Vydáno: 2. 2. 2024
Z médií

Ekonomka Kamila Fialová poskytla rozhovor pro Český rozhlas Plus. Věnuje se v něm problematice důchodů v České republice.

Ilustrace: Pixabay.com

Podle Kamily Fialové nebyla skupina důchodců cenovým vývojem natolik zasažena. „Průměrné důchody rostly od roku 2019, takže důchodci se měli lépe i v roce 2022, kdy byla inflace nejvyšší - průměrný důchod vzrostl asi o 2 %. Když to srovnáme se skupinou zaměstnanců, jejichž průměrná mzda klesla asi o 8 %, tak jsou důchodci jednou ze skupin, která z negativního inflačního vývoje vyšla spíše lépe,“ konstatuje ekonomka. Vyhráno však rozhodně důchodci neměli.

Podle statistických údajů patří Česko k zemím s nejnižší mírou chudoby. Podle vědců z Karlovy univerzity a Vysoké školy ekonomické je ale chudých lidí podstatně víc. Například Karel Čada z Vysoké školy ekonomické k tomu uvádí, že rozdíly jsou hlavně v regionech: „Podílí se na tom zejména náklady na bydlení, které tvoří velkou část rozpočtu, to znamená, že můžou být velké rozdíly mezi lidmi, kteří typicky žijí v nějakém vlastním bydlení na venkově, a lidé ve městech, kteří musí platit nájem.“

Čím jsou způsobené rozdíly v jednotlivých pohledech na chudobu v Česku?

Podle Fialové měření chudoby není jednoduché. V Evropské unii je pod hranicí chudoby v průměru okolo 17 % lidí, v Česku to bylo něco málo přes 10 %. To však vyjadřuje míru ohrožení příjmovou chudobou, která zohledňuje jen aspekt příjmů. Z toho vyplývá, že Česká republika bude vycházet dlouhodobě nejlépe ze všech zemí. Pro pochopení situace je třeba se podívat i na další aspekty, jako jsou výdaje a majetek, kterým domácnost disponuje.

Eurostat chápe potřebu zohledňování ostatních aspektů, a proto zavedl míru materiální a sociální deprivace. Tato míra se měří prostřednictvím seznamu o třinácti položkách, které si mohou lidé dovolit, jako jsou např. dovolená, internet, auto, obnova nábytku apod. Pokud si domácnost nemůže dovolit alespoň pět z těchto položek, spadá do ohrožení materiální a sociální deprivací. „Po zahrnutí všech potřebných aspektů, Česká republika už tak dobře nevychází,“ popisuje expertka. Kdybychom se měli řídit jen příjmovou chudobou, je tu velká skupina lidí, kteří do ní nezapadají, ale pohybují se jen lehce nad její hranicí. 

Důchodci a chudoba

„Obecně jsou důchodci jednou z nejohroženějších skupin, co se chudoby týče, ještě společně se samoživiteli nebo případně s většími rodinami. Hlavní rizikový faktor v případě důchodců jsou nízké důchody, které vyplývají z mezd, které vydělávali v průběhu pracovního života,“ popisuje Fialová.

Podle ekonomky je u důchodců značným rizikovým faktorem, když žijí sami. „Pokud žijí dva důchodci společně, tak jsou schopni nějakým způsobem se svými příjmy vyjít, nicméně pokud senior žije sám, ať už muž nebo žena, tak má mnohem častěji problémy se svými příjmy vyjít. Nejmarkantnější je situace v případě žen, protože průměrný důchod žen, se dlouhodobě pohybuje poměrně hluboko pod hranicí chudoby, takže pokud se na populaci seniorek podíváme, tak vidíme, že každá druhá se nachází v příjmové chudobě, což je opravdu alarmující situace, v případě mužů je to jenom každý čtvrtý,“ vysvětluje badatelka.

V kontextu úrovně života důchodců napříč Evropskou unií se podle Fialové nejlépe žije seniorům v severských zemích.

Záznam celého rozhovoru je dostupný online (denní čas 19:44:30, pořad Věda Plus).
 

Sdílejte tuto stránku