O knihovně
Knihovna Masarykova ústavu a Archivu AV ČR představuje v rámci pracovišť Akademie věd ČR zabývajících se společenskými vědami jednu z nejrozsáhlejších veřejně přístupných knihoven (čítá zhruba 260 000 svazků). V rozdělení jejího fondu do čtyř dílčích knihoven se odráží historický vývoj, jímž instituce spolu se svými knihami v minulých desetiletích prošla.
Knihovna Archivu AV ČR
Knihovní fond je kontinuálně budován od vzniku Archivu Československé akademie věd v roce 1953 nákupy nových i antikvárních knih. Obsahuje publikace k českým dějinám, archivnictví a spisové službě, dějinám vědy a kodikologii, jeho součástí je také knihovna bývalého Kabinetu pro studium díla Zdeňka Nejedlého ČSAV, soubor publikací České akademie věd a umění, konzervační fond Nakladatelství ČSAV / Academia. Vybrané tituly jsou k dispozici v badatelně jako součást příruční knihovny.
Část fondu, která byla v roce 2002 poškozena při povodni, je postupně rekonstruována a katalogizována.
Knihovna Masarykova ústavu AV ČR
Knihovní fond je budován a rozšiřován od vzniku Masarykova ústavu AV ČR v roce 1995. Nabízí současnou knižní produkci tematicky pokrývající české a středoevropské dějiny od poloviny 19. do poloviny 20. století. Část fondu je zpřístupněna v badatelně jako příruční knihovna.
Knihovna T. G. Masaryka
(depozitum Ústavu T. G. Masaryka, o. p. s.)
Knihovna postupně vznikala v rámci Ústavu T. G. Masaryka jako studijní filozofická knihovna pro odbornou veřejnost, do níž T. G. Masaryk v roce 1932 vložil jako základní kámen svou osobní sbírku knih čítající 70 000 svazků, přičemž se i nadále podílel na jejím dalším rozvoji. V roce Masarykova úmrtí dosáhl počet svazků čísla 107 239. Mnohé z knih jsou opatřeny Masarykovým podpisem, jeho šifrou Ψ, poznámkami v textu nebo komentáři na přídeští.
Více než dvacet let pracovníci knihovny usilovně shromažďovali knihy ať už prostřednictvím darů (E. Rádl, V. Škrach, J. Herben aj.) nebo nákupů. Knihovna se skládala z více než 300 vybraných oborů a podoborů, podle kterých byly svazky tříděny do polic. Mnohé exempláře jsou významné také dedikacemi osobností uměleckého a politického života, ex libris a vlastnickými a heraldickými razítky. Fond je tvořen především monografiemi, bohatě jsou zastoupena dobová periodika (3 100 titulů). Výjimečnou součástí knihovny je sbírka bibliofila R. Hirsche, zakoupená ústavem v roce 1939, čítající 70 000 svazků, z toho 11 500 starých tisků.
V době zrušení Ústavu T. G. Masaryka v roce 1954 byl evidován poslední přírůstek knihovny. Počet svazků se tehdy zastavil na čísle 204 611.
Osudem knihovny bylo neustálé stěhování a přemisťování. Původně byla Masarykova knihovna umístěna na Pražském hradě a na zámku v Lánech. Po vzniku Ústavu T. G. Masaryka se spolu s ním v roce 1938 přesunula do vlastního domu v Bubenči. Když byly v roce 1941 ústavní sbírky zabaveny, byly knihy složeny ve sklepení univerzitní knihovny v Klementinu, část si jich přivlastnila knihovna říšského protektora a Pruská státní knihovna. Po obnovení ústavu se i jeho knihovna v roce 1948 přestěhovala do Kramářovy vily a nakonec v roce 1951 do bývalé budovy České spořitelny na Národní třídě, kde tehdy sídlila Česká akademie věd a umění. Na základě rozhodnutí politického sekretariátu ÚV KSČ zrušit Ústav T. G. Masaryka došlo v roce 1954 k dalšímu stěhování knihovny, který znamenal její likvidaci jako funkčního celku. Rozdělení knihovního fondu bylo nešetrné, nerespektovalo systém třídění, ani soubory edičních řad a titulů periodik. Osobní profesorská knihovna se spolu s archivem ocitla v Ústavu dějin KSČ, ostatní knihy v Základní knihovně ČSAV či v tehdejší Národní a univerzitní knihovně.
V roce 1990 byl Ústav T. G. Masaryka obnoven jako nadace (později obecně prospěšná společnost) a získal v restitucích zpět knihovnu a archiv. Ústav tehdy neměl k dispozici žádné finanční prostředky, budovu ani depozitáře, kam by znovuzískané fondy mohl uložit. Proto v roce 1995 převzal jejich správu nově vzniklý Masarykův ústav AV ČR (dále jen MSÚ AV ČR), v roce 2006 sloučený s Archivem AV ČR do nynějšího Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Po získání potřebných financí a odpovídajících depozitářů bylo možno převézt knihy z depozitářů Národní knihovny a Knihovny AV ČR. Celkový počet tehdy vrácených svazků se odhaduje na 160 000, což představuje 3 800 běžných metrů.
V roce 2016 byla knihovna soustředěna v nově adaptovaném depozitáři v Praze, v přímém sousedství budovy ústavu. Teprve tehdy se díky finanční podpoře vlády a Akademie věd ČR mohlo začít s kompletní katalogizací.
Ke dni 28. 12. 2023 je zkatalogizováno celkem 159 504 svazků. Přehled dosud zkatalogizovaných svazků a systém oborového třídění Knihovny T. G. Masaryka
Profesorská knihovna T. G. Masaryka
(depozitum Ústřední knihovny Univerzity Karlovy)
Osobní profesorská knihovna, která představovala nejcennější část původní knihovny Ústavu T. G. Masaryka, byla po zrušení ústavu v roce 1954 převedena do Ústavu dějin KSČ (později pod názvem Ústav dějin socialismu a naposled Ústav marxismu-leninismu ÚV KSČ). Po roce 1989 předal knihy stát do Ústřední knihovny Univerzity Karlovy (30 000 – 40 000 svazků).
Na základě smlouvy o spolupráci mezi Masarykovým ústavem a Archivem ČR a Univerzitou Karlovou z roku 2017 byla po rekonstrukci nového depozitáře převzata v roce 2019 tzv. profesorská knihovna do správy MÚA AV ČR. Následně byly převedeny také související katalogové záznamy. Tím se po více než šedesáti letech znovu podařilo veškeré fondy knihovny T. G. Masaryka soustředit na jednom místě. Dluh vůči knihovně a jejímu zakladateli tak bude konečně vyrovnán.