Češi se budou podílet na evropské misi k Venuši

15. 1. 2024

Filip Šára, Novinky.cz

Češi se budou podílet na evropské misi k Venuši - Novinky

Sousedí s námi a je podobně velká, avšak nikdo by tam nepřežil. Kdysi dávno přitom na Venuši zřejmě byly oceány plné vody. Proč se Venuše stala „peklem“? Byl na ní někdy život? Napovědět může sonda EnVision, kterou v roce 2031 plánuje vypustit Evropská vesmírná agentura (ESA). Otestovat a vyrobit elektronické „srdce“ spektrometru na sondě mají odborníci z Česka.

V roce 2031 odstartuje k Venuši evropská sonda EnVision, která bude pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru druhé planety Sluneční soustavy.

Mise EnVision má odpovědět na otázku, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně.

Nově se do přípravy sondy zapojují čeští vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR a České geologické služby. Akademie věd o tom informovala v pondělní v tiskové zprávě.

Zapojení českých partnerů do projektu ESA není samozřejmostí a předcházela tomu náročná příprava. „Právě jsme s kolegy proběhli cílovou rovinku maratonu a pomalu přichází velká radost. Pro Českou republiku je kosmický projekt tohoto typu obrovský úspěch,“ konstatoval v článku na webu AV ČR Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který český tým vede.

Bez nadsázky lze povědět, že planeta Venuše si svá tajemství důsledně střeží: je zahalena velmi hustou atmosférou a souvislým pásem oblačnosti, jenž zabraňuje spatřit její povrch ve spektru viditelného světla.

Atmosféru tvoří převážně oxid uhličitý, který vyvolává extrémní skleníkový efekt. Průměrná teplota povrchu Venuše proto dosahuje 464 °C.

„Spatřit“ povrch

Planeta je zmapována jen pomocí radarových snímků a přistání se povedlo jen několika sondám, jejichž životnost byla s ohledem na neschopnost dlouhodobého chlazení elektronických systémů značně omezená.

Sonda EnVision ponese na své palubě několik zařízení určených k detailnímu průzkumu Venuše. Dvoupolarizační radar VenSAR, který dodá americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), umožní proniknout skrz oblaka a „spatřit“ povrch.

Rovněž bude vybavena dvojicí penetračních radarů operujících na různých frekvencích ve snaze prozkoumat, co se skrývá pod povrchem Venuše až do hloubky jednoho kilometru.

EnVision má také disponovat trojicí pokročilých spektrometrů. Půjde o VenSpec-M, VenSpec-U a VenSpec-H, jež budou pracovat v šesti různých spektrálních pásmech. Široký rozsah vlnových délek umožní získat ucelený pohled na Venuši.

České srdce přístroje

Český tým má za úkol navrhnout, zkonstruovat a otestovat elektronické „srdce“ pokročilého spektrometru VenSpec-H. Půjde o centrální procesor, jednotku řízení mechanických částí a systém pro zpracování dat.

„Elektronické součástky zkonstruují inženýři erudovaní v kosmických technologiích. My, fyzikální chemici, máme na starosti vědecko-technickou část, např. simulaci datových paketů, testování jejich funkčnosti při zpracování dat, soulad s funkčností celého spektrálního zařízení a řízení a zastupování Česka v konsorciu satelitu,“ vyjmenoval Ferus.

„Zatímco VenSpec-M prozkoumá mineralogické složení téměř celého povrchu, VenSpec-U dovolí zmapovat výskyt sloučenin síry v atmosféře a odhalit látky způsobující záhadnou absorpci UV záření. Někteří vědci ji totiž dávají do souvislosti s možným výskytem života v oblacích Venuše,“ popsal dále.

Podobala se Zemi?

VenSpec-H bude měřit koncentrace stopových molekul ve spodních částech atmosféry včetně izotopů vodíku ve vodní páře, které mohou odhalit, jestli zde v minulosti nebyly oceány, a Venuše se tak přece jen nepodobala tropickým podmínkám na Zemi.

„Ještě na počátku 20. století panovala představa, že Venuše je obyvatelná. Spektroskopická pozorování nicméně ve 30. letech minulého století vedla vědce k závěru, že ve skutečnosti je na povrchu vysoká teplota daná masivním skleníkovým efektem. To následně potvrdila satelitní měření v 60. letech. Na základě dat ze sondy EnVision by se mohlo podařit rozklíčovat, jaký scénář ve vývoji planety vedl k tomu, že zde skleníkový jev přetrvává,“ pokračoval Ferus.

Mise EnVision má každopádně umožnit „vidět“ povrch Venuše v mnohem lepším rozlišení, než nabídla např. radarová pozorování americké sondy Magellan.

Jak „soptí“ Venuše?

„Rozlišení radarových snímků bude tentokrát natolik podrobné, že dovolí spatřit drobné změny povrchu vlivem sopečné i tektonické aktivity. V doprovodu s měřeními trojice spektrometrů tak získáme unikátní možnost zodpovědět otázku, jestli jsou na Venuši stále aktivní sopky, a pokud ano, jak často soptí,“ doplnil Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR, který spolupracuje na řešení vědecké části projektu.

„Díky tomu bychom mohli mnohem lépe pochopit, jak je možné, že se planeta dokáže během relativně krátkého časového úseku významně změnit. Z planety, na které kdysi dávno možná existovaly oceány kapalné vody, do podoby pekelného světa,“ zmínil.

Nejnovější objevy totiž podle něj jasně ukazují, že děje v nitru planety a vývoj její atmosféry jsou vzájemně propojeny.

České konsorcium, které bude mít ve spolupráci s českými firmami na starost výrobu a testování kompletní řídicí elektroniky pro sadu spektrometrů, vedou kromě Feruse a Brože i Veronika Strnadová z České geologické služby.

Výrobu komponent v tuzemsku bude financovat ESA v rámci projektu „Česká účast v misi EnVision - derisking vývoje VenSpec-H“.

• EnVision bude Venuši prozkoumávat v koordinaci s nadcházejícími misemi americké NASA jménem DAVINCI+ a VERITAS. Trojice sond by mohla podat nejkomplexnější obrázek o Venuši vůbec.