Baderovo stipendium

Stipendium dr. Alfreda Badera pro doktorandy
podpora výzkumu evropského umění a architektury od středověku do 20. století

Stipendium dr. Alfreda Badera je určeno pro studenty doktorských programů oboru dějin a teorie umění v akreditovaných oborech dějin a teorie umění a architektury na vysokých školách v ČR (maximálně do 40 let věku řešitele). Stipendium je poskytováno od roku 2016 díky grantu z Fondu Isabel Baderové a Alfreda Badera (Isabel & Alfred Bader Fund), a to na základě projektu připraveného ÚDU AV ČR ve spolupráci s Uměleckohistorickou společností (UHS).

Průběžné zprávy a závěrečné teze stipendistů jsou publikovány v Bulletinu Uměleckohistorické společnosti.

Termín uzávěrky na podání přihlášky je začátkem kalendářního roku (obvykle do 31. 1.). Přesný aktuální termín odevzdání přihlášek je pravidelně oznamován na webových stránkách ÚDU AV ČR a UHS. Každoročně se udělují zpravidla tři stipendia ve výši 12.500 USD. Kandidáti jsou o výsledku informování v průběhu jara a čerpání stipendia probíhá v průběhu následujícího akademického roku. Veškeré aktuální informace případným zájemcům podá kontaktní osoba: Eva Janáčová (janacova@udu.cas.cz).

V období 2024/2025 bylo stipendium uděleno těmto projektům:

• Radoslav Ištok (FF UK): Československá účast na bienále v São Paulo (1957–1979)
  Anotace: Výskumný projekt skúma československú účast na bienále v São Paule (1957–1979) s dôrazom na 10. ročník v roku 1969 v širšom kontexte československo-brazílskych umeleckých vzťahov skrz osobnosF Adolfa Hoffmeistera, Jiřího Kotalíka, Jiřího Koláře, Mária Pedrosu a ďalších aktérov.
• Petr Janáč (FF MU): Architektonická Odysea Vladimíra Karfíka: Přínos architektovy praxe u F. L. Wrighta a Le Corbusiera pro jeho zlínskou rezidenční architekturu.
  Anotace: Tento projekt se zaměřuje na výzkum díla architekta Vladimíra Karfíka, konkrétně na jeho praxi v Paříži a ve Spojených státech. Cílem je porozumět těmto formativním zkušenostem jako základu pro kritickou analýzu jeho díla, zejména vlastního domu ve Zlíně.
• Eliška Petřeková (FF MU): Umělci ve službách archeologie. 
  Anotace: Role výtvarné invence v počátcích moderního vědeckého zkoumání antiky kolem roku 1800. Ve středoevropských šlechtických sbírkách se dochovalo velké množství artefaktů z konce 18. a začátku 19. století, které byly inspirované antickými motivy. Jedná se o značně rozmanitý soubor uměleckých předmětů, odrážející rozmach nového vědeckého zkoumání autentického antického umění kolem roku 1800. Nepopiratelné zásluhy na tom měli umělci, na jejichž roli se tento projekt zaměřuje. Jeho cílem je na základě analýzy archeologického a uměleckohistorického materiálu, archivních pramenů, vědecké obrazové dokumentace a uměleckých kopií identifikovat, jakou roli sehrála umělecká tradice nebo naopak invence při vědeckém zkoumání starožitností a jak se tento fenomén promítl do podoby středoevropských šlechtických rezidencí a sbírek.

Projekty podpořené v předchozích letech:

• 2023/2024
  • Lucie Česká (FF UPOL v Olomouci a ÚDU AV ČR): Obchodní strategie a prezentace umění. Cesta Mikoláše Lehmanna a senzačního obrazu po Evropě
  • Tereza Horáková (FF MU v Brně): Nezapomenutelné sochy. Materialita sakrálních sochařských děl raného novověku mezi Itálií, Španělskem a střední Evropou
  • Pavol Múdry (FF MU v Brně): Výstavní aktivity pořádané na základě vzájemných vztahů Československa a NDR v letech 1945–1964
• 2022/2023
  • Tadeáš Kadlec (FF UK a ÚDU AV ČR): Johann Peter Molitor (1702–1757) a „rokoko“ v Čechách a střední Evropě
  • Zuzana Ragulová (FA VUT v Brně): Brněnští židovští architekti po roce 1918
  • Adéla Šenková (FF MU v Brně): Grafika 18. století na vídeňské Akademii: technologické aspekty a pracovní postupy
• 2021/2022
  • Denisa Hradilová (FF UP v Olomouci): Koptské textilie ze Slezského zemského muzea v mezinárodním kontextu
  • Petra Lexová (FF MU v Brně): České objektové sochařství v letech 1960–1980 na pozadí středoevropské pozdní moderny
  • Jan Zachariáš (FF UK v Praze): Dějiny umění jako dějiny smyslů. Ke vzájemným vztahům mezi dějinami umění a teorie percepce 1880–1930 se zvláštním zřetelem k hmatovému vnímání
• 2020/2021
  • Tereza Johanidesová (FF UK Praha), Klíčové koncepty, pojmy a interpretační strategie české marxistické ikonologie
  • Michaela Hojdysz (FF MU v Brně), Arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský: Přestavba a ochrana hradu Bouzov v kontextu sběratelství a památkové péče ve střední Evropě na konci 19. století
  • Mariana Placáková (FF UK Praha), Zkušenost a emancipace. Feministické umění v období státního socialismu
• 2019/2020
  • Patrik Farkaš, Život v zátiší. Uhorský maliar Jakob Bogdani (1658–1724) na britskom kráľovskom dvore
  • Jana Gazdagová, Rituál v kostole Božej múdrosti v Benevente v úsvite Zlatého veku Longobardov
  • Tomáš Kolich, Malebný chaos. Grafické plochy ve filmu
• 2018/2019
  • Lenka Kerdová, Meziválečná architektura německy mluvících architektů v Praze
  • Adéla Minaříková, Caspar Lehmann a počátky řezaného skla ve střední Evropě
  • Lenka Vrlíková, Mezi Římem a Alexandrií. Reflexe evropského umění v etiopském malířství za vlády Šalamounské dynastie (1270–1468)
• 2017/2018
  • Jan Diensbier, Světská pozdně středověká nástěnná malba ve střední Evropě
  • Irena Lehkoživová, Současná architektura a vizuální umění jako zdroje vzájemné inspirace: přístupy v teorii i praxi
  • Kristýna Rendlová, Zobrazování architektury v osmanských ilustrovaných rukopisech 16. století
• 2016/2017
  • Hana Benešovská, Umění starého Egypta v hledáčku dějin umění: historie bádání, současný stav a nové možnosti
  • Ondřej Hojda: Obraz japonské architektury v Evropě, 1945–1970
  • Barbora Tóth (Holečková), Vliv boloňského a neapolského uměleckého centra na umění v českých a uherských zemích v první polovině 14. století