Astronomický ústav AV ČR

Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Přejeme všem krásné Velikonoce …

A když už se tyhle svátky odvíjejí od prvního jarního úplňku, tak přidáváme pár informací.

Poškytávání ve vzdálené galaxii upozorňuje astronomy na nové chování černých děr

Nová analýza odhalila menší černou díru, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry v centru vzdálené galaxie. Zdá se tak, že v srdci vzdálené galaxie dostala supermasivní černá díra škytavku. Astronomové z Massachusettského technologického institutu v USA (Massachusetts Institute of Technology, MIT), Itálie, České republiky a dalších zemí zjistili, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu galaxie vzdálené asi 800 milionů světelných let, náhle vzplanula a po dobu přibližně 4 měsíců každých 8,5 dne vypouštěla chuchvalce plynu, než se opět ustálila do normálního, klidného stavu.

Střídání času zdá se už není téma. A přitom důvody k řešení trvají.

Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.

Na čem pracujeme: Modrý podtrpaslík v dvojhvězdě s ultrakrátkou oběžnou dobou

Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.

Mars: gravitační aspekty, uhlovodíky a život

Po rozmanitých aplikacích gravitačních aspektů na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přicházíme s podobnou analýzou pro Mars. Velmi neobvyklý je test možného výskytu uhlovodíků pomocí parametrů globálního gravitačního pole - takový postup má pro Mars světovou premiéru. Více o práci týmu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem v právě vyšlém čísle Československého časopisu pro fyziku.

Obloha na jaře

Jarní rovnodennost letos nastane 20. března ve 4:06, začne tak astronomické jaro. V březnu také začne platit letní čas, přesněji středoevropský letní čas (SELČ) - v neděli 30. března si ve 2 hodiny středoevropského času posuneme časomíry na 3 hodiny.

Načíst další Archiv zpráv

Přejeme všem krásné Velikonoce …

A když už se tyhle svátky odvíjejí od prvního jarního úplňku, tak přidáváme pár informací.

Poškytávání ve vzdálené galaxii upozorňuje astronomy na nové chování černých děr

Nová analýza odhalila menší černou díru, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry v centru vzdálené galaxie. Zdá se tak, že v srdci vzdálené galaxie dostala supermasivní černá díra škytavku. Astronomové z Massachusettského technologického institutu v USA (Massachusetts Institute of Technology, MIT), Itálie, České republiky a dalších zemí zjistili, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu galaxie vzdálené asi 800 milionů světelných let, náhle vzplanula a po dobu přibližně 4 měsíců každých 8,5 dne vypouštěla chuchvalce plynu, než se opět ustálila do normálního, klidného stavu.

Střídání času zdá se už není téma. A přitom důvody k řešení trvají.

Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.

Na čem pracujeme: Modrý podtrpaslík v dvojhvězdě s ultrakrátkou oběžnou dobou

Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.

Mars: gravitační aspekty, uhlovodíky a život

Po rozmanitých aplikacích gravitačních aspektů na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přicházíme s podobnou analýzou pro Mars. Velmi neobvyklý je test možného výskytu uhlovodíků pomocí parametrů globálního gravitačního pole - takový postup má pro Mars světovou premiéru. Více o práci týmu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem v právě vyšlém čísle Československého časopisu pro fyziku.

Obloha na jaře

Jarní rovnodennost letos nastane 20. března ve 4:06, začne tak astronomické jaro. V březnu také začne platit letní čas, přesněji středoevropský letní čas (SELČ) - v neděli 30. března si ve 2 hodiny středoevropského času posuneme časomíry na 3 hodiny.