Sedmý díl seriálu o dějinách biologických věd v uplynulých 100 letech přesouvá pozornost na období vývoje po druhé světové válce. Zaměřuje se na proměny vědeckých institucí ve čtyřicetiletém období socialistického zřízení pod nadvládou komunistů. Připomíná stalinistickou ideologickou deformaci biologických věd v podobě lysenkismu a tzv. mičurinské biologie. Shrnuje hlavní reformy zemědělského výzkumu a školství a na přírodovědeckých fakultách v Praze, Brně a Olomouci. Zejména je ale přiblíženo formování nových biologických ústavů v Československé akademii věd, jejíž založení znamenalo zásadní proměnu struktury výzkumu. Období normalizace po roce 1968 vyznačovala stagnace, ale také vznik Jihočeského biologického centra a ekologického hnutí při obnově občanské společnosti.
K dalšímu čtení v Živě:
Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
IV. Mezi dvěma světy. ČAVU a počátky ČSAV 1939–55 (2015, 5)
V. Dva třesky v ČSAV 1953–65 (2015, 6)
Lysenkismus v Čechách (2019, 1)
The seventh part of a series on the history of biological sciences over the past 100 hundred years focuses on developments after the Second World War. It describes changes experienced by scientific institutions over the four decades of state socialism under the rule of the Communist Party. It describes the Stalinist ideological deformation of biological sciences in the form of Lysenkoism and so-called Michurinian biology. This contribution also summarises the main reforms of agricultural research and education and changes which took place at faculties of natural sciences in Prague, Brno, and Olomouc. Special attention is paid to the establishment of new biological institutes in the Czechoslovak Academy of Sciences, whose foundation led to far-reaching changes in the structure of research activities. The period of normalisation after 1968 was then characterised by stagnation as well as by the foundation of a South Bohemian Centre for Biology and ecological movements, which contributed to a renaissance of civic society.
-
Ivan Málek (1909–1994) jako hlavní řečník na první plenární konferenci nově zřízeného Ústředního ústavu biologického 19. února 1951. Z lékařské fakulty v Hradci Králové si do něj přivedl svůj mikrobiologický tým, který se později stal základem budoucího Mikrobiologického ústavu ČSAV. První plenární konference Ústředního ústavu biologického, která se konala 19. února 1951; MÚA, A AV ČR, fond Ivan Málek, kart. 70, i. č. 1177.
-
Poslední číslo časopisu Sovětská věda – Biologie, který v letech 1951–56 vydával Československo-sovětský institut připojený v r. 1952 k Československé akademii věd. Spolu s řadou Zemědělství a Lékařství byl hlavní publikační platformou sovětizace biologických věd. Z archivu T. Hermanna
-
Typická brožura s kompilací sovětských předloh, kterou v dubnu 1949 vydal Antonín Volavka (1907–1955), jeden z prvních propagátorů lysenkismu a mičurinské biologie v komunistické zemědělské politice. Z archivu T. Hermanna
-
Organizační schéma Biologického ústavu ČSAV z roku 1955; MÚA, A AV ČR, fond Biologický ústav ČSAV, kart. 2 , i. č. 17.
-
Jaroslav Weiser (1920–2012), žák Otto Jírovce (1907–1972) a tvůrce školy patologie hmyzu v Biologickém ústavu ČSAV v r. 1958; na počátku jeho směru stála zásadní společná práce s Bohumírem Rosickým o insekticidech a medicinální entomologii Boj s hmyzem (1951–52). Jaroslav Weiser u preparátů, 12. srpna 1958; foto: Jiří Plechatý; MÚA, A AV ČR, fond Reportáže ČSAV a AV ČR, sign. FOP 98, č. 6.
-
Seminář o biologickém vývoji kulturních rostlin ve vile Lanna 26. září 1960, na snímku rostlinný fyziolog Jan Krekule. MÚA, A AV ČR, fond Reportáže ČSAV a AV ČR, sign. FOP 322, č. 12; foto: Jiří Plechatý.
-
Parazitolog Bohumír Rosický (1922–2002) proslul v Biologickém ústavu ČSAV výzkumem prostorové struktury a dynamiky zoonóz, tzv. přírodních ohnisek nákaz, ve zkulturněné krajině; v letech 1962–81 byl ředitelem Parazitologického ústavu a 1986–90 poslancem České národní rady. Bohumír Rosický; MÚA, A AV ČR, fond Fotosbírka Archivu AV ČR, Portréty akademiků; foto: Miroslav Hák
-
Imunogenetik Milan Hašek (1925 až 1984, vlevo) s Janem Svobodou (1934–2017), objevitelem virogenie, který představoval kontinuitu špičkového výzkumu v době normalizace v Ústavu molekulární genetiky ČSAV. Foto MÚA, A AV ČR, fond Milan Hašek, kart. 6, i. č. 119.
-
Zdeněk Šesták (1932–2008) u přístroje ke stanovení fotosyntézy v oddělení rostlinné fyziologie Biologického ústavu ČSAV; stál u zrodu mezinárodního vědeckého časopisu Photosynthetika, jehož byl 40 let vedoucím redaktorem. MÚA, A AV ČR, fond Reportáže ČSAV a AV ČR, sign. FOP 316, č. 47; foto: Jiří Plechatý
-
J. Laufer u elektronového mikroskopu v Biologickém ústavu ČSAV v r. 1958. Jako vědecký sekretář měl na starost spolupráci s dalšími institucemi. MÚA, A AV ČR, fond Reportáže ČSAV a AV ČR, sign. FOP 99, č. 6; foto: Jiří Plechatý
-
Časopis Československá biologie byl r. 1952 založen jako hlavní platforma vědeckých výsledků biologických pracovišť ČSAV a od r. 1955 ho doplnila cizojazyčná verze Folia biologica. MÚA, A AV ČR, fond Ivan Málek, kart. 16, i. č. 263
-
Ředitel Entomologického ústavu Vladimír Landa (1923–2001) promlouvá v Českých Budějovicích 2. dubna 1980 u příležitosti položení základního kamene Jihočeského biologického centra ČSAV, jehož se stal ředitelem až do r. 1990. Z archivu Biologického centra AV ČR