Řešíme přírodu, kterou známe spíš z televize

Jak reagovat na krizi vztahu člověka a prostředí? Jak lépe vysvětlit rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů? Jak kultivovat veřejnou debatu o ekologii a zbavit pojmy, s nimiž pracuje, pokrouceného významu? Nejen o ekofenomenologii, mluvil v pořadu Hovory na ČRo Plus Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filosofického ústavu Akademie věd.

Dnešní rolí ekologie je především měření, predikce a nabídka řešení problémů. Témata jako masové migrace, vymírání druhů, rozšiřování pouští nebo globální oteplování v politické sféře ale dost nerezonují a role ekologie je v ní spíš minimalizována. Jádrem ekologické krize je (řečeno s význačným ekologickým myslitelem současnosti Davidem Abramem) to, že jsme se odvrátili od smyslově vnímané přírody. Ekologická témata řešíme v abstraktní rovině, příroda je pro nás už jen to, co známe z televize.

Vysvětlit hlouběji rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů, je prostorem pro ekologickou filosofii. Hlavním způsobem, jak může přispět společenské debatě je osvětlení pojmů, s nimiž veřejná debata pracuje a ukázat, že to, o čem se ve veřejné debatě bavíme, je něco jiného, pokrouceného a chce to vrátit se k přirozenému.

Pusťte si celý rozhovor s Petre Práškem o jeho akademickém zázemí, myšlenkových inspiracích, filosofické ekologii i současné práci.