Archiv aktualit

Již tradiční festival přednášek, workshopů a výstav Týden mozku nabídne od 11. do 17. března 2024 zajímavosti o nejsložitějším orgánu lidského těla. Akademie věd ČR v pondělí zveřejnila program letošního 25. ročníku. Těšit se můžete na celkem 63 akcí v Praze, Brně, Hradci Králové, Jihlavě, Karviné, Olomouci, Ostravě a Plzni. Všechny události jsou zdarma, na některé je třeba se předem registrovat.

Rozvoj inovativní metody pro výuku dějepisu, transfer technologie kompaktní optické pinzety nebo vyvinutí modelu poskytování dat o klimatické změně. I tyto vědecké záměry podpoří druhé kolo Programu rozvoje aplikací a komercializace AV ČR, zkráceně PRAK. Celkem letos pomůže rozvíjet jedenáct projektů částkami v řádu statisíců korun.

Aplikační pracoviště Ústavu fyziky plazmatu AV ČR TOPTEC, které se zaměřuje na výzkum a vývoj speciální optiky, sídlí v Turnově už 13 let. Pro jeho další existenci a rozvoj je ale důležité vystavět novou budovu. Liberecký kraj proto projekt podpoří v roce 2025 až 20 miliony korun. Rozhodnutí stvrdili 23. února 2024 podpisem memoranda předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek, hejtman kraje Martin Půta a starosta Turnova Tomáš Hocke.

V českém jazyce jej nazýváme různými jmény – leopard, pardál, panter. Správně je však jen jedno. Levhart. Tato velká kočkovitá šelma se dnes vyskytuje už jen v Africe a na jihu Asie, ačkoli dříve obývala i Evropu. Populace levhartů totiž čelí hrozbě vymírání. Proč tomu tak je, zjišťovali vědci a vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Soustředili se na levharta skvrnitého a na to, jak další šelmy ovlivňují areál, v němž je rozšířen. Zjistili, že levhartů v oblasti ubývá, pokud se v ní setkávají s jinými šelmami. Žádná z nich nicméně za jejich úbytek nemůže. Studii publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.

Světoznámého šachistu, exilového ruského politika a odpůrce režimu Vladimira Putina přijali v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě předsedkyně Eva Zažímalová a člen Akademické rady David Honys. Akademie byla jedním z několika málo míst, která Garry Kasparov při svém třídenním pobytu v Praze navštívil.

Válka, pronásledování nebo porušování lidských práv ohrožují vědce nejen na Ukrajině, ale také v jiných částech světa. I proto se stipendijní program Researchers at Risk Fellowship nyní otevírá výzkumníkům ze všech zemí, v nichž nemůžou svobodně bádat. Druhou výzvu spustila Akademie věd ČR v lednu, hlásit se zájemci mohou do konce února.

Kde jsou hranice svobody slova a jak poznat argumentační fauly? Nejen na tyto otázky odpovídá první epizoda deváté řady oblíbené animované série NEZkreslená věda. Pro diváky je připraveno sedm nových dílů, které vznikly ve spolupráci s vědci a vědkyněmi z pracovišť Akademie věd ČR. Jednotlivé epizody zábavnou formou představují aktuální témata i vědecké evergreeny.

Magnetickou přitažlivost zná lidstvo už z dob starověké Číny a Řecka, teprve v poslední stovce let se ale ukazuje, že jde o mnohem komplexnější fenomén. Vedle klasického feromagnetismu přibyl nový pojem antiferomagnetismu a před pár roky vědci z Prahy a Mohuče teoreticky předpověděli třetí typ – altermagnetismus. Nyní se mezinárodnímu týmu z Fyzikálního ústavu AV ČR podařilo nový jev experimentálně potvrdit. Jejich studii zveřejnil odborný časopis Nature. O altermagnetismu si můžete více přečíst v článku v našem popularizačním periodiku A / Magazín, který nabízíme na následujících řádcích.

Na světě žije 2,1 milionu popsaných živočišných druhů. Zhruba čtvrtině však hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Jsou ta s pestřejší skladbou odolnější? A jak se vlastně rozmanitost v přírodě udržuje? Odpovědi na tyto otázky hledá entomolog Jan Hrček z Biologického centra AV ČR, který loni jako jediný Čech získal prestižní grant ERC Consolidator. Článek o jeho výzkumu vyšel ve čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Dají se snadno vyrobit, jsou netoxické, biologicky odbouratelné a podporují růst buněk. Řeč je o materiálech na bázi želatiny, které se používají zejména v plastické a rekonstrukční medicíně. Výzkumníci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s univerzitou v belgickém Gentu tyto materiály zkoumají, vylepšují jejich vlastnosti, a rozšiřují tak možnosti jejich využití v medicíně. Článek věnovaný 3D tisknutelným materiálům, které lze jednoduše sledovat na rentgenu nebo počítačové tomografii, otiskl vědecký časopis ACS Applied Engineering Materials.