FLÚ v médiích

Filosof Michael Hauser se v deníku Forum 24 zamýšlí nad novým druhem teroru bez jednoznačného motivu, vnímaného jako důsledek odcizeného vztahu ke společnosti. Jako prevenci před ochromením společnosti nihilismem staví optimismus vůle.  

Jak se liší šíření nenávistných projevů a dezinformací ve vztahu k tragickým událostem v předchozích letech a dnes? Jak si tyto společenské jevy vysvětlit a jak jim čelit? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál nastínil expert na nenávistné projevy Tomáš Koblížek. 

Jak reagovat na krizi vztahu člověka a prostředí? Jak lépe vysvětlit rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů? Jak kultivovat veřejnou debatu o ekologii a zbavit pojmy, s nimiž pracuje, pokrouceného významu? Nejen o ekofenomenologii, mluvil v pořadu Hovory na ČRo Plus Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filosofického ústavu Akademie věd. Více

Prosincové vraždění na Karlově univerzitě otřáslo celou společností, přesto se najdou lidé, kteří násilný čin schvalují nebo přinejmenším zpochybňují. O tom, že omezování nenávistných projevů je běžné v Evropě i v zámoří a že zákroky proti nenávistným projevům jsou důležité, protože ukazují existenci nepřekročitelné červené linie, hovoří v pořadu Reportéři ČT odborník na dezinformace Tomáš Koblížek. Více

Podstatou resilience je, že „i když žijete extrémně tragické události, máte zároveň schopnost vidět svoje zdroje a opory. A to, co si z tohoto drastického momentu v české historii můžeme odnést, je, že vždycky máme v české společnosti zdroje a opory, důvěru a solidaritu vedle nebezpečí..." Širší komentář filosofky Alice Koubové k situaci v kontextu teorie odolné společnosti vysílala ČT24. 

Slova generální ředitelky Národní galerie Alicji Knast vzbudila rozruch novoroční výzvou, aby země střední Evropy řešily koloniální minulost. Týká se toto téma i nás jako České republiky a je správné o něm mluvit? O spojení modernity s kolonialismem, provázanosti historie se současností a hledání nových způsobů, jak řešit koloniální minulost, a to i v zemích střední Evropy, hovořil v DVTV Ondřej Lánský z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace. Více

Na pozadí posledních ruských útoků na Ukrajině se filosof a historik Volodymyr Volkovskyj v deníku Forum 24 zamýšlí nad postoji formovanými popíráním či překrucováním zřejmých morálně závažných faktů a nad jejich důsledky.

Jak k otázkám kolem svobody slova přistupuje Česká republika, co lze vlastně považovat za nenávistný projev a jaký je rozdíl mezi dezinformací a misinformací? O tom s filosofem Tomášem Koblížkem na Dvojce Českého rozhlasu. 

Nejistota v současné společnosti, role sociální otázky v demokracii a obecně otázka ducha demokracie. Taková byla mimo jiné témata rozhovoru s politickou teoretičkou Sofií Nasström z University v Uppsale, která v říjnu na pozvání Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace a Institutu SYRI, vystoupila ve Filosofickém ústavu s přednáškou How do Democracies Die? A Reappraisal. Rozhovor s ní si poslechněte v podcastu 5:59 na Seznam Zprávy.

O stejnojmenné knize hovořila v nedělních Událostech v kultuře České televize filosofka Alice Koubová. Titul obsahuje 14 rozhovorů s osobnostmi veřejného života, které aktivně pracují s tématem odolnosti. Knihu autorek Alice Koubové a Barbory Baronové vydalo nakladatelství Wo-men ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR.