Kontradikce / Contradictions 1-2/2023 (7. ročník)

Dvojjazyčná ročenka nazvaná Kontradikce / Contradictions je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické" situaci v dalších částech světa. Nyní vychází její české a anglické číslo poprvé ve dvou oddělených svazcích.

Česky psané první číslo sedmého ročníku s hlavním tématem „anarchistické impulzy“ obsahuje původní studie Arnošta Nováka o anarchismu a nerůstu, Veroniky Korjaginy a Terezy Reichelové o možnostech využití Maxe Stirnera pro současnou teorii poznání a Dagmar Moravčíkové o možnostech Rancièrova zpochybnění autority učitele v hudebním vzdělávání. V čísle dále najdete prezentaci různých pramenů k dějinám českého anarchosyndikalismu s komentářem Michaela Poláka a výběr překladů poskytující vhled do současných politických a teoretických debat anarchistů v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku. Slovník pojmů je pojatý jako fórum esejů Ondřeje Slačálka, Michaela Poláka, Ivany Veselské, Kristýny Trochtové a Arnošta Nováka k tématu přímé akce. Součástí čísla je rovněž rozsáhlá recenzní studie o sebraných spisech Jiřího Weila a další recenze.

Anglické číslo Kontradikcí se zaměřuje na zkušenosti různých forem anarchismů ve střední a východní Evropě. Číslo obsahuje čtyři studie: článek Adriana Tătărana o historii rumunského anarchismu, studie Eszter Balázsové o maďarském avantgardním umělci Lajosu Kassákovi a jeho vztahu k anarchismu, text Miroslava Michely o kořenech slovenského anarchismu na počátku 90. let 20. století a analýzu Gleba Korana, která se věnuje běloruskému anarchistickému časopisu Navinki na přelomu 90. let a počátku nového tisíciletí. Číslo dále obsahuje esej Grega Piotrowského, který uvádí zkušenosti polského anarchismu v 80. a 90. letech 20. století do kontextu proměn evropského anarchismu po druhé světové válce a esej Ondřeje Slačálka, který se věnuje regionálním rozdílům v dějinách anarchismů střední a východní Evropy. Rozhovor s Iavorem Tarinskim zachycuje příběh bulharského anarchismu a jeho účasti na odporu proti Osmanské říši, monarchistické autoritářské vládě a stalinismu. Číslo představuje také dvě významné osobnosti českého a polského anarchismu první poloviny 20. století: českou anarchofeministku Luisu Landovou-Štychovou prostřednictvím jejího eseje o manželství, rodině a volné lásce a polskou stoupenkyni družstevního socialismu a anarchismu Marii Orsettiovou skrze její text o teorii nadhodnoty. Důležitou součástí čísla je také fórum o anarchismu a ruské invazi na Ukrajině s účastí jak jednotlivých anarchistických myslitelů (Maria Rachmaninová, Zosia Brom, Wayne Price, Ratibor Trivurac, Volodymyr Iščenko a další) tak i celých anarchistických uskupení. Součástí čísla jsou také recenzní eseje a nekrolog Nicolase Trifona.