Vyšlo nové číslo časopisu Naše společnost 2012/1

Internetové vydání prvního čísla desátého ročníku odborného recenzovaného časopisu Naše společnost.Celý článek...

Manželství a nesezdané soužití po padesátce

Dana Hamplová 2012/1

Celá řada empirických studií ukazuje, že zdraví a celková pohoda člověka úzce souvisejí s rodinným stavem [Brown 2000; Hamplová 2006; Murphy et al. 2007; Rogers 1996; Ross et al. 1990; Stack, Eshleman 1998] a rodinný stav a partnerské historie se považují i za jeden z klíčových faktorů tzv. úspěšného stárnutí [Crosnoe, Elder 2002; Hughes, Waite 2009; Lillard, Waite 1995]. Dosavadní práce věnovaly rozsáhlou pozornost rozvodovosti a ovdovění a jejich důsledkům pro zdraví a sociálněekonomickou situaci stárnoucí populace, mnohem méně však víme o podmínkách a důsledcích formování nových partnerských svazků.

Celý článek...

Volební kampaň a deklarovaná volební účast ve výzkumu veřejného mínění

Paulína Tabery, Gabriela Šamanová 2012/1

Volební účast a motivace k tomuto typu politické participace jsou předmětem řady zahraničních i domácích studií. Všechny tyto práce si kladou otázku, jaké okolnosti ovlivňují to, že lidé chodí k volbám. V literatuře lze nalézt rozdělení faktorů ovlivňujících volební účast do tří typů: socioekonomické prostředí, instituce a stranický systém [Blais, Dobrzynska 1998; Blais 2006], nebo také čtyři přístupy ke zkoumání volební účasti: 1) soustředit se na institucionální a právní uspořádání, 2) stranický systém, 3) vliv sociodemografických a socioekonomických charakteristik voličů na volební účast, 4) racionální uvažování o volební účasti, tedy proč se lidé voleb účastní, i když náklady mohou být vyšší než přínosy [Martikainen, Martikainen, Wass 2005 : 646 - 647]. V obecnější rovině lze tedy říci, že se zkoumané charakteristiky mohou vztahovat buď k nastavení voleb samotných, tedy ke kontextu, nebo k občanům, voličům, čili k jednotlivcům a jejich motivacím [Blais, Labbé St-Vincent 2011; Anduiza Perea 2002]. V případě individuálních podnětů k participaci na volbách lze rozlišit tři typy reprezentující: individuální zdroje (v zásadě sociodemografické charakteristiky jako věk, vzdělání, příjem), sociální integraci (operacionalizováno jako návštěva kostela a rodinný stav), a zapojení do politiky (zájem o politiku, blízkost straně, členství v straně, členství v odborech nebo ideologická orientace na pravo-levé škále) [Anduiza Perea 2002; viz též Vlachová 2012].

Celý článek...

Internetové volby a digitální propast: norský případ

Miloš Brunclík 2012/1

Článek se zabývá vývojem projektu internetových voleb v Norsku, který prozatím vyvrcholil v září roku 2011, kdy měli voliči deseti vybraných obcí možnost volit v místních a regionálních volbách prostřednictvím internetu. Článek nejdříve analyzuje přípravné projekty internetových voleb a rozebírá také výsledky průzkumů připravenosti norské společnosti k internetovým volbám v kontextu konceptu tzv. digitální propasti. Zabývá se dále výsledky voleb z hlediska několika ukazatelů: podílu lidí, kteří využili internet k hlasování, a to v závislosti na místě bydliště, stranické preferenci a věku. Navzdory vysoké míře internetové penetrace lze v Norsku potvrdit teoretické předpoklady týkající se dvou subtypů digitální propasti: sociální propast a demokratická propast.

Celý článek...

Důvěryhodnost politiků jako sociolingvistický fenomén

Jan Chromý, Ondřej Dufek 2012/1

V tomto textu se z metodologického hlediska zabýváme otázkou důvěryhodnosti politiků. V první části se podíváme na to, jak se v sociologické a související literatuře vymezují pojmy důvěra a důvěryhodnost. Následující část se věnuje způsobům, jakými se zkoumá důvěryhodnost politiků. Třetí a hlavní částí článku bude představení vlastního výzkumu důvěryhodnosti politiků, který využil novou metodu zkoumání, založenou sociolingvisticky.

Celý článek...