underlineallarticles

archiv aktualit

Věřit v budoucnost

Odolnost ve společenském i individuální kontextu, v rovině moci, svobody, péče, dobra, sociálního kapitálu, důvěry v budoucnost a dalších zkoumají prostřednictvím rozhovorů s mimořádnými osobnostmi filozofka Alice Koubová a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Jejich knize Odolná společnost – Mezi bezmocí a tyranií se věnuje pořad EX Libris Českého rozhlasu Plus. Projekt vznikl za podpory Strategie AV21 ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR. Knihu vydalo Nakladatelství wo-men.

Jak se dostat z labyrintu oklamané mysli?

Zamyšlení Tomáše Koblížka na ČRo Vltava poukazuje na příčiny, které mohou způsobovat naše podléhání víře v nepravdy. Z výzkumů tzv. misperce například plyne, že lidé často věří nepravdám ne kvůli nedostatku schopnosti pravdu poznat, ale kvůli potřebě patřit do určité skupiny nebo kvůli potvrzujícímu zkreslení, které je vede k přijímání informací podporujících již existující přesvědčení. Výzkumy rovněž naznačují, že vyvracení nepravd nemusí být vždy účinné, protože lidé mají tendenci pamatovat si původní nepravdu spíše než její vyvrácení. Klíčem k odolnosti proti nepravdám je proto připustit si vlastní omylnost. Více

Mezinárodní akademická unie má nového zástupce za ČR. Je jím historik filosofie Ota Pavlíček

Iniciovat a podporovat mezinárodní spolupráci na projektech v oblasti humanitních a společenských věd, jejichž rozsah přesahuje možnosti národních akademií, je dlouhodobě cílem Mezinárodní akademické unie (Union Académique Internationale – UAI). Novým delegátem jmenovala Akademická rada AV ČR na svém březnovém zasedání historika filosofie Otu Pavlíčka. Ten naváže na práci dosavadního zástupce za Českou republiku, komeniologa Jiřího Beneše, rovněž z Filosofického ústavu Akademie věd. Více

Logika jako věda o vzorcích

Lze logiku chápat jako vědu o vzorcích podobně jako matematiku? Nebo logika odkrývá vzorce, které charakterizují naši argumentační praxi, podobně jako fyzika odkrývá vzorce, které charakterizují kauzální strukturu našeho světa? Nebo je třeba ji chápat jako něco jako „apriorní analýzu“? Otázky, na něž nabízí odpověď profesor Jaroslav Peregrin v článku Logic as a Science of Patterns? v Journal of Philosophy 121 (1):5-25., jednom z nejprestižnějších filosofických časopisů světa.

Odešla významná postava české filosofie profesor Milan Sobotka

Na vzdělance a filosofa Milana Sobotku (23. července 1927 až 22. března 2024), předního odborníka na německou klasickou filosofii vzpomíná v Deníku N Jan Kuneš. Milan Sobotka byl autorem mnoha monografií a článků z dějin evropské filosofie. Věnoval se především studiu Hegelovy filosofie, jeho zásluhou vycházely v nakladatelství Svoboda překlady děl autorů filosofické tradice, jako byli Leibniz, Schiller, Fichte či Kant. Do problémů a myšlenek německé klasické filosofie uvedl více než dvě generace studentů. Jeho odchod je pro český filosofický svět obrovskou ztrátou. Úmrtní oznámení

Arabistka Zora Hesová o dění v Gaze

O důsledcích izraelské operace v Gaze a postojích Západu i arabského světa k vývoji situace hovoří v Interview Plus Českého rozhlasu arabistka Zora HesováOddělení politické filosofie a výzkumu globalizace. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

Mír v době environmentální krize: Téma výzkumnice Iwony Janicke hostující ve Filosofickém ústavu AV ČR

Dr. Iwona Janicka působí na Katedře estetiky a kultury na výzkumné univerzitě v dánském Aarhusu. Soustředí se na kontinentální filosofii 20. a 21. století, politickou, feministickou a environmentální filosofii. V Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR bude spolupracovat na projektu zaměřeném na přehodnocení mírového konceptu v podmínkách 21. století, kdy mírotvorné aktivity ovlivňuje klimatická krize. Více. 

Filosofové na Rohanském ostrově budí rozpaky

Záměr pojmenovat ulice a parky v nové zástavbě na pražském Rohanském ostrově po filosofech, jak navrhla developerská firma Sekyra Group v rámci svého projektu Rohan City, v Praze spíš naráží. Názvy nových ulic mají vytvořit jednotný ideový celek s odkazem na významné filosofické osobnosti spojené s myšlenkou pacifismu. Podle kritiků ale volba v první řadě nijak nerespektuje souvislost s místem, a možná by zasloužila širší diskusi, z pohledu filosofie pak jde spíš o náhodnou směs jmen, která navíc opomíjí ženské myslitelky. Absurditu návrhu má podtrhnout recesistická petice poukazující na pojmenování ulic po Tolkienových postavách Rohanského království. Více pro Novinky.cz Martin Ritter z Filosofického ústavu AV ČR. 

Nové projekty bilaterální spolupráce zacílí na panovnický obraz v raně novověké literatuře i na podoby humovského empirismu ve střední Evropě

Obraz osobnosti panovníka a vládce napříč žánry v latinsky i mimo latinu psané literatuře ve Francii a českých zemích raného novověku podrobí detailní analýze mobilitní projekt Marcely Slavíkové z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku. Podoby, recepce a kritika humovského empirismu ve středoevropském regionu budou zase tématem spolupráce Hynka Janouška z Oddělení současné kontinentální filosofie a profesora Tamáse Demetera z Maďarské akademie věd. Více o projektech

Odolnost jako perspektiva výzkumu

Co zviditelňuje perspektiva odolnosti v naší žité realitě? Čím přispívá do debat o krizích a jakou pozici zaujímá v konfliktech kulturních válek? Shrnutí situace spolu s výsledky výzkumů u nás i ve světě nabídla v rámci únorové přednáškové série Masterclass časopisu Host filosofka Alice Koubová. Více.