Cílem tohoto projektu je prozkoumat lokální reakce na globální environmentální problémy (změna klimatu, degradace půdy, kvalita potravin apod.) z hlediska sociálních hnutí a životního stylu. Výzkumná aktivita je realizována v rámci Strategie AV 21 Globální konflikty a lokální souvislosti (http://globalnikonflikty.cz).
Aktivita se zaměřuje na zkoumání udržitelného životního stylu v České republice a to v kontextu globalizace a globální změny klimatu. Udržitelný životní styl a udržitelná spotřeba je analyzována v globálních souvislostech produkce a spotřeby a jejich environmentálních a sociálních dopadů. Řešitelka hledá příklady dobré praxe využitelné pro společnost.
Udržitelný životní styl chápe nejen jako udržitelnou, etickou či zelenou spotřebu, ale dává ho do souvislosti i se soběstačností a praxí do-it-yourself, zkoumá jejich konstrukci a způsoby realizování v různých oblastech životního stylu (např. samozásobitelství potravinami či produkce věcí denní potřeby) na úrovni individuální a komunitní. Zkoumá hodnoty a životní styly, které jsou rámované jako „eko“ (přírodní, šetrné k životnímu prostředí, přirozené), „bio“ (zdravé, podporující život) a „lokální“ (místní, venkovské, komunitní).
Dále analyzuje environmentální „hnutí životního stylu“ (lifestyle movements), komunity a aktivity, které tematizují a realizují v praxi ekologickou šetrnost, udržitelnost a soběstačnost: hnutí návratu k půdě, permakulturní hnutí, hnutí za potravinovou suverenitu, ekokomunity a spotřebitelská hnutí typu zero waste. Tato hnutí životního stylu můžeme definovat jako skupiny, které vědomě a aktivně propagují životní styl jako hlavní prostředek k podpoře sociální změny.
Výzkum je založen na analýze médií (jak alternativních, tak mainstreamových), zúčastněném pozorování a rozhovorech s lidmi, kteří propagují a/nebo žijí udržitelný životní styl.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 5, zobrazeno 1 - 5)
Text se zaměřuje na alternativní životní styly a subkultury v Česku definované jinak než vztahem k hudbě a mládeži a využívá při tom koncept subkultury kulturních kreativců (Ray, Anderson, 2000), který souvisí s konvergencí sociálních hnutí a kontrakultur od 60. let minulého století.
This paper focuses on a grassroots community movement address-ing climate change: the transnational Transition (Towns) movement. While this movement has mainly spread to Anglophone countries, it is almost en-tirely absent from Eastern Europe and the Czech Republic in particular.
Když se řekne soběstačnost, většina lidí si v souvislosti se zahrádkou představí samozásobitelství zeleninou a ovocem. Soběstačnost se však rozrůstá i do dalších rozměrů života: v oblasti energie, bydlení, výroby věcí denní potřeby, ale třeba i léčení či vzdělávání. Ze sociologického výzkumu vyplývá, že v Česku v posledních deseti letech přibývá lidí, kteří chtějí na svém pozemku realizovat vizi nezávislosti a zodpovědnosti za svůj život.
Monografie se zabývá politikou životního stylu a politickým konzumerismem v oblasti udržitelnosti a to jak v kolektivní a organizované rovině (sociální hnutí), tak na individuální úrovni (životní styly a spotřeba). Autorka zkoumá, jak hnutí za udržitelnou spotřebu (permakultura, ekokomunity, potravinová suverenita) podporují změnu spotřeby a životního stylu směrem k udržitelnosti. Tato hnutí mobilizují, rekrutují a sdružují jednotlivé izolované spotřebitele a poskytují jim tzv.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter