého tělesa, které bylo objeveno ještě před jeho vstupem do atmosféry Země. Meteority se podle našich výpočtů skutečně našly. A ne ledajaké.
Mise Evropské kosmické agentury LISA k detekci gravitačních vln byla přijata – Češi se na ní podílejí
Zveme vás na mimořádnou tiskovou konferenci, která proběhne na závěr setkání řešitelského týmu programu Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo. V pondělí 29. ledna ve 14:00 v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR, Boční II 1401, Praha 4, Spořilov.
Modelování geomagnetických indukovaných proudů v rozvodné síti ČEPS, a.s.
Docent Michal Švanda ze Slunečního oddělení se zabývá nejen helioseismologií, ale také vlivem sluneční činnosti na Zemi, speciálně pak narušováním rozvodných elektrických sítí. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vedl diplomovou práci na téma Modelování geomagnetických indukovaných proudů v rozvodné síti ČEPS, a.s. (autorka Ing. Anna Smičková). Práce byla obhájena v roce 2022 a v loňském roce byla nominována do studentské části soutěže Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku. A byla oceněna Cenou děkana FEL ČVUT. Máme radost a gratulujeme!
Na čem pracujeme: První změření rotace černé díry novou metodou rentgenové polarimetrie
Analýza polarizace rentgenového záření je užitečným nástrojem, jak upřesnit některé fundamentální parametry extrémních astrofyzikálních objektů, jako např. černých děr obklopených akrečními disky. Toto diagnostické okno se otevřelo teprve nedávno a odborníci tak v současnosti sbírají cenné zkušenosti. Historicky první využití rentgenové polarizace ke změření rotace černé díry prezentovali i odborníci z ASU v mezinárodní spolupráci v nedávno publikovaném článku v časopise Astrophysical Journal.
