Exilová vlna katolického obyvatelstva z husitských Čech a Moravy představuje unikátní migrační fenomén střední Evropy v pozdním středověku. Má se za to, že z husitských měst na počátku bouřlivého období odešla přinejmenším desetina obyvatelstva. Jelikož se často jednalo o movité německé kupce, události tak vedle konfesní rozmíšky nepostrádají ani silný sociální a nacionální rozměr. V rámci projektu budou zkoumány zejména diplomatické, ale i narativní prameny domácí i zahraniční provenience, které skýtají informace o životních strategiích a prožívání odchodu měšťanstva do domácího i zahraničního exilu. Na jejich základě bude sepsána monografická studie mapující a analyzující tento fenomén. Výzkum se zaměří zejména na nejčastější exilové lokality, katolická města v Čechách a na Moravě (Plzeň, Jihlava, Olomouc, Brno), jakož i významná centra obchodu v sousedních zemích (Vratislav, Vídeň, Zhořelec, Norimberk, Drážďany). Výzkum také naváže na zkoumání exulantů z řad kléru a popíše komunikaci a finanční vztahy těchto dvou skupin uprchlíků.
