Archiv novinek
Novinky starší než jeden rok.
Geologický ústav AV ČR vyjadřuje plnou podporu Ukrajině
Geologický ústav AV ČR odsuzuje agresi Ruska a násilný vpád na Ukrajinu a připojuje se k Akademii věd ČR s vyjádřením podpory Ukrajině.
Larvy dávných členovců žili podobně jako dospělci
Mezinárodní tým paleontologů vedený Lukášem Laiblem z Geologického ústav AV ČR a Allison C. Daley z University of Lausanne studoval drobné larvy členovců staré 480 milionů let. Jejich zkameněliny nasnímali pomocí výkonného rentgenového skeneru v Paul Scherrer Institutu ve Švýcarsku, aby je mohli detailně prostudovat. Výsledky výzkumu ukazují, že vývoj těchto dávných členovců byl velmi jednoduchý, bez zásadních změn ve způsobu života. Larvy i dospělci žili na stejném místě a živili se podobným způsobem. To kontrastuje s vývojem většiny dnešních členovců, u kterých larvy žijí často diametrálně odlišně než dospělci. Je pravděpodobné, že ranní členovci měli jednoduchý typ vývoje a složitější životní cykly se u této skupiny živočichů vyvinuly později nezávisle na sobě.
Nález nového typu mineralizace zlata v Českém masivu
V oblasti Českého masivu se nachází ložiska zlata ekonomického významu, jako např. Mokrsko či Kašperské Hory. Tyto výskyty jsou spjaty s magmatickými/hydrotermální procesy variského stáří (před cca. 340 mil. lety). Studie, na níž se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Lukáš Ackerman a Martin Svojtka, popisuje zcela nový typ mineralizace, jež byl nalezen v břidlicích neoproterozoického stáří (cca. 570 mil. let). Pozice křemenných žilek se zlatem a složení doprovodných sulfidů poukazuje na spojení mezi zlatou mineralizací a vysokým termálním tokem v důsledku extenze zemské kůry během ordoviku. Nález nemá ekonomický význam, ale představuje nový genetický model tohoto typu zlaté mineralizace na území Českého masivu. Více v časopise Mineralium Deposita.
Vulkanolog Lukáš Krmíček zkoumá nejnovější islandskou sopku
Nově vytvořenou sopku Litli-Hrútur (Malý Beran), která vznikla v červenci na islandském poloostrově Reykjanes, zkoumá profesor Lukáš Krmíček jakožto člen mezinárodního vulkanologického týmu. Tým tvořený odborníky z Evropy a USA má povolení pohybovat se v bezprostřední blízkosti erupce. Situaci na místě v prvních dnech existence sopky komplikovalo extrémní znečištění ovzduší způsobené kombinací sopečných plynů a požárů místní vegetace. K tomu se později přidaly také náhodné výbuchy kapes tvořených směsí methanu a vodíku. Přesto se podařilo odebrat vzorky tefry a lávy, jejichž studium poskytne cenné informace o nitru naší planety.
Nejstarší nález želvy rodu Rafetus na světě
Kožnatkovité želvy jsou z Mostecka známy více než 100 let, jejich systematika ale byla donedávna záhadou. Milan Chroust s kolegy publikoval novou studii, ve které díky moderní počítačové tomografii dokázali nálezy z Břešťan u Bíliny zařadit do druhu Rafetus bohemicus a objevit tak nové důležité znaky pro jejich interpretaci. Jedná se o nejstarší nález tohoto rodu na světě! Článek byl publikován v časopise PeerJ.
Šárka Křížová oceněna Československou mikroskopickou společností
Disertační práce s názvem „Chemical and physical properties of impact glasses“ od Ing. Šárky Křížové, PhD. byla oceněna jako nejlepší disertační práce s významným využitím mikroskopických technik vyhlašované Československou mikroskopickou společností (ČSMS). Cena byla udělena na výroční konferenci “Mikroskopie 2023” v Olomouci.
Lukáš Laibl získal zvláštní ocenění časopisu Živa
Lukáš Laibl z z Geologického ústavu AV ČR získal zvláštní ocenění časopisu Živa za popularizaci biologických věd, za třídílný seriál Unikátní okna do prvohor, který prezentoval vybraná prvohorní naleziště s výjimečným zachováním zkamenělin. První díl seriálu je voně dostupný zde. Detailní informace zde.
Podpora studia fosilních želv
Milan Chroust získal prestižní grant Polonez Bis spolufinancovaný Národním vědeckým centrem a výzkumným a inovačním programem Evropské unie Horizont 2020 v rámci grantové dohody Marie Skłodowska-Curie s názvem „Želvy z Česka a Polska: přehled společné evoluce ve střední Evropě od triasu až po recent“. Projekt bude zahrnovat kompletní revizi dříve zveřejněného a nového želvího fosilního materiálu z oblasti Polska a Česka, s ohledem na jejich vývoj v průběhu druhohor a kenozoika. Od 1. června tak na dva roky nastupuje jako postdoc na Ústav paleobiologie polské akademie věd ve Varšavě. ©CC-BY
Speleologické objevy za účasti Geologického ústavu
Před několika dny se z Číny (oblasti Šiaonanhai u Chan-čungu v provinci Šen-si) vrátili členové česko-polské speleologické expedice. Akce byla organizována Českou speleologickou společností a Geologickým ústavem AV ČR. Speleologové pokračovali v objevování a dokumentaci krasových fenoménů, které zde objevují již od roku 2016. Celkem bylo za použití lanových technik a člunů objeveno zhruba 4 km nových prostor, včetně mohutných podzemních dómů. V rámci dokumentace bylo podchyceno několik nových sedimentárních fenoménů, jež budou předmětem dalšího výzkumu.
Izotopová frakcionace kadmia v houbách
Kadmium (Cd) je toxický kov, který se v přírodě vyskytuje v 8 izotopech. Poměry těchto izotopů se v jednotlivých složkách životního prostředí nepatrně liší. Může za to tzv. izotopová frakcionace, kdy v jedné složce prostředí dochází k obohacení o těžší nebo lehčí izotop na úkor jiné. Takovým procesem může být např. příjem Cd rostlinami, jejichž listy jsou často izotopicky lehčí než zdroj kadmia v půdě. Nová práce publikovaná v časopise Science of the Total Environment zkoumala izotopické složení Cd v houbách a svrchní vrstvě půdy v západních Čechách. Oproti půdám vykazují mnohé druhy hub zřetelně lehčí izotopové složení Cd a tato frakcionace závisí na druhu houby.
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »