Je podnikání mužským světem? Nová studie se zaměřila na podnikání sebezaměstnaných žen a mikropodnikatelek

Na 65 stranách autorky rozpracovávají zprávu o stavu významné části podnikajících. Analyzují genderové rozdíly v podnikání a identifikují faktory, které přispívají k nerovnosti mezi podnikajícími muži a ženami. Kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu a prostřednictvím analýzy dat z průzkumů a rozhovorů s podnikajícími ženami identifikují několik klíčových oblastí, které jsou dnes s tuzemským podnikáním neodmyslitelně spjaty.

Jednou z nich je existující genderová nerovnost. Podle výzkumnic existuje genderová nerovnost v přístupu k finančním zdrojům, síti kontaktů a podnikatelským příležitostem. „Svět podnikání zůstává světem maskulinním, protože přehlíží potřeby podnikajících žen (sebezaměstnaných i mikropodnikatelek), jejich životní zkušenost, stejně jako význam a důležitost jejich podnikání pro druhé – pro společnost,“ píše se v dokumentu. Zároveň však autorky podotýkají, že ženy jsou i přesto součástí světa podnikání: dokáží se v něm pohybovat a vnášet do něj určité hodnoty a významy na pozadí své (stále ještě spíše specifické) životní zkušenosti (s péčí o druhé a pomocí jim).

Značnou měrou do podnikání zasahují také tradiční genderové stereotypy, které ovlivňují vnímání žen jako podnikatelek. Ty často čelí předsudkům a nedostatečné podpoře. Většina podnikatelek totiž uvádí, že stereotypy negativně ovlivnily jejich podnikatelskou činnost, dopad na rozvoj podnikání, téměř polovina pak dopad na ziskovost. „Stereotypní společenská očekávání se propisují do nerovného přístupu institucí k podpoře podnikání žen a mužů, které pak zpět reprodukují genderové nerovnosti v této oblasti,“ upozorňují socioložky.

Svou roli hrají rovněž rodinné závazky: Rodinné povinnosti a péče o děti totiž ovlivňují ženy více než muže, což může omezovat jejich podnikatelské aktivity.

Závěrem studie je, že je třeba aktivněji podporovat ženy v podnikání, odstraňovat genderové bariéry a vytvářet rovnocenné příležitosti pro obě pohlaví. K tomu může vést například zkvalitnění přístupu státní správy, velkých korporací a dalších relevantních subjektů k podnikajícím v kontextu nástrojů digitální komunikace, snaha o změnu „image“ podnikání jako ryze individualizované aktivity, větší pozornost společenskému a genderovému kontextu ovlivňujícímu postavení žen v podnikání, ale i podpora integrace mužů do péče, otevření debaty o možnostech sdílení rodičovské pauzy, zvýšení kapacit zařízení péče o děti předškolního věku či vznik uceleného, uživatelsky přívětivého portálu poskytujícího informace o možnostech podpory pro podnikající ve specifických životních situacích (např. na rodičovské pauze) ze strany úřadů. Praktických doporučení však publikace přináší celou řadu.

Studie Podnikání jako mužský svět? Využívání kompetencí v podnikání sebezaměstnaných žen a mikropodnikatelek v ČR je volně dostupná online.