Pokud předpokládáme situaci, ve které nebudeme schopni rozhodovat o postupu naší vlastní léčby, můžeme využít takzvaných dříve vyslovených přání. Jsou to závazné pokyny, kterými my jako pacienti určujeme směr naší budoucí péče. Mnoho lidí však o této možnosti zakotvené v českém právu většinou neví, proto se využívá jen zřídka. Jak to tedy v praxi funguje? Vysvětluje Adam Doležal z Ústavu státu a práva AV ČR.
Věděli jste, že polsky se divadlo řekne teatr, zatímco srbsky pozorište? Co mají slovanské jazyky společného a v čem se naopak liší? Jakou mají historii? A kde se vzal jejich společný předek – praslovanština? Podívejte se na třetí epizodu deváté série vzdělávacího cyklu Akademie věd ČR NEZkreslená věda nazvanou Slovanské jazyky. Odborným garantem dílu je Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR.
Za první doložené lokality výskytu lidského osídlení v Evropě se dosud označovaly jeskyně ve španělské Atapuerce a v jihofrancouzském Vallonnet (1,2–1,1 milionu let). Nejnovější datování jej ale posouvá o 200 až 300 tisíc let dříve, a to do oblasti dnešní Zakarpatské Ukrajiny. Přelomové výsledky mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR představuje další epizoda Zvěda na YouTube kanálu Akademie věd ČR.
Někdy se můžeme dostat do situace, kdy je potřeba podstoupit lékařský zákrok, aniž bychom k tomu byli schopni dát vlastní informovaný souhlas. Kdo v takovém případě rozhoduje za nás? Typickým příkladem je zástupný souhlas, kdy rodič rozhoduje o zdravotním zákroku či vyšetření svého potomka. Jaké další situace mohou nastat? Vysvětluje Tomáš Doležal z Ústavu státu a práva AV ČR.
Hostem jubilejního, 100. dílu Podcastu Akademie věd byl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Povídání s ním bylo natolik bohaté a inspirativní, že jsme se rozhodli epizodu rozdělit na dva díly. V prvním se ho ptáme, jak vznikl ve vesmíru život a co je prebiotická polévka. V druhém díle se pak dostáváme mimo jiné k české účasti na evropské vesmírné misi k Venuši EnVision.
