Hoření Samec: „Pouze nová výstavba nemusí automaticky zaručit vyšší dostupnost bydlení“

Tomáš Hoření Samec ve studiovém rozhovoru potvrzuje, že vliv na trh s bydlením má v Česku mimo jiné také skutečnost, že jsou Češi a Češky hodně fixovaní na vlastní bydlení. Potvrdil to i loňský výzkum Sociologického ústavu AV ČR, podle kterého je preference vlastnického bydlení zřejmá. Výzkumník k tomu přitom dodává, že jde o preferenci logickou a racionální. „Lidé to pořád vnímají jako určité ekonomické zajištění se – i na stáří. Je to vnímáno pozitivně i z kulturního hlediska, a to jako hodnota, která se dá i odkázat v rámci rodiny. Vnímání se zásadně nemění, samozřejmě se ale mění finanční dostupnost bydlení. Ta se stále spíše zhoršuje a vede k tomu, že možná nastal čas reálně přemýšlet i mimo rámec soukromého vlastnického bydlení, případně nájemního,“ upozorňuje sociolog.

Na druhé straně totiž v Česku existuje poměrně velké množství neobydlených bytů. To podle Hořeního Samce může svědčit nejen o tom, že některé z nich nejsou připravené na pronajímání, ale že mohou sloužit jako investice, a to nejen pro zmíněné zajištění se na stáří.

Pokud bychom chtěli situaci s bydlením zlepšit, nelze se spolehnout pouze na novou výstavbu. „Čistě nová výstavba nemusí automaticky zaručit vyšší dostupnost bydlení. Naopak, když se v některých případech spojila s dalšími negativními ekonomickými jevy, například s krizí, mohla spíš znamenat paradoxně nižší dostupnost bydlení jako třeba ve Španělsku,“ zmiňuje Hoření Samec příklad zahraniční zkušenosti a mluví o potřebě komplexního robustního řešení. Takovým může být i podpora nových forem bydlení, kterým se výzkumníci věnovali v projektu Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR. „Ve výzkumu jsme se inspirovali různými zahraničními modely bydlení: družstevními, spolkovými, neziskovými, bytovými společnostmi. Jsou to takové formy, které jsou někde často na pomezí vlastnického a nájemního bydlení a velmi často tam vstupuje i nějaká veřejná podpora od státu, ale často také od měst a obcí, které třeba mohou mít volný pozemek nebo vlastní know how,“ vypočítává možnosti badatel. Podle něj si i Ministerstvo pro místní rozvor uvědomuje, že se může jednat o relevantní podporu v této oblasti.

Zvažuje se rovněž možnost zatížit třetí a další neobydlené byty zvláštní daní, což by podle Hořeního Samce mohlo vést k přehodnocení investičních strategií do nemovitostí. „To, že si někdo koupí jeden nebo dva byty a má je jako zajištění na stáří, nebo to prostě vnímá jako investici pro své děti, je poměrně běžná strategie, kdy bydlení stále plní svůj účel,“ staví sociolog do kontrastu drobné a větší investory. Na ty druhé by přitom vyšší zdanění mohlo zafungovat jako pobídka k pronájmu.

Záznam rozhovoru je dostupný online (čas videa 50:00).