Sociologické komentáře: život v regionech, postoje Čechů, ženy podnikatelky, pěstování potravin

Český rozhlas: Vyšší nezaměstnanost nebo nižší úroveň mezd v některých regionech Česka nemusí nutně znamenat i nižší kvalitu života

Podle sociologa Josefa Bernarda je se v české společnosti stále více mluví o existujících nerovnostech, upozorňuje však na to, že debata o prostorových nerovnostech je často stigmatizující. „Když to trochu zjednoduším, jako kdyby úspěšný život bylo možné prožít jenom v Praze nebo obecně v nějakých velkých a bohatých městech, to přitom prostě není pravda,“  uvádí Bernard pro Český rozhlas Radiožurnál. I přes různé těžkosti, které lidé zažívají v regionech, jako třeba v pohraničí, je mnoho z nich spokojeno a neměnili by, nestěhovali by se. Je tedy podstatné, jak k problematice přistupuje samotná analýza. „Klíčem k věrnému zachycení je právě kombinace různých typů informací, ať už třeba kombinace dotazníků s dlouhými rozhovory. Samozřejmě je ale vždy důležité mluvit přímo s lidmi, kteří v daných oblastech bydlí. Před čím bych varoval, je neuvážené spoléhání se jen na statistická data. Můžeme například snadno změřit dostupnost lékařské péče v různých regionech nebo výši platů nebo nezaměstnanost, a to jsou určitě důležité údaje, které zachycují životní podmínky, ale samy o sobě nám tyto údaje neřeknou nic o spokojenosti a kvalitě života,“ upozorňuje badatel. Kvalita života tedy nevyplývá jen ze socioekonomických podmínek, ale i z mnoha dalších věcí – zároveň i ty venkovštější, odlehlejší nebo chudší regiony nabízí řadu příležitostí, které mohou případné socioekonomické nedostatky kompenzovat.

Heroine: Ženský hlas je hůř slyšet. Doslova

V časopise Heroine publikovala článek Eva Oliva z oddělení NKC – gender a věda. Věnuje se v něm genderu jako analytické kategorii ve výzkumu. Genderová rovnost ve vědě a vnímání více různorodých perspektiv podle výzkumnice přispívá k lepším výsledkům a podchycení potenciálních chyb. „Příklad toho, že výzkum doplatil na svou genderovou slepotu, jsme mohli nedávno vidět v oblasti telekomunikačních technologií. Studie profesora Jana Holuba, docentky Kateřiny Helisové a inženýra Yanna Kowalczuka vůbec poprvé testovala  hlasový přenos odděleně v kategorii ženských a mužských hlasů. Vědecký tým z Katedry měření na Fakultě elektrotechnické ČVUT v testu zjistil významně horší kvalitu přenosu ženského hlasu, tedy hlasu s průměrně vyšší frekvencí, oproti mužskému hlasu, tedy hlasu s průměrně nižší frekvencí. Ukázalo se, že ženský hlas je doslova hůře slyšet například při konferenčních hovorech a online meetinzích. Jak je to možné? Ženské i mužské hlasové vzorky byly doposud v rámci testování vždy průměrovány, a nebylo tak možné zjistit rozdíly v kvalitě jejich přenosu. Byť by se mohlo zdát, že výška nebo hloubka hlasu podtrhává fyziologické rozdíly mezi ženami a muži, jednalo by se o neporozumění jak širokou škálu gender představuje. Některé cis ženy mohou mít hlubší hlasy než někteří cis muži a naopak, je důležité nezapomínat také na trans lidi,“ píše Oliva. Celý článek je dostupný zde.

ČT24: Dva roky války na Ukrajině

Vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery se účastnila debaty při příležitosti dvou let od začátku ruské agrese na Ukrajině. V Událostech, komentářích na ČT24 vysvětluje, že ve veřejném mínění v průběhu druhého roku války nepanovaly žádné významnější trendy. „Druhý rok byl ve veřejném mínění velmi stabilizovaný. Zlom nastal už v prvním roce, kdy ta první měření z jara 2022 jsou jiná než ta z podzimu. Na jaře 2022 lidé reagovali velmi prudce, od podzimu 2022 jsou trendy relativně stabilizované. Vidíme nějaké menší výkyvy mezi měřeními, ale není tam jasný trend,“ shrnuje Tabery. Obecně podle ní platí, že lidé, kteří se více zajímají o politiku, se více zajímají o ukrajinskou situaci. Propisují se sem tedy trendy, které běžně vidíme v zájmu o zahraniční politiku nebo o dění kolem nás.

Český rozhlas: Prezident Petr Pavel nevidí důvod pro omezení práv na základě sexuální orientace

Paulína Tabery odpovídala také na dotazy Českého rozhlasu Radiožurnál v souvislosti s nedávným projednávání tzv. manželství pro všechny v poslanecké sněmovně. CVVM dlouhodobě sleduje názory české veřejnosti na registrované partnerství, v časových řadách ale také najdeme postoje k možnosti uzavírat stejnopohlavní sňatky. Tabery shrnuje, že podpora české veřejnosti v této otázce dlouhodobě stoupá. „V posledním měření, které bylo v roce 2023, se 58 % občanů České republiky vyjádřilo pro to, že by sexuální menšiny měly mí možnost uzavřít sňatek,“ dodává. Mimo to je v průzkumech sledovaný například související aspekt, kterým je možnost adopce: zda mohou páry adoptovat děti partnera či partnerky ze společné domácnosti, tedy biologické děti jednoho z partnerů, anebo adoptovat děti z institucionální péče. „Adoptování dětí partnera a partnerky měříme už desetiletí, od roku 2014. Mělo vždy větší podporu – v roce 2014 to bylo 58 % pro, v posledním měření to významněji stouplo dokonce na 77 %. U adopci dětí z institucionální péče to bylo při posledním měření 63 % lidí, kteří souhlasili. To znamená, že obecně můžeme říci, že se česká veřejnost skutečně stává mnohem vstřícnější a mnohem příznivěji se dívá na ta práva, na která se ptáme,“ vysvětluje socioložka. Podle ní je větší vstřícnost společnosti čitelná také z odpovědí na otázku, zda by přiznání k homosexualitě nebo k jiné sexuální orientaci mohlo vytvořit potíže v soužití s ostatními lidmi ve městě nebo obci, kde respondenti žijí. „Zatímco ještě na začátku měření v roce 2008 převažoval názor, že by to mohlo způsobit potíže, tak v posledních měřeních už převažuje přesvědčení, že by to spíše potíže nezpůsobilo. Takže celá společnost se vlastně v tomto ohledu stává vstřícnější,“ uzavírá Tabery.

Český rozhlas: Od vstupu do Severoatlantické aliance souhlasí se členstvím v organizaci trvale většina Čechů

Tabery pro Český rozhlas také před několika dny komentovala vztah Čechů ke členství v Severoatlantické alianci. Podle ní se spokojenost v průběhu 25 let od vstupu do NATO vyvíjela velmi pomalu a postupně. „Záhy po vstupu do aliance jsme udělali měření, kde spokojenost a nespokojenost byly relativně blízko sebe, asi 10 procentních bodů, kdy spokojenost s členstvím byla 49 % a nespokojenost 38 %. Postupem času se nespokojenost utlumovala a spokojenost velmi pomalu rostla. Viděli jsme nějaké menší výkyvy, ale v podstatě jsme viděli, že až do posledního měření se spokojenost do roku 2020 pohybovala těsně pod 60 % k 58 %,“ popisuje vývoj veřejného mínění vedoucí CVVM. Obecně podle výsledků měření důvěru projevují vzdělanější a lépe zajištění občané, neznamená to však, že bychom podporu členství v NATO nenacházeli napříč celou populací.

Týdeník Hrot: MDŽ v česku 2024: ženy podnikatelky stále bojují s nedůvěrou. Je to jen takové jejich hobby, říkají i příbuzní

Týdeník hrot se zaměřil na výzkum podnikání, na kterém se podílely socioložky Alena Křížková, Hana Maříková nebo Markéta Švarcová. „Zatímco muži se těší podpoře svých příbuzných, na podnikání žen často rodina hledí spíše jako na takové její hobby, zvlášť pokud jsou mladé,“ uvedla napříkald Křížková během nedávné konference o aktuální situaci mikro a malých podnikatelů v ČR. Podle výzkumu ženské podnikání nabourává tradiční představu o byznysu, kdy podniká především muž nezatížen běžnými domácími starostmi. Naopak ženský přístup počítá s tím, že podnikání může být spjaté s rodinou. „Péče o příbuzné a zodpovědnost vůči rodině je totiž častým důvodem k tomu, aby žena nastartovala své podnikání,“ shrnuje autor článku.

Alena Křížková také poskytla komentář magazínu Moje psychologie k tématu gender pay gap. V Česku nerovnost v odměňování podle Křížkové významně souvisí s mateřstvím a kariérní pauzou, nedostupností zařízení péče o nejmenší děti, nedostatečnou podporou sdílení rodičovské mezi partnery i genderovými stereotypy spojenými s mateřstvím. Ve článku vydaném v březnovém čísle periodika se dále píše o tom, že právě mateřství komplikuje situaci na trhu práce tím, že jsou ženy považovány za neperspektivní, protože se očekává, že zůstanou nějaký čas doma s dětmi – a i když se ženy vrátí do práce, automaticky se předpokládá, že péče o děti bude jejich prioritou, že budou vyžadovat zkrácené úvazky, budou méně ochotné pracovat přesčasy a budou to ony, které s nemocnými dětmi zůstanou doma.

Centrumnews.cz: Farmářské trhy jsou zpět. Kde zavoní lokální produkty?

Kulturolog Jan Vávra se vyjadřoval ke studii Národního institutu SYRI, která se zaměřila na pěstování potravin a k alternativnín potravinovým sítím. Ty využívají dvě třetiny českých domácností. Nejoblíbenější je dlouhodobě pěstování ovoce a zeleniny na zahrádkách, věnuje se mu 52 % dotázaných domácností. Na farmářských trzích nebo přímo v zemědělských dvorech nakupuje pětina domácností. „Globalizovaný a industrializovaný zemědělsko-potravinový systém čelí velké kritice pro svou neudržitelnost již několik dekád a zkušenost s pandemií covid-19 potvrdila v mnohých státech obavy spojené se zranitelností propojeného trhu. To se samozřejmě dotýká i spotřebitelů. Otázka šetrně pěstovaných a zároveň kvalitních, zdravých, ale i cenově dostupných potravin je nyní urgentnější než dříve,“ uvádí Vávra. Výsledky podle něj ukazují, že české domácnosti využívají různé cesty, jak si obstarat potraviny, a to zejména ovoce a zeleninu. „To hodnotíme jako velmi pozitivní zjištění, neboť se tím posiluje resilience domácností pro případ současných i budoucích krizí. Potraviny získané mimo globální obchodní sítě jsou navíc mnohdy šetrněji pěstované a zdravé,“ vysvětluje badatel.